Více:
Prezident Klaus: Svatováclavská pouť je připomenutím křesťanského původu naší tisícileté státní existence

Prezident hájí odkaz věčného panovníka

„Postava svatého Václava, jednoho z nejznámějších českých panovníků, v sobě vzácným způsobem spojuje symboliku křesťanskou i státní. I proto se právě on stal zosobněním českého státu a i proto hrála svatováclavská tradice důležitou roli v těžkých chvílích českých dějin, kdy se rozhodovalo o naší národní existenci. ..Nesmíme dopustit, abychom zapomněli, že jsou tradice jako je tato přirozenou a ničím nenahraditelnou součástí naší identity. Jejich poznání a pochopení jsou nezbytnou podmínkou pro uchování si pocitu sounáležitosti a národní hrdosti," řekl o svatováclavské tradici Klaus.

Čtěte také: Národní stát není veteš, hlásá Klaus stejně jako TGM

Nejpozitivněji vnímají tento svátek politici pravice, i když své zastánce má i mezi ČSSD. Víceméně negativně se k němu staví komunisté.

Národní suverenita a hrdost

„Tento svátek nás vede historií až k Přemyslovcům do 10. století. Spojuji si jej zejména s mimořádnými skutky knížete Václava, tedy se zachováním národní suverenity Čechů, péčí o duchovní základy tehdejší společnosti, příkladnou péčí o chudé, vlastní skromností a pílí. Je to odkaz k hodnotám, které v každé době tvoří oporu společnosti a zajišťují její všestrannou prosperitu," řekla ParlamentnímListům.cz předsedkyně Poslanecké sněmovny a první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.

K vlastenectví se hlásí i poslanec ČSSD Jiří Koskuba. „Jsem Čech, nestydím se za to. Náš národ má svou bohatou historii a kníže Václav v ní má své významné místo. Je přece naším patronem. Alespoň vždy, když je nám zle. Jistě si zaslouží úctu stálou. Mimochodem moc málo si vážíme opravdových osobností a to i z dob minulých. Je to naše škoda. Pak pláčeme, že nemáme hrdost, národní cítění. Ostatně nebylo by fajn posílat zase alespoň nějaké voly za hranice? Pro mě 28. září skutečným svátkem," uvedl poslanec ČSSD.

Psali jsme: Masaryk i Rašín, vzory vašich politiků. Drží se jich? Zkontrolujte

Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová z Věcí veřejných považuje spojení oslavy patrona českých zemí s dnem české státnosti za ideální. „Bohužel si nejsem jista, zda to pro spoustu lidí nejsou jen prázdné pojmy a nevnímají 28. září jen jako další den volna. Přes všechny obtíže mají Češi jako národ i jako stát být na co pyšní a je dobré si to občas připomenout," míní poslankyně.

Křesťanské kořeny českého národa

„Vedle 28. října, který je dnem obnovení moderní české státnosti, nám 28. září připomíná, že historie české státnosti je mnohem starší, je spojená s křesťanstvím a je součástí evropské kultury a civilizace," říká místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová z TOP 09.

„Svatý Václav, to jsou pro mě ty nejlepší kořeny české státnosti, stejně jako základy mravní a etické. Kníže Václav byl také sociálně citlivým panovníkem. Podobně jako on svůj osobní pozitivní vztah ke svému národu nemohou popřít a popírat," říká ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných.

Čtěte také: Josef Dobeš: Ke Klausovi chovám velkou úctu. Je to vlastenec

Pro místopředsedu TOP 09 Pavola Lukšu znamená 28. září připomínku důležitosti sv. Václava jako významného panovníka podílejícího se na vytváření českého státu, šíření křesťanství a formování národní identity. „Zejména v dnešní uspěchané době je více než kdy jindy nutné připomínat zejména mladší generaci významné osobnosti našich dějin," míní poslanec.

„Ke svatému Václavovi mám jako praktikující katolík velice blízký osobní vztah. Je pro mě příkladem, jak se má člověk chovat a jako pro starostu je vzorem, jak se má dobře spravovat obec. Je velikánem českého národa," uvedl šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík.

