Zakopaný pes v primárním právu

Podle primárního práva EU má probíhat 12 plenárních zasedání europarlamentu ve Štrasburku. Jednou za jeden a půl měsíce pak probíhá takzvané miniplénum, na němž se řeší méně důležité věci, v Bruselu. Znamená to, že europoslanci mají své kanceláře jak v Bruselu, tak i ve Štrasburku a periodicky přesouvají věci ze svých kanceláří sem a tam ve speciálních bednách. Euroúředníci navíc musí pendlovat mezi třemi místy včetně Lucemburku. Zde je také místnost pro plenární zasedání, ale ta byla využita pouze několikrát a nyní již kapacitou nedostačuje.

Ve Štrasburku patří parlamentu několik rozlehlých budov včetně zasedacího sálu. V Lucemburku sídlí generální sekretariát, v Bruselu zasedají výbory. Ve Štrasburku se zasedá jen čtyři dny v týdnů. Po zbytek času jsou obrovské prostory štrasburské parlamentní budovy nevyužité. Přesto se budova vytápí, funguje zde ostraha, vaří se zde a chodí sem zaměstnanci.

Jistě, pane ministře. Úředníci jsou plně vytížení

Po většinu měsíce to v budově v europarlamentu ve Štrasburku funguje tak trochu jako v jedné příhodě z humoristického seriálu Jistě, pane ministře. Tam byla otevřena nová nemocnice, v níž byl byrokratický personál, avšak kvůli tomu, že v ní nebyli lékaři a sestry, tak v ní nebyli ani pacienti. Ředitelka nemocnice se ale hájila tím, že podstatná funkce nemocnice přece pokračuje a úředníci jsou přetížení.

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf ParlamentnímListům.cz řekl, že nutnost cestování má své historické důvody. Francouzský prezident Francois Mitterand prý protestoval proti tomu, aby bylo jediné sídlo pouze ve Štrasburku, protože by tak Štrasburk zastínil význam Paříže. Ransdorf dodal, že Evropská unie platí ročně městu Štrasburk za pronájem místa 260 milionů eur.

Evropští konzervativci a ODS chtěli ušetřit

Jelikož se přes léto nezasedá, musí se europoslanci stěhovat v září dokonce dvakrát. Aby se ušetřilo za cestovní náklady, tak europarlamentí frakce Evropských konzervativců a refomistů (ECR) navrhla, aby se dvě zářijová zasedání ve Štrasburku spojila do jednoho, tím by nebyly porušeny smlouvy EU, neboť by se stále jednalo o dvě byť hned na sebe navazující zasedání.

„S tím stěhováním je to šílené. Nejenom, že to stojí spoustu peněz, co se týče údržby obou budouv a nákladů na přepravu, ale je to otravné i pro europoslance, kteří musí cestovat sem a tam a převážet své podklady a dokumenty. Chtěli jsme aspoň trochu tento nesmysl omezit spojením dvou zasedání do jednoho, ale v květnu to zablokovala Evropská lidová strana a Francouzi společně s Němci a v říjnu se už ani nehlasovalo," řekl ParlamentnímListům.cz Fajmon. Podle Jana Zahradila by ušetření jednoho stěhování ušetřilo zhruba půl miliardy korun z evropského rozpočtu

Nicméně Fajmon dodal, že se v rámci evropské občanské iniciativy zakotvené v Lisabonské smlouvě připravuje frakce podpisovou akce proti stěhování Evropského parlamentu. Konzervativci také připravují studii, která má zanalyzovat finanční i ekologické náklady na stěhování a provozování několik sídel europarlamentu.

Návrh ODS je populismus, reagují čeští kolegové

Ransdorf souhlasí, že stěhování europarlamentu je hloupé, ale iniciativa evropských konzervativců podle něho nic neřeší a ušetří se minimum. „Špeditéři si aspoň přijdou na své," dodal Ransdorf.

Poslanci EP za ČSSD Liboru Roučkovi se také nehospodárné stěhování europarlamentu nelíbí, nicméně iniciativu ECR považuje za výkřik a populismus. Podle něho by problém měly vyřešit členské státy v Radě EU a měly by změnit smlouvy, na jejichž základě ke stěhování dochází.

„To stěhování určitě není příjemná věc, ale jsem dospělý a vím, že některé věci změnit jdou, ale některé nejdou. Dokud budou změnu blokovat francoužští a němečtí kolegové, tak se s tím nedá nic udělat. Kolegové z frakce konzervativců si na tom chtějí možná nahnat politické body, ale na věci jako takové toho moc nezmění," řekl europoslanec KDU-ČSL Jan Březina, který dodal, že se při návrhu ECR pravděpodobně zdržel hlasování.

Kohlíček by poslal europarlament do ... Rumunska

Europoslanec Jaromír Kohlíček by úplně zrušil sídlo v Lucemburku společně s adminstrativou, která podle něj akorát vymýšlí nesmyslné předpisy. Byl by rád, kdyby se poslanci EP napříč politickým spektrem dohodli, že by sídlo bylo pouze ve Štrasburku.

„S tím, jak se EU stále rozšiřuje na v ýchod, tak proč bychom nakonec sídlo nemohli posunout více na východ. Například v Rumunsku je taková jedna vhodná nevyužitá budova. Jmenuje se Ceausescův palác," žertuje Kohlíček. Párkrát jsem to navrhnul kolegům z ostatních zemí, ale nesetkalo se to s pochopením," směje se Kohlíček.

Megalomanský Palác lidu v centru Bukurešti nechal postavit rumunský komunistický prezident Nicolae Ceausescu, který stál v čele země celých 21 let. Stavba začala v roce 1983. V budově měl bydlet prezident a jeho rodina, úřadovat zde měly také hlavní komunistické instituce. Projekt byl právě před dokončením, když byl Nicolae Ceausescu v roce 1989 svržen a popraven. Po americkém Pentagonu je palác se svou podlahovou plochou 330 tisíc metrů čtverečních druhou největší budovou na světě. Palác má 12 nadzemních a 8 podzemních pater. 

O tom, jak také probíhá „demokratická" diskuse v europarlamentu, přineseme informace v neděli.

Čtěte také:
Europarlament chce novou eurodaň, dává státům nůž na krk
Být tak bulharský europoslanec...