Platí to i pro stavebnictví, kde Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo už třetí zásadní novelu za posledních osm let. I tato, aktuálně projednávaná, má podle ministerstva urychlit proces výstavby. Vzhledem k tomu, že ke stejnému cíli měly vést i obě předchozí novely, vyvolává to otázku po smysluplnosti častých změn.
Zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček ministerstvu v souvislosti s novelou rovněž vytýká, že chybí především analýza příčin pomalosti schvalovacích procesů. Není zřejmé, zda jde o problém právního předpisu, zda jsou rezervy na straně úřadů nebo do jaké míry jde pomalost schvalování na vrub také nedostatečné součinnosti ze strany samotných investorů.

„Z podnětů, kterými se zabývám, vyplývá, že zavádění novinek jako územní souhlasy, certifikáty autorizovaných inspektorů, veřejnoprávní smlouvy nebo zrušení kolaudačního řízení vedlo v řadě případů k vleklým konfliktům. V konečném důsledku to pak vedlo k celkovému prodloužení výstavby a k prohloubení právní nejistoty všech účastníků řízení,“ připomíná zkušenosti z šetření zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Podle jeho názoru Ministerstvo pro místní rozvoj v posledních deseti letech v legislativní práci opakovaně selhalo, neboť jím připravené změny k urychlení procesu výstavby nepřispěly. Z hlediska funkčnosti a úrovně zpracování tak zůstává nepřekonán původní stavební zákon z roku 1976.

Trend neustálých změn právní úpravy je zvlášť zřetelně vidět na záměru novelizovat současně se stavebním zákonem i zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ten byl podstatně změněn k 1. 4. 2015 a sotva pár měsíců poté se jedná o další změně, aniž by vůbec byl ponechán čas na vyhodnocení reálného fungování zákona v praxi. „Podle mých zkušeností obvykle dokáže rozhodování úřadů spolu s judikaturou správních soudů usměrnit praxi žádoucím způsobem. To ale vyžaduje čas. Nemůže to fungovat v prostředí, kde jsou právní předpisy neustále novelizovány,“ kritizuje zástupce veřejné ochránkyně práv.

V připomínkách k návrhu novely stavebního zákona upozornil zástupce ombudsmanky ministerstvo, že zásadní vliv na délku projednávání stavebního záměru mají opravné prostředky, tedy právo bránit se, které nelze účastníkům řízení vzít. Z tohoto důvodu má zástupce ombudsmanky pochybnosti o tom, že připravovaná novela nějak zásadně urychlí proces výstavby, jak si ministerstvo slibuje.

Novela stavebního zákona je rozsáhlá a ministerstvo plánovalo značné množství změn. Svědčí o tom fakt, že proti návrhu novely bylo uplatněno téměř 2500 připomínek, z toho 1800 zásadních, a vypořádání připomínek trvalo 5 dnů.