V první variantě je údajně obsaženo, že by lidé do čtyřiceti let věku odváděli do současného státního pilíře pouze 20 procent. Další tři procenta by si posílali na individuální penzijní účet. Lidé starší 40 let by si spořili na důchod podle současného systému. Tento systém by byl podobou opt-outu, o kterém se uvažovalo již za Topolánkovy vlády.
  

Druhá varianta je o nepovinném spoření

Druhá varianta prý počítá s přesunem tří procent hrubé mzdy na individuální penzijní účet, ale nepovinně a nad rámec 23 procent. Každému, kdo by si dobrovolně ukládal, by stát přidal další tři procenta. U obou variant by se také snížily stropy na pojistné ze šestinásobku na trojnásobek životního minima. Lidé, kteří do systému odvedli více, by podle návrhů měli v důchodu více peněz než ti, kteří odvedli méně.

Podle Hospodářských novin by v obou variantách lidé odváděli na sociální pojištění 23 procent hrubé mzdy místo současných 28. Změny navržené komisí by tak pro státní rozpočet znamenaly ztrátu ve výši 50 miliard korun ročně.

Deficit by se pokrýval z jednotné sazby DPH ve výši 19 procent. Zrušila by se tedy snížená sazba DPH, zdražily by například potraviny či léky. Vladimír Bezděk doposud pravdivost informací otištěných v HN nepotvrdil.