Jisté je jedno, nemocnice v Česku čekají v následujících letech velké změny. Samozřejmostí už nebude ani to, že nemocnici se všemi odděleními, najdou Češi v každém okresním městě.

„Existují čtyři základní obory, které nemocnice musí mít, aby mohla fungovat jako nemocnice. A v tom je právě ten problém. Ne všem nemocnicím či oddělením pojišťovny chtějí dát souhlas k další činnosti. Takže de facto za snížením počtu lůžek, o kterém se hovoří, stojí spíše snahy rušit opravdu celá oddělení a tím i nemocnice,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů. Jako náhradní řešení jsou na řadě míst navrhována lůžka s jiným statusem – tedy pro zařízení následné péče.

Pojišťovny by do omezení počtu lůžek mluvit zřejmě neměly

Háček je však podle Svazu pacientů v tom, že v současné době rozhodují o tom, kde kolik jakých lůžek bude, hlavně zdravotní pojišťovny. „Zákon však hovoří o tom, že rozhodovat o tom má stát a kraje. Proto se snažíme s právníky najít cestu, jak tyto snahy napadnout,“ dodal Olejár.

Podle informací, jež přinesla sobotní MfD, se plánované úspory dotknou celkem 93 nemocnic, kde se opravdu budou některá oddělení slučovat, či stěhovat do jiné nemocnice. Potvrzuje to, že prognozy Svazu pacientů o možném počtu špitálů, kterých se změny dotknou, byly poměrně přesné (80 až 100). Zbylých 61 zdravotnických zařízení už má prý smlouvy s pojišťovnami vyřešené na dalších pět let.  

Nejvíc postihnou změny nemocnice poskytující akutní péči

Ekonomové osmi konkurenčních zdravotních pojišťoven se tento týden sešli, aby tento velmi nepopulární a palčivý problém českého zdravotnictví vyřešili. Nejvíc se zaměřili na nemocnice akutní péče, ze kterých by skutečně chtěli mít zařízení následné péče. To znamená, že se tam pacienti chodí již jen doléčit po operaci z jiného renomovaného zařízení.