V České republice je proočkovanost velmi nízká, srovnávat ji můžeme například s Marokem či Kostarikou. Proočkovanost české populace dosahuje necelých 6 %, zatímco v západní Evropě je toto číslo podstatně vyšší – 17 %. Ještě lépe je na tom Kanada s 33 % a USA s číslem nejvyšším – 46 %. Chřipka přitom není jen banální onemocnění, jak se mnoho lidí doposud mylně domnívá, jelikož ji zaměňuje s nachlazením. Ve skutečnosti chřipka představuje velká zdravotní rizika, a to zejména pro chronicky nemocné pacienty, děti a seniory. Jejím důsledkem může být například zánět středního ucha, zánět dutin nebo také zápal plic či další vážné zdravotní komplikace.

Organizace Vaccines Europe usiluje o to, aby se EU v proočkovanosti dostala na první místo na světě, a shrnuje nejdůležitější body v podpoře prevence v jednotlivých zemích:

§  společný postup ve zvyšování proočkovanosti v celé EU

§  větší podpora inovací ve vakcinaci

§  předcházení epidemiím onemocnění, proti nimž existuje očkování

§  podpora silnějšího postavení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí

§  vytváření efektivních komunikačních strategií za účelem zvyšování zájmu o veřejné zdraví

Evropská unie by se podle Vaccines Europe měla zaměřit zejména na proočkovanost rizikových skupin, do nichž patří chronicky nemocní občané, děti a senioři. Právě očkování dětí by mělo být tím hlavním cílem v boji za veřejné zdraví ve 21. století. V současné době utrácejí členské státy v průměru pouze 2,7 % svých zdravotnických rozpočtů za prevenci₁, což je mimořádně nízké číslo. Systémy zdravotní péče tedy musí projít zásadními změnami, které se zaměří nejen na prevenci, ale také na efektivitu, která v mnoha zemích úplně chybí.

Problémem ve všech členských státech je také nedostatečná podpora vědy a výzkumu v otázce očkování. Vývoj nových vakcín trvá od 8 do 18,5 roku₁, což naprosto neodpovídá poptávce na trhu. Je tedy nutné mnohem více iniciovat spolupráci veřejnosti, plátců, farmaceutického průmyslu a odpovědných úřadů. Téměř šest a půl roku trvá, než jsou nové vakcíny rozšířeny mezi občany₁, což je způsobeno zejména pomalým vývojem národních akčních programů. Nedostatečná je také podpora malých společností, které jsou ve vývoji nových vakcín důležité kvůli novým nápadům, a zároveň vytvářejí další pracovní místa a napomáhají ekonomickému růstu EU.

Veškeré akční plány ovšem nejsou tím hlavním, co ovlivňuje rozhodování pacientů. Hlavní autoritou jsou pro ně lékaři a sestry, ani oni se však necítí být dostatečně kompetentní k podávání informací o výhodách očkování. Dokonce 37 % studentů medicíny₁ a 38 % sester podle svých slov o očkování neumí dobře komunikovat a až 85 % těchto lékařských pracovníků by se rádo dozvědělo více.

Cílem Vaccines Europe je propojit veřejnost, lékaře i zákonodárce, aby začali problém chřipky vnímat jako velmi vážný a řešili společně nízkou proočkovanost, která znamená nejen pokles pracovní produktivity, ale hlavně riziko vážného ohrožení života a zdraví.