Přelomový verdikt? Rodina vyhrála spor s VZP kvůli neuhrazení operace očí svého syna. Nemoc, která může končit oslepnutím, měla pojišťovna chtít řešit brýlemi a transplantací

06.06.2018 19:25 | Zprávy

VÍME PRVNÍ Rodina Hutníkových vyhrála v prvním stání správní soud se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ve věci zamítnutí mimořádné úhrady operativního zákroku svého nezletilého syna. Ten trpí vzácným onemocněním očí, tzv. keratokonem, které v případě progrese, jež může být velmi rychlá, může končit až naprostou slepotou. Žádost o uhrazení operace, která je podle odborníků dosud jedinou efektivní léčbou, však největší zdravotní pojišťovna v Česku dříve zamítla. Místo toho navrhovala problém řešit brýlemi, kontaktními čočkami a v případě dalších komplikací transplantací rohovky.

Přelomový verdikt? Rodina vyhrála spor s VZP kvůli neuhrazení operace očí svého syna. Nemoc, která může končit oslepnutím, měla pojišťovna chtít řešit brýlemi a transplantací
Foto: Hans Štembera
Popisek: Všeobecná zdravotní pojišťovna

Rozhodnutí VZP zákrok zvaný Corneal Cross Linking (CXL), který je považován za jedinou skutečně účinnou léčbu keratokonu, rodině Hutníkových neproplatit dnes, 6. června, zrušil městský soud v Praze, který vyhověl návrhu obžaloby. Rozsudek je zatím nepravomocný. Žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně zbývá ještě možnost se prostřednictvím kasační stížnosti ve stanovené dvoutýdenní lhůtě odvolat k nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Keratokonus je poměrně vzácným onemocněním, při kterém dochází k deformaci rohovky a jejímu mnohačetnému vyklenutí. Projevuje se postupným zhoršováním zraku pacienta, v nejtěžších případech vedoucím až k naprosté slepotě.

„Tahle operace, kterou nám odmítli proplatit, se ve světě běžně dělá zhruba deset let, v České republice to je něco kolem sedmi let,“ sdělila ParlamentnímListům.cz chlapcova matka a jeho zákonná zástupkyně Monika Hutníková. „Je to ověřená metoda, která se prakticky aplikuje na celém světě,“ dodala.

Největší zdravotní pojišťovna v Česku byla ale zřejmě jiného názoru. Namísto operativního zákroku CXL VZP doporučila zrakové komplikace syna Hutníkových řešit prostřednictvím dioptrických pomůcek (brýle, kontaktní čočky). V případě progrese projevující se zhoršeným zrakem pak verdikt pojišťovny zněl jednoznačně: transplantace rohovky od mrtvého dárce.  

Hutníkovi ale na základě doporučení specializovaných lékařů z několika pracovišť neztráceli čas a rozhodli se zákrok zaplatit ze svého. Transplantace pro ně nepřicházela v úvahu. A vzhledem k nevyzpytatelné a možné rychlé progresi zákeřného onemocnění se syna na CXL rozhodli objednat takřka okamžitě.

Nasadit brýle, pak transplantovat...

„Transplantace je velmi závažná věc, kdy dojde k částečné invaliditě toho pacienta. Rok a půl po zákroku jsou v oku mikrostehy, přičemž se čeká, jestli se to chytne. I tak ale pak může dojít k oční vadě, může mít třeba 11 dioptrií. Nehledě na to, že se transplantace třeba nemusí povést a musí se z nějakého důvodu opakovat,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz Hutníková, proč pro ni varianta, kterou zmiňovala zdravotní pojišťovna, nepřicházela v úvahu.

Zákrok CXL, který pojišťovna zamítla proplatit, kvůli čemuž vedla VZP dvě správní řízení a Hutníkovi nakonec podali správní žalobu, kterou dnes zatím nepravomocně vyhráli, je podle Moniky Hutníkové dokonce levnější. „Pojišťovna paradoxně postupuje finančně neefektivně,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Monika Hutníková.   

Podle Hutníkové by lékaři, kteří by u jejího syna dali přednost budoucí transplantaci rohovky před operací CXL, postupovali v rozporu s tzv. lege artis: pravidly umění lékařského, které se v Česku vykládá jako léčebný či terapeutický postup odpovídající nejvyšší úrovni dosud dosaženého vědeckého a lékařského poznání.

Před soudem Hutníková argumentovala odbornými studiemi, soudkyně pak výňatky z odborných lékařských monografií a periodik.

ParlamentnímListům.cz se ke kauze Hutníkových podařilo získat i stanovisko Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Zdravotní pojišťovny ze zákona nemohou poskytovat informace o tom, jakou nemocí konkrétní klient trpí, jakou léčbu podstupuje nebo o jakou léčbu žádá. Nicméně všem našim pojištěncům mohu jednoznačně zaručit, že jim VZP uhradí tu nejlepší možnou péči, kterou vyžaduje jejich zdravotní stav a jejíž úhradu umožňuje platná legislativa,“ sdělil ParlamentnímListům.cz na dotaz k případu rodiny Hutníkových tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.   

Operativní léčba keratokonu zatím není začleněna v běžné úhradové vyhlášce Ministerstva zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny. Její úhradu mohou ale pacienti žádat podle paragrafu 16 zákona 48/1997, o mimořádných úhradách péče ze zdravotního pojištění.

Samotná VZP za rok 2016 evidovala zhruba 14 tisíc žádostí o úhradu mimořádné péče. Z toho bylo podle mluvčího pojišťovny Oldřicha Tichého schváleno více než 90 procent. „Náklady na takto schválenou péči přesáhly jednu miliardu korun,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Tichý s tím, že statistiku za loňský rok pojišťovna dosud nemá k dispozici. ParlamentníListy.cz budou případ nadále sledovat.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jonáš Kříž

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

13:45 Průlom: Tři roky covid-buzerace. Němci se ptají a chtějí trestat

Dvacet devět procent Němců si myslí, že politici by měli být potrestáni za to, co prováděli za covid…