„Nepřítel je uvnitř“. Americká paní Němcová už je na úrovni Klementa Gottwalda, myslí si Žantovský

06.02.2021 7:40

TÝDEN V MÉDIÍCH Zakázat třem opozičním televizím vysílat po dobu pěti let se rozhodl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přitom od času Majdanu v roce 2014 až do dneška si mohou západní novináři ubrousit tužky, když píšou o Ukrajině jako demokratické zemi. Petra Žantovského zaujalo i hledání „vnitřního nepřítele“, do čehož se pustila předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Lidé jako ona pochopili vývoj od prezidentských voleb jako příležitost pro svůj kariérní růst, ale k tomu potřebují potřít a vyhladit veškeré opoziční myšlenky a jejich nositele.

„Nepřítel je uvnitř“. Americká paní Němcová už je na úrovni Klementa Gottwalda, myslí si Žantovský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?

hlasovalo: 13182 lidí

Netradičně v zahraničí začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Ukrajinský prezident Zelenskyj zakázal tři opoziční televize, které pět let nesmí vysílat. To je něco, co jsme nezažili už poměrně dlouho. Myslím si, že to je taková vlaštovka toho, co nás čeká v naší milované střední Evropě vbrzku také. Ale co se týče Ukrajiny, tak to je samozřejmě nestandardní země. Tam nejsou podstatné politické strany, tam jsou podstatné klany oligarchů, kteří si vytvářejí vlastní politické loutky, což je přesně pan Zelenskyj. Jeho předchůdce Porošenko byl sám oligarchou a sám sobě i tou loutkou. Takto bychom tam mohli definovat každého významnějšího politika středního proudu, že je navázán na nějaké ekonomické zájmy,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Samotný fakt, že došlo k takhle explicitní, transparentní a naprosto bezprecedentní cenzuře, tedy k zákazu některých médií, považuje samozřejmě za velice špatnou zprávu. „A to nejenom pro Ukrajinu. Ale myslím si, že na Ukrajině samotné to může vyvolávat jakési opoziční nálady a posilovat kritický postoj vůči tomu, co představují ti současní oligarchové, kteří tam vládnou. Nelze totiž pominout skutečnost, že ty zakázané televize jsou blízké názorům, které jsou kritické vůči vládě a vůči stávajícímu prezidentovi. To znamená, že jsou spíše blízké názoru těch – jak se říká – proruských tendencí. Ale je to těžké na půdě Ukrajiny tohle hodnotit, když víme, že tam je velice silně zastoupena ruská národnostní skupina,“ poukazuje mediální analytik.

Temperamentní Ukrajinci si snad tohle nenechají líbit

Je tedy logické, že má velice silný zájem, jak kulturně-národnostní, tak pochopitelně i politický. „Ukrajina, jak víme, vznikla v podstatě uměle tím, že místním komunistům byla jaksi darována jistá porce ‚autonomie‘ na centrální vládě v Moskvě, ale byla to jenom formální autonomie. Všechno to bylo v rámci Svazu sovětských socialistických republik a Ukrajina byla normální moskevský satelit nebo spíš součást celého toho monolitu. To, že si dnes západní novináři mohou ubrousit tužky, když píšou o tom, jak je Ukrajina kolébka demokracie a pravdy a lásky, tak to je samozřejmě pro člověka, který se o ní něco dozvěděl a ví něco o její minulosti a historii, směšné. Jsou to jenom zástupná hesla, která nás pronásledují od času Majdanu v roce 2014 do dneška,“ tvrdí Petr Žantovský.

Tu a tam si hlasatelé těchto hesel dávají vlastní branky, což představuje vypnutí oněch tří televizních stanic. „Co bude následovat, lze těžko předvídat, protože tohle je věc, kterou by se měl zabývat ukrajinský parlament. Je to zásah proti Všeobecné deklaraci práv a svobod OSN z roku 1949 doplněné potom dalšími a dalšími mezinárodními úmluvami. A v nich byla Ukrajina, ať už v minulosti v zastoupení Sovětským svazem, de facto svým nadřízeným svazkem, a do dneška je prezentována. Myslím si, že to je rovněž takový lakmusový papírek, co všechno lidé vydrží a kam až jsou ochotní nechat se dovést ve svém průběžném zotročování. Ukrajinci jsou temperamentní lidé a já věřím tomu, že si tohle nenechají líbit,“ poznamenává mediální odborník.

