Aktuálním tématem je přístupnost dat o veřejných zakázkách, Z-Index a datový žurnalismus. Novináři mají omezený výběr zdrojů informací. Informace oficiálně poskytované jsou zřídkakdy úplné a otevřené. Zbývají nejmenované zdroje a uniklé dokumenty, obojí často postrádá důvěryhodnost, přinejmenším v otázce motivace toho, kdo informace potají předává. Jaké jsou další možnosti? Jak nejlépe pracovat se syrovými daty, databázemi a obšírnými zprávami? Co je to datový žurnalismus? Na tyto otázky odpovídali Adam Javůrek, Miloš Čermák, Petr Janský a Jiří Skuhrovec. Autory unikátního projektu Z-Index jsou právě oba naposled jmenovaní, pod hlavičkou Fakulty sociálních věd UK. Připravili nástroj pro detailní analýzu veřejných zakázek, dokáží předložit netušené informace, a to jen z dat, které na sebe prozrazují zadavatelé těchto zakázek.
Jiří Skuhrovec vysvětlil pojem Z-index. Na základě shromážděných dat začal výzkumný tým studovat systém zadávání veřejných zakázek. „Existují pravidla slušného chování, která zadavatelé mohou dodržovat. Rozhodli jsme se přidělovat rating na stupnici od 0 do 100,“ upřesnil Skuhrovec. Podle něj je to zajímavé třeba pro novináře, kteří se dokáží lépe zaměřit na problematické oblasti a poukázat na ně. Do měsíce by měla být zveřejněna aktualizace dat po roce a po zefektivnění metodiky. Skuhrovec uvedl, že negativní hodnocení v rámci Z-indexu není bezprostředně důkazem o korupci, ale ukazuje na místa, otevřená možné korupci. Z-index není tabulka plná čísel, ale také hodnocení prostřednictvím doplňkových aplikací.
Petr Janský doplnil, že motivace vychází z toho, že zpracovatelé jsou jednak občany, studenty, ale třeba i „zdravě naštvanými občany“. Z-index hodnotí na základě konkrétních dat transparentnost a úroveň zadavatelů, sporadicky také dochází k tomu, že jsou zjištěny údaje ukazující na možnou korupci. Janský řekl, že každý člověk takto může být datovým žurnalistou, pokud bude mít dostupná data a potřebné indicie. Petr Janský uvedl, že nechtějí zjednodušovat ve svých prezentacích a je obrovská újma, pokud jejich výzkum desinterpretuje například Jan Kraus ve svém pořadu Show Jana Krause nebo bulvární deník Blesk.
Adam Javůrek vysvětlil, že grafické znázornění dat pomůže lepšímu pochopení situace a zjištění podrobností, kterých bychom si v rámci tabulkových dat nevšimli. Jako dobrý příklad uvedl mapové znázornění. Datová žurnalistika má prý také svá úskalí a nespasí všechny problémy. Datová žurnalistika může být bulvární, anebo nedokáže být vždy zcela srozumitelná. Podle Javůrka je v ČR zásadním problémem, dostat se vůbec k nějakým požadovaným datům.
Spousta zpracovaných dokumentů také může obsahovat nepřesná, chybná nebo zkreslená data, například kvůli změně metodologie.
Miloš Čermák řekl, že datová žurnalistika není nic démonického. Jedná se o způsob, jak shromáždit obrovské množství dat do srozumitelné formy. „Někdy z toho pak něco vyplyne,“ řekl Čermák s odkazem zejména na instituce operující s veřejnými prostředky. Běžně dostupné softwarové a webové nástroje dokáží s daty spolehlivě, rychle a efektivně pracovat a třídit je podle potřeby. „Největším probléme je, jaká konkrétní data použít,“ doplnil Čermák.
Po zpracování publikujeme videozáznam diskuse.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ceskamedia.cz