Ochrana přírody a zachování biologické rozmanitosti je stěžejním posláním moderních zoologických zahrad. Kromě chovu záložních populací ohrožených druhů v lidské péči se mnohé zoo zapojují i do tzv. repatriačních projektů. Jejich cílem je posilovat oslabené populace ve volné přírodě vypouštěním jedinců odchovaných v zoologických zahradách a specializovaných záchranných stanicích. Zoo Ostrava je dlouhodobě zapojena do několika takových projektů a od roku 1995 bezplatně poskytla už přes 700 mladých jedinců pro vypuštění do přírody nebo do chovatelské základny projektů. Jedná se například o sovy pálené, puštíky bělavé, orlosupy bradaté, ibisy skalní a další druhy ptáků. Nově se zapojila do projektu na obnovu a posílení populace orla mořského ve Francii, kde byli tito největší evropští orli v minulosti jako na mnohých jiných místech v Evropě také vyhubeni.

Chovu orlů mořských se ostravská zoo věnuje od roku 2006, od roku 2018 se daří rodičovskému páru pravidelně odchovávat mláďata. Doposud jich úspěšně odchoval devět. Zoo v Ostravě je tak jedna z mála zoologických zahrad, kde se tito dravci rozmnožují. V Evropě jsou chováni v 70 institucích a za posledních 12 měsíců byla úspěšně vyvedena mláďata jen ve třech z nich. Většina ostravských mláďat byla převezena do jiných zoologických zahrad, letošní dvě mláďata na transport čekají. V zoo zůstávala i samice vylíhlá v roce 2019, která byla po dohodě s koordinátorem evropského chovného programu pro orly mořské určena pro repatriační projekt Les aigles du léman reintroduction program. Do záchranné stanice ve Francii, kde se stane součástí chovatelské základny, byla odvezena v úterý 26. listopadu. Její potomci by pak měli být vysazeni v okolí stanice, aby pomohli vrátit tento druh do francouzské přírody.

Proč se nevypouštějí mladí orli mořští i v České republice?

Je pravda, že tento druh byl v minulosti vyhuben i na našem území. Do konce 19. století hnízdil v jižních Čechách a do začátku 20. století na jižní Moravě. Populace v jižních Čechách byla zhruba po 100 letech obnovena – v letech 1979 až 1984 bylo v oblasti vypuštěno devět mladých orlů mořských odchovaných v Německu. Díky přísné ochraně se jejich stavy postupně zvyšovaly a dnes již hnízdí skoro v celé republice. Jejich počty nyní činí až 180 párů. I v Moravskoslezském kraji hnízdí několik párů a přímo na území Ostravy je možné pozorovat v určitou část roku potulní jedince na tahu. Přes úspěšný návrat do přírody ČR a navzdory ochranářským opatřením však orel mořský i dnes čelí nebezpečí ze strany člověka, zejména kladením otrávených návnad (jed karbofuran), rušením při hnízdění či pytláctvím. Ohrožuje jej také znečištění prostředí chemickými látkami. Vzhledem k tomu, že jako predátor stojí na konci potravního řetězce, dochází v jeho těle ke kumulaci škodlivin.

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava obývají orli mořští jednu z velkých lesních voliér na botanické Cestě vody.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) má rozpětí křídel 200–235 cm. Samci váží 3,5–4,5 kg, samice 5–7 kg. Obývá skalnaté mořské břehy, vnitrozemské stojaté vody a velké řeky severní a východní Evropy a severní Asie až k Tichému oceánu. Je částečně tažný. V jeho jídelníčku převažují ryby, vodní ptáci i savci. V zimním období se živí zejména mršinami. Pár spolu staví několik hnízd, která bývají umístěná na stromech nebo na útesech. V průměru mohou mít až 2 m. Od února do něj samice snáší většinou 1–2 vejce, na snůšce sedí střídavě oba rodiče 35–46 dní. Hnízdní péče trvá 70–75 dní.