Konspirační a paranoidní prohlášení šéfky Sněmovny reprezentantů

I druhé téma nás zavede za hranice, dokonce až do zámoří. „Narazil jsem na slova, která mi byla velice důvěrně povědomá. Na Novinkách jsem zaregistroval článek ‚Demokraté se obávají republikánských kolegů. Nepřítel je uvnitř, myslí si Pelosiová‘. V titulku zmiňovaná předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů paní Pelosiová se v poslední době velice ‚proslavila‘ svou hysterickou reakcí na vývoj debat o vyústění amerických prezidentských voleb. Pelosiová byla ta, která byla nejaktivnější ve snaze kriminalizovat Donalda Trumpa. V jejích představách patří exprezident Trump do nějakého hodně hlubokého vězení a na hodně dlouho,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Na této dámě je podle něj zvláště zajímavé, že to je taková ta bojovnice, že když je vyhráno, tak se postaví na barikádu a je aktivní a přesvědčivá. „Trošku mi připomíná paní Němcovou od nás, ta je taky taková hodně přesvědčivá a hodně razantní. Ale zpátky k paní Pelosiové a k tomu, proč o ní vlastně mluvím. Přišla totiž s myšlenkou, že je třeba posílit bezpečnost členů Sněmovny, protože někteří mají údajně nosit na zasedání zbraně a ohrožovat jiné nebo býti nebezpečím pro jiné, zejména tedy demokratické zákonodárce. To je podle mě absolutně konspirační, dezinformační a paranoidní prohlášení, které spíše vypovídá něco o paní Pelosiové než o situaci v Kongresu,“ míní mediální analytik.

Vyhladit veškeré opoziční myšlenky a jejich nositele

Infobox

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová

Nancy Pelosiová

Nancy Pelosiová, narozena 26. března 1940. Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů od roku 2019, předtím stejnou funkci vykonávala v letech 2007-2011. Dcera starosty Baltimoru a poslance Sněmovny reprezentantů za stát Maryland šla ve stopách svého otce a kongresmankou za stát Kalifornie je nepřetržitě od roku 1987. Proslavila se jako hlasitá oponentka prezidenta Bushe ml., což jí v roce 2007 vyneslo zvolení do čela sněmovny. Byla významnou spolutvůrkyní legislativy prezidenta Obamy. V roce 2019 se vrátila do čela sněmovny a stala se výraznou tváří odporu proti prezidentu Trumpovi, podílela se na pokusu o jeho sesazení. Před několika dny v 80 letech obhájila funkci v čele komory.

Anketa

Má Ústavní soud vaši důvěru?

7%
93%
hlasovalo: 30421 lidí

Nejsilnější výraz od šéfky Sněmovny reprezentantů je ten, že „nepřítel je uvnitř“. „My, co si pamatujeme časy ‚vnitřního nepřítele‘, tak víme přesně, co to znamenalo v jazyce, ať už amerických mccarthyovců, anebo slovenských či českých Viliamů Širokých, Klementů Gottwaldů a podobně. Vnitřní nepřítel byl vlastně ten nejhorší, proti kterému se nejvíce a nejsilněji bojuje a kterého je třeba potřít jako třídu, jak se říkávalo. Vnitřní nepřítel je náš člověk, který kuje pikle proti nám. A je vlastně nebezpečnější než ten vnější, protože toho vnějšího vidíme, kdežto ten vnitřní je skrytý. To je ten paranoidní způsob uvažování každého totalitáře a paní Pelosiová se tím pádem postavila do řady s těmito pány, co jsem jmenoval,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Připomíná, že tito a další významní soudruzi vedli boje s nepřítelem zevnitř, aby si udrželi svoje vlastní koryta. „Celý vývoj po tom nepovedeném volebním spektáklu ve Spojených státech je velice nahnutý a nepříjemný, protože se zdá, že někteří stejně ambiciózní lidé jako paní Pelosiová celou tu věc pochopili jako příležitost pro svůj kariérní a nevím jaký růst. Ale k tomu potřebují právě to, aby potřeli a vyhladili veškeré opoziční myšlenky a jejich nositele. Je to nebezpečné i pro nás, protože jak je u nás zvykem, řídíme se vždy nějakým vzorem odněkud. A jestli tohle bude vzor pro naše budoucí vrchnosti, abych tak řekl, tak se můžeme dočkat ještě hodně ošklivých konců,“ obává se Petr Žantovský.

