„Je to rozpracované,“ přiznal náměstek ministra financí Jan Gregor. Právě on přitom doposud jakékoliv navyšování zdravotnického rozpočtu odmítal. Pomoc by měla mít podobu odkoupení pohledávek VZP za jejími dlužníky. Takto stát pojišťovně pomáhal již v minulosti.

Důvodem je fakt, že příjmy pojišťovny jsou přes odvody z platů občanů de facto závislé na kondici ekonomiky, která rozhodně není dobrá. Jen letos se ztráta zdravotních pojišťoven odhaduje na osm miliard. A pokud se peníze nenajdou, pocítí to lékaři, kteří budou muset déle čekat na peníze, i pacienti, kterým se zase prodlouží čekací doby na operace.

„Nedostatek zdrojů už zkrátka nepůjde vstřebat bez následků. Omezí se buď dostupnost péče nebo její rozvoj, a obojí je dost těžké politické rozhodnutí,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Právě on přitom doposud razil názor, že úplně postačí, když se přestane plýtvat a když si všichni zvyknou, že „v krizi se prostě neroste“.

Ekonomická situace zdravotnictví je neobyčejně napjatá. Vyšší DPH vytáhlo z účtů zdravotnických organizací šest miliard za vyšší ceny léků a materiálu, rušení nemocnic zastavily protesty veřejnosti, změny v řízení pojišťoven zase nevole politiků. Ministr zdravotnictví Leoš Heger ještě nedávno varoval, že potřebné peníze bude třeba ve formě vyšších poplatků vytáhnout z pacientů, nyní však jeho úředníci varují, že takové řešení by způsobilo velmi neklidnou situaci.