Podle občanského zákoníku má pronajímatel na začátku nájmu předat nájemci byt ve stavu způsobilém k užívání. Tím se myslí čistý byt v dobrém stavu, v němž jsou zajištěny nezbytné služby, typicky dodávky energií, přívod a odvod vody, zajištění dodávek tepla a podobně. Pokud se na tom pronajímatel a nájemce dohodnou, lze pronajmout byt i v horším stavu, ale pak se také musejí domluvit na úhradě nákladů, které nájemce vynaloží na úpravy bytu. Obvykle si takové náklady nájemce takzvaně odbydlí, tedy po nějakou dobu neplatí nájemné či jej hradí ve snížené výši. Při odevzdání bytu zpět pronajímateli, má nájemce povinnost odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému užívání. Jenže právě v této souvislosti vznikají mnohá nedorozumění.

„V naší spotřebitelské poradně se třeba často setkáváme s dotazem ohledně povinnosti nájemce vymalovat byt po skončení nájmu,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dále vysvětluje: „Pokud nedošlo bez dohody s pronajímatelem ke změně barvy výmalby, automaticky nelze po nájemci požadovat výmalbu zdí, ledaže by právě stav výmalby neodpovídal obvyklému opotřebení.“ Pronajímatel by mohl argumentovat i tím, že nájemce je povinen byt vymalovat v rámci takzvané běžné údržby bytu, kterou musí provádět během trvání nájmu, pokud se s pronajímatelem dohodne jinak.

Stejně tak je nájemce povinen hradit i drobné opravy v bytě. Co je běžnou údržbou a drobnými úpravami, vymezuje nařízení vlády. Dohodou mohou být povinnosti mezi nájemce a pronajímatele rozděleny jinak. Ovšem bude-li dohoda pro nájemce méně výhodná než pravidla stanovená právními předpisy, nemusí se jí nájemce řídit. Za situace, kdy ale nájemce závadu způsobí úmyslně či zanedbáním svých povinností, bude muset škodu vždy nahradit.