Souhlasila také s vyčleněním 2,5 miliardy korun na podporu osob samostatně výdělečně činných, které v době pandemie musely pečovat o děti, a návrh zákona, který umožní poskytovatelům zdravotních služeb kompenzovat náklady, které jim vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění covid-19.

Záruční program COVID III navazuje na již vyhlášené programy COVID I, COVID II a COVID Praha, ale na rozdíl od nich bude mít celorepublikovou působnost a podpoří podniky až do 500 zaměstnanců. Alokace programu je podle schváleného zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2 150 miliard korun, což umožní podpořit úvěry v objemu až 500 miliard korun.

Vláda schválila návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, že státní podpora (portfoliové ručení) se bude vztahovat na provozní úvěry do 50 milionů korun, které budou poskytnuty do 31. prosince 2020. Podniky do 250 zaměstnanců budou moci požádat o provozní úvěr až do výše 90 % jistiny zaručovaného úvěru, nejvýše však 45 milionů korun. Podniky do 500 zaměstnanců mohou získat úvěr až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru, nejvýše však 40 milionů korun. Délka ručení bude v obou případech nanejvýš tři roky.

Vláda souhlasila také s další podporou inovativních firem, které se zaměřily na nové projekty výroby ochranných prostředků na území ČR a další nové technologie v boji s nemocí covid-19. Ministerstvo průmyslu a obchodu už tyto projekty podpořilo dotačním programem Czech Rise Up – Chytrá opatření proti covid-19, díky němuž se již podařilo realizovat sedmnáct úspěšných projektů za více než 550 milionů korun.

Vláda nyní schválila jeho pokračování, dotační program Czech Rise Up 2.0, který bude obsahovat dvě výzvy. První se již úzce zaměří na finální fáze dokončení výzkumu a vývoje, popř. certifikace a ochrany práv medicínských řešení v souladu se schválenou notifikaci Evroské komise. Druhá bude zaměřena na pokračování podpory formou de minimis pro úzce definovanou skupinu projektů, které budou zaměřeny na využití stávajících technologií pro vznik medicínských a nemedicínských řešení, jejichž cílem je zvládnutí ekonomických a společenských následků krize, příprava na případnou druhou vlnu pandemie a podpora strategických technologií, a to ve střednědobém horizontu. Na tento program plánuje ministerstvo vyhradit až 300 milionů korun.

Vláda schválila také uvolnění až 2,5 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu na financování dotačního programu Ošetřovné pro OSVČ. Tato forma státní podpory má za cíl podpořit ty osoby samostatně výdělečně činné, včetně osob podnikajících v oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby, které musely přerušit podnikání z důvodů péče o školou povinné dítě do 13 let či osobu závislou na cizí pomoci alespoň ve stupni I do 26 let v době, kdy byly z rozhodnutí vlády uzavřeny školy a sociální služby. Tito drobní podnikatelé mohou požádat o dotaci ve výši 500 korun na den.

Dalších 5 miliard korun schválila vláda uvolnit z vládní rozpočtové rezervy na financování programu podpory podnikatelů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 COVID – NÁJEMNÉ a vzala na vědomí jeho vyhlášení a parametry. Program má poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, kterým byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, a tím snížena schopnost tvořit zisk a platit nájemné. Takto postižení podnikatelé budou moci požádat o podporu až do výše 10 milionů korun. Podmínkou je, že pronajímatel sleví 30 procent z ceny nájmu za duben až červen a 20 procent z nájmu uhradí sám provozovatel.

Ministři schválili také návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění covid-19 v roce 2020. Návrh má za cíl stanovit právní rámec pro kompenzace nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění covid-19. Zákon má zdravotním pojišťovnám uložit povinnost tyto náklady kompenzovat a zmocnit Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky určené pro výpočet těchto kompenzací pro případ, že by se příslušní poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb se zdravotními pojišťovnami nedohodli sami. Mimořádné náklady na důsledky epidemie totiž nejsou zahrnuty v úhradové vyhlášce na letošní rok, protože ta se připravovala a domlouvala ještě před vypuknutím epidemie. Ministerstvo zdravotnictví odhadlo náklady zdravotnických zařízení spojené s koronavirem na zhruba 5 miliard korun a jejich nehrazení by dostalo zdravotnická zařízení do velkých finančních problémů. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví (ZDE).

Kabinet schválil rovněž návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů. Pokud návrh odsouhlasí Parlament, bude ještě půl roku po skončení nouzového stavu možné naplnit požadavky právních předpisů a technických norem pro výkon sjednaných druhů práce pouze formálně. Jedná se zejména o splnění kvalifikačních předpokladů zaměstnanců a prodloužení platnosti stávajících dokumentů. Důvodem je, že kvůli přijatým mimořádným opatřením vzhledem k epidemii není objektivně možné zajistit přezkoumávání kvalifikačních předpokladů a periodická školení desítek profesí.

Vláda také vzala na vědomí nová mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ke zvládnutí epidemie covid-19. Část z nich tvoří prodloužení stávajících omezení, které muselo ministerstvo po skončení platnosti nouzového stavu prodloužit vlastním nařízením. Nově však bude platit s účinností od úterý 19. května další dílčí rozvolnění v otázce nošení roušek, kdy ji nebudou muset nově používat zaměstnanci v kancelářích, pokud sedí alespoň dva metry od sebe, a také pracující v provozech s vysokou zátěží teplem. Výjimku z platných omezení pohybu dostal také fotbalový zápas mezi Teplicemi a Libercem v sobotu 23. května, kdy na stadionu může být až 150 osob a hráči a rozhodčí mohou využít šatny a sprchy.

Ministři se seznámili také s pravidly, která mají platit po 25. květnu, kdy je v plánu poslední velká vlna uvolnění mimořádných opatření. Od příštího pondělí by tak mělo platit například, že na hromadné akce může přijít až 300 osob, otevřou se i vnitřní prostory restaurací, ale jen do 23 hodin, a obnoví provoz hotelů, bude možné chodit na prohlídky hradů a zámků a do práce se budou moci pustit i tatéři. Všichni přitom budou muset splnit přísná hygienická opatření, která stanovilo Ministerstvo zdravotnictví. S omezením budou opět povoleny i návštěvy pacientů ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb a do škol se budou moci dobrovolně vrátit i žáci prvních ročníků základních škol. Přehled mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví naleznete ZDE.

Vláda se zabývala také projektem Chytrá karanténa. Ministru zdravotnictví uložila, aby do 25. května převzal gesci projektu a vládě předložil návrh řešení projektu Chytrá karanténa 2.0. Centrální řídicí tým covid-19 bude implementován do organizační struktury Ministerstva zdravotnictví. Ministr zdravotnictví má rovněž předložit návrh na personální zajištění Chytré karantény v organizační struktuře Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic včetně návrhu na zvýšení počtu příslušných systemizovaných míst a rozpočtových požadavků na jejich finanční pokrytí a zajistit technické a IT řešení Chytré karantény 2.0 prostřednictvím státního podniku NAKIT. Navrhnout smluvní, technické a IT řešení Chytré karantény 2.0 dostal za úkol k témuž datu 1. vicepremiér a ministr vnitra.

Vláda rovněž rozhodla o doplnění státních hmotných rezerv o osobní ochranné prostředky a zdravotnické prostředky, přičemž Správě státních hmotných rezerv na tyto účely uvolní prostředky do výše 1,243 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy a nespotřebované výdaje kapitoly Ministerstva zdravotnictví, které byly účelově vázány na výdaje spojené s epidemií covid-19. Ministerstvo vnitra také předá do zásob Správy státních hmotných rezerv osobní ochranné prostředky a zdravotnické prostředky, které nakoupí ze svých k tomu určených finančních zdrojů.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.