Duální rozhlasové a televizní vysílání máme už třicet let

Poslední glosa je připomínkou toho, že letos je tomu už třicet let od zrodu myšlenky duálního rozhlasového a později televizního vysílání. „V roce 1991 byl přijat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který u nás – dokonce dříve než třeba v Rakousku – umožnil vstup soukromých stanic do audiovizuálního nebo rozhlasového vysílání a postavil vedle sebe veřejnoprávní a soukromou sféru, což bylo něco absolutně nového. A v té době to bylo – myslím si – posilující pro vznikající demokratické instituce a procedury. Najednou tady totiž byla sféra, která nejenom že bavila a poskytovala prostor pro reklamu a komerční sdělení, ale také poskytovala informace na celé té vertikále od lokálních, přes regionální až po celoplošná soukromá rádia,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Měl by být ministr Blatný odvolán?

16%
30%
hlasovalo: 10488 lidí

Coby někdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vždy vnímal rozhlasový trh jako velice transparentní a průhledný. Skoro se mi chce říci až poctivý na rozdíl od těch úkazů, co jsme někdy viděli na televizním trhu a v jiných médiích. Rozhlas totiž vyžaduje – nebo v těch začátcích vyžadoval – určitou míru nadšení, entuziasmu a lásky k věci. To je něco, co se dnes úplně pomíjí. Dnes máme plná ústa různých start-upů a jiných frází, ale to, že člověk musí mít nejen znalosti z daného oboru, ale že by také měl mít k tomu oboru vztah, to už se docela pomíjí. To mi před nedávnem potvrdil jeden z významných broadcasterů, bývalý majitel rádia Černá Hora Martin Černý, takovým smutným poznáním o pražské Koperníkově ulici, kde je sídlo firmy Media Bohemia. To byla původně První rozhlasová, a tu zakládali významní broadcasteři jednotlivých regionů,“ vzpomíná mediální analytik.

Zasloužil se o rozvoj českého rozhlasového vysílání

To byli především Jaroslav Král z Ostravska, Ladislav Faktor z jižních Čech a další. „A Martin Černý mi říkal: ‚Když jsme to my tehdy zakládali, tak to byl barák plný rozhlasáků. Dnes je to barák plný právníků‘. Myslím, že to je velice přesná charakteristika toho, jak se nám posunulo i vnímání tohoto světa. Nedá se tomu nijak bránit, bojovat proti tomu nemá smysl, nezbývá než to jen konstatovat a počítat s tím. Proč celé tohle dlouhé povídání dopředu? V neděli 31. ledna zemřel jeden z průkopníků českého soukromého vysílání, majitel a zakladatel Rádia Egrensis v Chebu pan Antonín Hofmann, což byl člověk, který byl považován za mimořádně disponovaného, neboť měl obrovské znalosti technického typu, ale měl i velké nadšení pro rádio a jeho rozvoj,“ oceňuje Petr Žantovský.

Antonín Hofmann měl však i zásluhu na tom, že se síť regionálních a lokálních rádií emancipovala, aby to nedopadlo tak, že vedle jednoho celostátního – veřejnoprávního rozhlasu – budou už jen dvě, tři sítě typu Evropa 2, Frekvence 1 nebo Impuls. „Byla tu a dodnes je velká spousta provozovatelů. Někteří jsou dokonce ti původní, co s tím před třiceti lety začínali, a ta jejich rádia jsou ve svých oblastech skutečně dominantní. Pokud mám dobré informace, tak Rádio Egrensis v Chebu se za celých bezmála třicet let své existence stalo skutečným fenoménem a je tam vnímáno jako nejsilnější zdroj informací regionálního charakteru. Tak bych chtěl na pana Hofmanna zavzpomínat. Kdyby se dával metál typu ‚zasloužil se o stát‘, tak on by si zasloužil metál ‚zasloužil se o rozvoj českého rozhlasového vysílání‘,“ dodává mediální odborník.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jiří Hroník

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…