Zfetovaná kobyla v kostýmu ze Spolkové republiky Německo, stojí v třeskutém komentáři na Literárkách

11.02.2016 11:45

Uprchlíky žijící na náš účet už tady nechceme, napsal ve svém komentáři na serveru Literarky.cz František Kuba. Převzal tak titulek Jiřího Sládka, který jej použil v roce 2011 v Hospodářských novinách po rozhovoru s nizozemským ministrem pro přistěhovalectví Gerdem Leersem.

Zfetovaná kobyla v kostýmu ze Spolkové republiky Německo, stojí v třeskutém komentáři na Literárkách
Foto: Peter Števkov
Popisek: Imigranti ve stanici Keléti

V tehdejším rozhovoru se psalo o tom, že Nizozemci v té době zjistili, že příliv imigrantů přináší nezvladatelné problémy a snaží se omezit počty přistěhovalců. Ve třetí otázce tehdy ze strany novináře zaznělo: „Francie sázela na integraci, naopak Britové přistěhovalce do ničeho netlačili. Oba přístupy selhaly.“

„Co si o tom, my čtenáři, můžeme myslet? Především, je to závažné sdělení, protože v zásadě znamená – ať tak, nebo tak – vždycky je špatně! Vychovávat někoho, tedy provádět akulturaci, je krajně nevděčná práce, což vědí všichni rodiče, pěstouni, vychovatelé i sociální pracovníci,“ píše Kuba s tím, že ti všichni se pak stávají terčem fyzických i verbálních útoků a často na to doplatí i životem nebo zničenou kariérou.

Původní text ZDE.

„Nejen ‚včera‘ zasažená oblast společenské psychodynamiky (zejména pak mlčící většina), ale dnes už i ‚konspirativní čtenáři‘ z městských knihoven, si v hojných počtech myslí, že oba tyto směry přivodili školitelé z podřízených infrastruktur Trans National Corporation,“ konstatuje. Podle něj jde o převodní páky manipulace. 

„Gerd Leers také v předmětném rozhovoru sděluje: ‚Každý z 27 států EU má pochopitelně jinou zkušenost. Týká se to i Česka, které se rovněž stává cílovou zemí imigrantů. Společným problémem je nová generace přistěhovalců, která necítí žádnou sounáležitost se zemí, do níž přichází. To je stejné v celé Evropě. Rozhodně nechceme zastavit imigraci. Přistěhovalci by se ale měli snažit integrovat. Měli by být soběstační, nikoli závislí na dávkách. Přejeme si, aby byli úspěšní. Musíme proto tyto potíže nějak řešit,“ cituje Kuba. 

Jak dodává, v září to bude pět let, co rozhovor vznikl. „Pokud si někdo myslí, že se něco zásadně změní, tak možná sází na nějakou zfetovanou kobylu v kostýmu ze Spolkové republiky Německo,“ nebere si servítky. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

8:00 „Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

„Hnus.“ „Odporná chuť i konzistence.“ „Nedá se to žrát.“ – Těmito slovy hodnotí lidé v několika posl…