Označení „burčák“ mohou nést jen nápoje vyrobené z hroznů vinné révy, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky v daném kalendářním roce. Pokud někdo pod názvem burčák prodává zkvašený mošt z hroznů dovezených ze zahraničí, jedná se o klamání spotřebitele. „Na vině je buď neznalost prodejce, nebo úmyslně chybné označení. Pokud by prodejce nápoj označil jako částečně zkvašený hroznový mošt, bylo by vše v pořádku,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. A dodává: „Informace, zda jde o burčák, či částečně zkvašený hroznový mošt, musí být podle zákona vždy uvedena viditelně spolu s údaji o místě původu a o tom, kdo nápoj vyrobil.“

Narazit na kvalitní částečně zkvašený hroznový mošt ze zahraničí vydávající se za burčák může být stále ta lepší varianta. Někteří prodejci se snaží burčák pančovat, například ředit vodou. Přídavek vody je přitom jedním z nejčastějších prohřešků, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně objeví. V kontrolovaných vzorcích se objevují také syntetická barviva, nedeklarovaný oxid siřičitý či etanol z přidaného cukru.

Na co si dát pozor, abyste si nekoupili pančovaný burčák? Burčák z bílého vína by měl mít žlutou až medově zlatavou barvu. Rozhodně by neměl být nahnědlý. „Hnědá barva by mohla poukazovat na ředění jablečným moštem, na starý burčák či kvašený mošt vyrobený z plesnivých bobulí. Narezlá či téměř průzračná barva ukazuje na mošt ředěný vodou. Naopak usazeniny nejsou na škodu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová. Okem patrné by měly být také bublinky oxidu uhličitého, kvůli kterému se nedoporučuje lahve s burčákem dovírat.