Dobrý diplomat a schopný vojevůdce

Ke svatováclavské tradici se pozitivně přihlásil i ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra. „Svatý Václav, patron české země, byl dobrý hospodář, inteligentní diplomat i schopný vojevůdce. Není náhoda, že se Češi shromažďují v důležitých momentech svých dějin u jeho sochy na Václavském náměstí," řekl ParlamentnímListům.cz ministr.

Čtěte také: Sobotka: Svatý Václav by byl nepohodlný pro mnohé i dnes

Místopředsedkyně zahraničního výboru sněmovny Lenka Andrýsová z VV považuje svatého Václava za nositele stále aktuálního příběhu. „Zradili jej jeho nejbližší, kterým nejvíc věřil. Jinak považuji knížete Václava za panovníka, jenž podporoval křesťanství, které šířilo vzdělanost. Velmi tak ovlivnil formování základu dnešního charakteru českého obyvatelstva," míní Andrýsová.

Den české státnosti 28. září podle poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové připomíná, že žijeme v zemi s dlouhou tradicí, že naše země a státnost mají hluboké kořeny, že je v naší minulosti mnoho epoch a osobností, na které můžeme být hrdi. „Je velice důležité, abychom si to připomínali. Svatý Václav je pro mě nejdůležitější osobností, která stála na počátku naší státnosti," doplnila poslankyně.

f kritická

Na levici je však větší kritika. „Jde o velmi významný především církevní svátek, svatý Václav jako patron české země je největší český světec. Je třeba ale také připustit, že jde o historicky rozporuplnou osobu, která zavedla české země do područí německé říše a tento fakt zneužili i nacisté za války," uvedl například senátor ČSSD Vladimír Dryml.

To komunisté jsou ještě nemilosrdnější. „Spíše jde o symbol ponížení a podřízení se Německu," tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip. Jeho kolega poslanec Stanislav Grospič je mírnější. „Osobně považuji za významnější za den naší státnosti 28. říjen a nespojovat se zejména se svatováclavskou tradicí," řekl poslanec.

Čtěte také: Rvačka o Jana Husa. Byl to náš člověk, chlubí se komunisté

Opora ve zlých časech

Jaroslav Plachý z ODS ale tradici českého patrona hájí. „Svatováclavská tradice pomáhala našemu národu přežít v dobách zlých po více než jedno millenium. Proto ti politici, například svého času Miloš Zeman, kteří tuto tradici zpochybňují, jdou proti kořenům naší státnosti, jdou proti kořenům národní identity a jdou proti vlastnímu národu," namítá Plachý.

Podobně i senátor ODS Petr Bratský říká, že sv. Václav je jedním z historických symbolů naší státnosti. „Cítíme v něm svou identitu uprostřed Evropy. Ve své době byl jedním z nejvzdělanějších českých panovníků," uvedl senátor.   

Svatý Václave, chraň nás přes Bruselem!

Suverenita Jany Bobošíkové ctí svatého Václava jako obhájce suverenity. „Svátek sv. Václava je pro Suverenitu především svátkem české státnosti. Připomínáme si, že na tomto území existuje konsolidovaný stát Čechů již skoro 12 století. Kníže Václav pak z naší země učinil integrální součást západní křesťanské civilizace, ale současně ji uchránil jako svébytný a suverénní státní celek před osudem, který potkal Lužické Srby a Polabské Slovany," řekla ParlamentnímListům.cz Bobošíková.

„V dnešní době příkazů a nařízení EU je tento jeho odkaz o to významnější, že čím dál více politiků místo obhajoby zájmů vlastních zemí se stává pouhými vazaly bruselských byrokratů.
Proto slavíme sv. patrona české země stejně jako naši předkové slovy: ´Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě, nedej zahynouti nám ni budoucím´. Proto budeme i v tento sváteční den po celé republice žádat občany o podpis petice Nenuťte nám euro," dodala Bobošíková.

Zdravé vlastenectví. Spojení národních a křesťanských kořenů

Ke svatému Václavovi se pochopitelně hlásí i KDU-ČSL. „Ačkoli byla svatováclavská tradice v minulosti někdy pošlapána, někdy zneužita, je tu s námi stále. Je povinností křesťana i obyvatele naší země směřovat k jeho ideálu. Věřím, že svatý Václav jako patron naší země nám k tomu bude nápomocen. Za to, že jsem Čech jak poleno, se nestydím. Zdravý patriotismus, který souvisí se znalostí historie rodiny, regionu, země i Evropy, je zdravý a chvályhodný, pokud si umí člověk přiznat i stinné stránky," uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek.

Čtěte také: Bělobrádek (KDU-ČSL): Vlastenectví nebo nacionalismus?

„Být hrdý, znamená vědět a znát to příjemné i nepříjemné, často se i zastydět. Znalost kořenů je velmi důležitá pro sebeuvědomění a sebeúctu člověka. To, že někam patřím, že mám s někým společnou historii, jazyk, kulturu nebo stát, je jistě důležité. Národní hrdost, která nezastírá i stinné momenty, to je pro mě dospělá a sebevědomá výchova k vlastenectví. Nevymezovat se vůči druhým, ale říci, že je důležité pro svoji vlast něco udělat, protože jsme její součástí. Ať už to je starost o rodinu, svoje okolí, veřejný život, kulturu nebo prostě pracovat a žít tak, abych rodině, vlasti a národu nedělal ostudu. Tak jako svatý Václav," dodal Bělobrádek.

Mluvčí Akce D.O.S.T. Michal Semín blízký prezidentu Klausovi říká: „Pro mě je to jeden z nejvýznamnějších dnů v roce. Propojuje naše národní kořeny s křesťanskými. Budoucnost našeho národa se odvíjí od toho, zda těmto kořenům budeme věrni. Sekulární humanismus a jiné moderní ideologie, jež udávají tón dnešní době, jsou slepou uličkou."

Čtěte také: Na Hradě je patrný vliv katolíků

"Jsem přesvědčen, že národy nevznikly náhodou. Národy mají transcendetní vazby. I to je jeden z velice důležitých důvodů, proč si myslím, že slovo vlast má vyšší než jen praktický význam. A proč jsem proti EU? Miluji svou vlast, a nechci, aby po tisíci letech se musel svatý Václav obracet v hrobě," říká prezidentův vicekancléř Petr Hájek.

Věčný posmrtný panovník

Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, patron české země, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy. Bývá mu vyčítáno, že se poddal německému panovníkovi Jindřichu Ptáčníkovi, avšak platil mu pouze tzv. tribut pacis, poplatek za mír. Podobně ostatně platil zase Ptáčník Maďarům, aby nenapadali jeho državy, aniž by ztratil svou suverenitu. Ostatně podobnou dávku později platil i Václavův bratr Boleslav saskému vévodovi a pozdějšímu císaři Otovi I.

Sv. Václav je věčným panovníkem české země. Proto například i Karel IV. Určil, že svatováclavská koruna podobně jako celé království je králům předáno pouze ke správě, zatímco mu vládne věčný panovník sv. Václav.

Čtěte také: Průzkum: Česko je noční můra, ale Češi jsou vlastenci

„Jeho role posmrtná v našich dějinách je nepochybně důležitější než jeho krátká historie pozemská: jinak řečeno tisícileté panování světce Václava znamenalo v naší minulosti nepoměrně více než několikaletá vláda knížete," napsal o něm slavný historik Josef Pekař.

Symbol sv. Václava se nesl i bitevními poli. Od bitvy u Chlumce v roce 1126, v níž kníže Soběslav porazil německého císaře Lothara, a do níž šly české šiky s kopím sv. Václava a s praporem sv. Vojtěcha, přes husitské války, ve kterých si bojovníci kalicha malovali sv. Václava na štíty, až po 1., 2. a 3. národní odboj ve 20. století, v němž se Češi sv. Václava rovněž drželi jako svého hlavního duchovního vojevůdce. Byl i patronem 1. pluku čs. legií na Rusi za 1. světové války. Dalším příkladem může být hojná svatováclavské ikonografie na československých válečných praporech - například našich letců v Anglii za 2. světové války.

Více o životě sv. Václava si můžete přečíst zde