Předávání Cen Ď se konalo v sále Nové scény Národního divadla již po čtyřiadvacáté a ceny byly uděleny v celkem sedmnácti kategoriích. Cena Ď je česká cena určená mecenášům a dobrodincům v oblasti kultury, charity, vědy, vzdělávání a morálních hodnot v České republice, realizátorem a zakladatelem této ceny je pan Richard Langer. „Ď“ je odvozeno od obyčejného českého rčení „tak ti ď – neboli tak ti děkuji“.
Mádl si cenu nemohl převzít osobně, protože se momentálně nachází pracovně ve Spojených státech. Ocenění za něj převzal jeho kolega Miroslav Mráz, který přítomným tlumočil Mádlův následující vzkaz: „Pokud mám přemýšlet o tom, v čem jsem příkladným občanem České republiky, pak je to asi tím, že dělám to, co mě baví, a tomu se snažím věnovat naplno.“
První předání ceny se uskutečnilo v roce 2001 v Národním divadle v Praze. Od té doby se cena stala uznávaným symbolem veřejného poděkování. Do roku 2018 bylo uděleno 418 cen, včetně městských, krajských a hlavních celostátních cen Ď. Mezi laureáty patří významné osobnosti jako Václav Havel, bývalý prezident České republiky, který ocenění přijal jako uznání za svůj celoživotní přínos společnosti. Dále také Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, který obdržel ocenění za svůj podíl na mezinárodní spolupráci nebo Dominik Duka, kardinál a významná osobnost české církve, byl oceněn za své morální vedení a podporu duchovních hodnot.
Dalšími příjemci byli například lidé z oblasti charity, jako manželé Sislerovi, kteří podporovali hospicovou péči, nebo Zdena Wasserbauerová za osobní zapojení do registru dárců kostní dřeně.
Jiří Mádl byl svou občanskou aktivitou znám po celou svou hereckou kariéru, která započala komedií Snowboarďáci. V roce 2010 s Marthou Issovou vstoupili do předvolebního dění, když nabádali mladé, aby dali nůž na krk babičkám a dědečkům, že jestli budou volit komunisty, neuvidí už svá vnoučata.
V rámci svých komentářů k veřejnému dění mimo jiné při migrační krizi vytýkal Čechům, že se bojí cizích kultur. Jindy se pouštěl do úvah o Rusku, o kterém prohlašoval: Oni jsou prostě myšlenkově, společensky pozadu.
Opakovaně kritizoval Miloše Zemana, kterému doporučoval méně chlastu. A Andreji Babišovi v době kdy byl premiérem vzkazoval, že jím opovrhuje. Společně s dalšími herci pak politikům vzkazoval, že umělci mohou spustit revoluci. Také se účastnil bojů o Českou televizi, jejíž konec by podle něj byl koncem České republiky.
Momentálně se Jiří Mádl nachází v Los Angeles, které v současné době čelí ničivým požárům. Mádl je v tomto městě pracovně kvůli svému filmu Vlny, jenž se probojoval do užšího výběru na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film. Podle dostupných informací je Mádl v bezpečí, informoval server iDNES.cz.
Americká Akademie filmového umění a věd se kvůli této přírodní katastrofě rozhodla odložit původně plánované oznámení nominací na Oscary z 17. ledna na 19. ledna, aby její členové mohli dokončit hlasování. Někteří členové akademie byli přímo ovlivněni požáry a museli se evakuovat. Slavnostní ceremoniál v Los Angeles je stále plánován na 3. března, informoval server iDNES.cz.
Pokud by se film Vlny dostal mezi finální nominace, byl by to pro český film první podobný úspěch za posledních 20 let. Mádl vyjádřil radost z úspěchu filmu: „Mám především obrovskou radost, a to hlavně z toho, že silnou stránkou tohoto filmu je srozumitelnost. Všude na světě na něj lidé reagují stejně a všemu rozumí, takže náš česko-slovenský příběh je zajímá,“ řekl bezprostředně po oznámení zařazení filmu do užšího výběru na Oscary.
Film Vlny Jiřího Mádla zaznamenal velký úspěch na české i zahraniční scéně. Byl označován za jedno z nejambicióznějších děl v české kinematografii posledních let. Diváky zaujal silným příběhem inspirovaným událostmi roku 1968 a precizním technickým zpracováním včetně využití umělé inteligence při propojení archivních a natočených záběrů. Díky tomu byl často řazen mezi filmy evropské úrovně. Snímek přilákal více než milion diváků do kin v České republice a na Slovensku a stal se kulturním fenoménem.
Na druhou stranu však Vlny čelily kritice za určité zjednodušování historických událostí a jejich uhlazené zpracování. Někteří recenzenti poukazovali na to, že film je spíše „akademický“ a méně odvážný, což mu podle nich bralo autenticitu a hloubku. Rovněž se diskutovalo o tom, že někteří členové zahraniční redakce, o kterých film pojednává, byli ve skutečnosti prominenty režimu, což mohlo narušit věrohodnost příběhu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že Jiří Mádl je díky svému přístupu k tvorbě a morálním hodnotám správným laureátem Ceny Ď?
autor: Natálie Brožovská
als
