Proč podle vás Václav Klaus komentuje Václava Havla? Zahájil tím obranu svého dědictví a svého pohledu na svět?
Myslím, že tu obranu provozoval celou dobu. A provozoval ji v těch podmínkách, jaké byly, to znamená v silné, všeobecné prioritě Václava Havla. Jestli se teď rozhodl, aby tento význam umenšil, to nevím jistě, ale dokonce mu to ani neschvaluji.
Myslíte, že se mu může podařit snížit význam Václava Havla tímto způsobem? Neškodí sám sobě i svému obrazu, ať už politika nebo prezidenta?
Myslím, že Václav Klaus dělá víc věcí, o kterých bychom mohli diskutovat. Podle mého názoru mu daleko a daleko více uškodila amnestie. Asi vidí poslední příležitost, kdy může zdůraznit svou roli a odlišit se od Václava Havla. Nevím, proč to musí zrovna dělat v této době výměny prezidentů, to klidně může dělat a patrně to bude dělat za rok, za dva. Protože on to skutečně vnímá, a já to částečně chápu, jako střet dvou naprosto odlišných koncepcí v moderním čtvrtstoletí českých dějin. Připomenu, jak Václav Havel říkal, že z moci převratu v České republice zanikne nejen Varšavská smlouva, ale i NATO, nebo že nepotřebujeme žádné zbrojovky, tím silně přispěl k rozbití republiky, protože uzávěrky zbrojovek se týkaly hlavně Slovenska. Takhle můžeme pokračovat racionálně dál, ale politika má samozřejmě i iracionální stránky, a osobnosti jako Havel a Klaus je mají určitě. Myslím, že Klaus na sebe vzal moc front, na kterých bojuje, a že to vůbec není naléhavá věc, která by se musela vyřešit v lednu nebo únoru 2013. To vyřešení stejně znamená to, že se pokusí potlačit jednu osobu a možná tím povýšit druhou osobu, to má určitě na mysli, ale to mi nepřipadá aktuální, i když to do jisté míry chápu.
Není to trochu i frustrace z pohledu světa na politika Havla a na politika Klause, z toho, že ve světě není Václav Klaus tak pochopen, obdivován a možná ani tolik znám jako byl Václav Havel?
Já jsem nikdy přesně nepochopil, proč se stal Václav Havel v Evropě tak známý. Chápu, proč se stal známý v Americe. Amerika oceňuje přesně ty lidi, jaké sama nemá. Havel přinesl do Ameriky myšlenky, které jsou v amerických očích nádherné, ocenění hodné, veliké, především proto, že jsou velmi daleko od toho, co oni sami říkají a co sami dělají. V dějinách se občas vyskytnou idealisti, jako byl Václav Havel. Já nemám v srdci žádný bol nad ním, ba naopak, musel jsem za něj půl roku prezidentovat, a byl jsem pod jeho dohledem, a tím jsem pochopil, že byl velký idealista. Ale to se nedá bagatelizovat, protože právě proto jsme ho měli, právě proto sehrál tu pozitivní roli, protože se tak idealisticky choval vždycky, i v těch 70. a 80. letech. A já nejsem schopen a ani hoden toho, abych se pokoušel historicky zvážit jeho přínosy a dejme tomu jeho určité stránky, které komplikovaly transformaci společnosti po roce 1989.
Ale nazval byste ho extrémním levičákem jako Václav Klaus?
To bych ho určitě nenazval. Václav Klaus má teď nějaký zvláštní slovník.
Má Václav Klaus šanci dosáhnout ve svém postprezidentském období, aby byl nakonec vnímán jako respektovaná osobnost? Myslíte, že historie docení pozitivní věcí, které udělal pro Českou republiku?
To je těžké říci. Mně především chybí odpověď na otázku, na kterou bych rád znal od Václava Klause odpověď, a už jsem mu ji několikrát položil, ale odpověď jsem nikdy nedostal, do jaké míry mu jde o svou obhajobu politika a do jaké míry mu jde o svou obhajobu ekonoma. Já jsem si myslel, že Václav Klaus nebude mít chuť být prezidentem České republiky, protože to je práce pod jeho úrovní, že bude spíš usilovat o Nobelovu cenu. Považuji to za chybu, spletl jsem se, není to tak. A nevím, jestli to tak bude v dalším období, protože on je teď silně pohlcen tou myšlenkou evropanství, to má sice ekonomické konsekvence, ale má to především konsekvence politické. A já mám strach, že on bude usilovat dál o obhajobu této antievropské unijní politiky, kterou předvádí poslední léta.
Uvažuje podle vás Klaus o reálné zapojení v Evropské unii, třeba v Evropském parlamentu?
O tom se teď mluví, ale já opravdu nevím, o čem uvažuje. Vím, co říká, o čem uvažuje. To je jeho zámeček a poučování světa z Hanspaulky. Ale nejsem si jistý, jestli je to jeho konečné slovo. Nevím, kterou cestou se vydá. Myslím si, že politická situace je taková, že má před sebou všechny cesty otevřené. Tady je prostor, aby se znovu pokusil o nějaké sjednocení pravice, tady je prostor, když tak dobře rozumí Evropě a jistě zná partnery, s kterými se snáze shodne, aby se pokusil institucionálně ovlivnit Evropskou unii. Ale opravdu nevím o tom, že má nějakou cestu rozhodnutou a nalajnovanou a že by ji jen před námi tajil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová