Rakovnický okresní soud koncem loňského roku rozhodl ve prospěch publicisty Zdeňka Šarapatky, který požadoval omluvu po exprezidentovi Miloši Zemanovi. Důvodem byla slova bývalé hlavy státu o Šarapatkově konci v Zemanově poradním týmu v době, kdy byl českým premiérem.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zopakoval své dřívější vyjádření, že svého poradce Šarapatku vyhodil. Ten však tvrdil, že nebyl vyhozen, ale odešel z vlastní iniciativy dohodou.
Podle svých advokátů je bývalý prezident Miloš Zeman přesvědčen, že soudy nejen ve sporu s Šarapatkou, ale i Džamilou Stehlíkovou oba případy posuzovaly nikoli na základě pravdivých důkazů, nýbrž s ohledem na Zemanovo politické působení a jeho politický obraz. Advokáti Jaromír Císař a Martin Pásek to říkají ve svém vyjádření, které exkluzivně poskytli redakci ParlamentníchListů.cz.
„Do obou soudních procesů (proti dr. Stehlíkové a dr. Šarapatkovi) vstupoval Miloš Zeman jako řadový občan s přirozenou důvěrou a očekáváním, že mu soudy poskytnou spravedlnost v souladu s principy právního státu, které chrání právo na soukromí či svobodu projevu. Dnes je přesvědčen, že oba případy byly posuzovány převážně s ohledem na jeho politické působení a vytvořený mediální obraz než na základě pravdivých důkazů a jejich objektivního hodnocení,“ sdělují advokáti.
V případě sporu se Stehlíkovou, která veřejně publikovala své „diagnózy“, aniž prezidenta Zemana viděla, natož vyšetřila, podle advokátů Císaře a Páska vyslal soud negativní zprávu do společnosti. „Jeho (Zemanovo, pozn. red.) legitimní očekávání ve sporu proti dr. Stehlíkové v tom, že nepravdivé zdravotní diagnózy bez znalosti zdravotní dokumentace se nesmějí veřejně komunikovat, soudy nevyslyšely. Pravomocný rozsudek, který mu odepřel soudní ochranu proti tak hrubému útoku, však vysílá negativní zprávu do společnosti a vytváří nešťastný precedent: kdokoliv od teď totiž může beztrestně šířit v médiích smyšlené diagnózy o veřejně činných lidech, a tím je poškozovat. Navzdory předpovědím Džamily Stehlíkové, posvěceným soudním rozsudkem, se Miloš Zeman cítí zdráv a při síle, a fakticky tak vyvrací její falešné diagnózy. Ty měly zjevně za cíl jen poskytnout záminku k politickému pokusu o převzetí prezidentských pravomocí,“ uvádějí dále právníci.
„Když soudy poskytly Džamile Stehlíkové tak širokou svobodu slova, očekával Miloš Zeman, že ji poskytnou i jemu v případu žaloby dr. Šarapatky. V ní šlo v zásadě o to, zda se bývalý prezident jako soukromá osoba může svobodně kriticky vyjádřit k působení dr. Šarapatky ve vládních kabinetech. Ačkoliv sám dr. Šarapatka (11. 10. 2004 v rozhovoru pro Respekt i ve své vlastní knize Jak jsem se bavil v politice) přijímá či používá obratu, že byl v minulosti vyhozen z Úřadu vlády, přiznal mu soud právo na omluvu ze strany Miloše Zemana z pouhého formálního důvodu, že jeho pracovní poměr byl ukončen dohodou. Závěr, zda je toto rozhodování soudů spravedlivé, nechť si učiní každý sám. Miloš Zeman, ačkoliv s rozsudky nesouhlasí, však nehodlá pokračováním v obou soudních sporech poskytovat další příležitosti pro mediální prezentaci svých odpůrců. Nevyužije proto žádný z opravných prostředků, který mu právní řád nabízí, a tím obě kauzy ukončuje,“ uvedli pro ParlamentníListy.cz advokáti JUDr. Jaromír Císař a JUDr. Martin Pásek.
Rozhovor, který Zdeněk Šarapatka poskytl v říjnu 2004 týdeníku Respekt, si ParlamentníListy.cz rovněž dohledaly. Redaktoři se Šarapatkou hovoří o jeho konci na Úřadu vlády jak za Miloše Zemana, tak za dalšího premiéra, Stanislava Grosse. A v případě jeho odchodu za premiéra Zemana používají obrat, že byl vyhozen, což v rozhovoru Šarapatka nikterak nerozporuje. Když to však nedávno prohlásil sám Miloš Zeman, už mu to vadilo.
Respekt na úvod rozhovoru přinesl shrnující text a Šarapatkův medailonek. „Až do roku 1990 byl člen KSČ. V roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu, poté si ho premiér Miloš Zeman vybral za poradce. Do širšího povědomí veřejnosti se dostal v souvilosti s kauzou ‚Olovo‘, když se odvážil označit za autora pamfletu proti Petře Buzkové jiného Zemanova poradce, Vratislava Šímu. Poté byl donucen odejít, rok byl nezaměstnaný, pak ho Stanislav Gross jmenoval vedoucím své ministerské kanceláře. Podobný post zastával i poté, kdy se Gross stal premiérem. Předminulý týden po návratu z dovolené zjistil, že dostal – z nejasných důvodů – výpověď,“ psal v roce 2004 Respekt.
V jedné části rozhovoru po odchodu od Stanislava Grosse Šarapatka popisuje, podle jakého klíče si údajně premiér Gross vybíral své spolupracovníky. „On si vybírá lidi, o nichž ví, že by bez něj nebyli nic – a oni to vědí taky. Může po nich chtít věci, které by od jiných chtít nemohl,“ říká Zdeněk Šarapatka a následuje otázka redaktorů Respektu následujícího znění: „Neaplikoval to i na vás? Vždyť vás zachránil před naprostým pádem poté, co vás vyhodil Miloš Zeman.“ Na tuto otázku Šarapatka reaguje pouze stručně větou: „Mohl si to tak představovat.“ Ani slovem nerozporuje tvrzení redaktorů, že ho Zeman vyhodil.
Dále v rozhovoru probírají okolnosti, za kterých Zdeněk Šarapatka skončil u premiéra Grosse. Odjel na dovolenou a po svém návratu prý s překvapením zjistil, že na jeho místě už sedí někdo jiný. Následuje pasáž, z níž nepřímo plyne, že Šarapatka u Miloše Zemana neskončil dobrovolně. Tvrdí, že Gross ani Zeman neměli odvahu říct svým spolupracovníkům do očí, že musejí odejít. „Ta personální zbabělost byla stejná jak u Zemana, tak i u Grosse. Nikdy fyzicky neřídili soukromou firmu, nikdy se nedostali do situace, že by museli zavolat lidi a říct jim do očí, je mi to hrozně líto, ale vy musíte skončit,“ říkal v Respektu.
Součástí soudního spisu byla i čestná prohlášení čtyř tehdejších ministrů vlády Miloše Zemana, kteří dosvědčují, že premiér Zeman tenkrát svého poradce Zdeňka Šarapatku vyhodil. Exministr Karel Březina dokonce uvádí, že Miloš Zeman vyhozením Šarapatky pověřil konkrétně jeho osobně. Ten prý následně se Zdeňkem Šarapatkou jednal a výsledkem bylo, že poradce souhlasil s ukončením pracovního poměru dohodou. Následně byl premiér Zeman informován, že Šarapatka skončil. Plyne z toho možné vysvětlení, že Miloš Zeman vydal pokyn „vyhodit“ a o tom, že pracovní poměr byl ukončen konkrétně dohodou, už přesně informován nebyl, a neměl tedy důvod se domnívat, že nebyl vyhozen, ale formálně odešel sám.
Tehdejší exministr Miroslav Grégr v čestném prohlášení uvádí, že byl v dané době svým vládním kolegou Březinou informován o tom, že Miloš Zeman vydal pokyn Zdeňka Šarapatku vyhodit. „Vzpomínám si, že Karel Březina hovořil o tom, že se mu k vyhazovu dr. Šarapatky na základě pokynu premiéra Ing. Zemana nechce, neboť jej na Úřad vlády přivedl, avšak po zjištění oněch zásadních skutečností jsme jej se současně přítomnými ministry v rozhodnutí premiéra utvrdili a shodli jsme se na tom, že dr. Šarapatka musí být z Úřadu vlády vyhozen,“ uvedl Grégr.
Zcela shodně vypovídali i další dva bývalí ministři tehdejší vlády Miloše Zemana, a to Jan Fencl a Jaromír Schling, jejichž čestná prohlášení má naše redakce rovněž k dispozici.
Sám tehdejší premiér a bývalý prezident republiky Miloš Zeman se k celé věci aktuálně pro ParlamentníListy.cz vyjádřil s tím, že lituje, že soud nevzal výpověď exministrů v úvahu.
„Lituji, že soud nebral v úvahu prohlášení členů mé vlády, kteří potvrzují okolnosti Šarapatkova odchodu z Úřadu vlády. Zároveň soud nevzal v úvahu obsah rozhovoru a knihy samotného Šarapatky,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Miloš Zeman.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka