Psali jsme:
Levicová ekonomka to vidí černě. Kalousek jen škrtá a daně se neplatí
Ekonomka varuje vládu před výbušnými tendencemi ve společnosti
Když lidé nemají možnost volby, extremisté se chopí příležitosti
"Nesmíme si namlouvat, že demokratické mechanismy dokáží nástupu extremistických hnutí do vrcholné politiky zabránit. Ty demokratické mechanismy totiž nefungují. Právě proto mají nyní podobné spolky obrovskou šanci. Ať už si v této době zvolíte koholiv, bude ve stávajícím systému nucen, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně, provádět pouze jeden typ politiky. V momentě, kdy takto nemáte na výběr, stává se demokracie jen hrou, jakousi zástěrkou, kdy se sice střídají politické elity, ale chovají se v zásadních věcech naprosto stejně," poukazuje pro ParlamentníListy.cz Švihlíková na silný globální ekonomický diktát národním vládám.
Ilona Švihlíková debatuje o ekonomické krizi. Video z června 2011
Demokracie je podle ohrožena už nyní, což je prý ostatně vidět v zemích jako Maďarsko s národovci, hlásícími se k druhoválečné historii, či ultrakonzervativnímu hnutí Tea Party ve Spojených státech. "Hnědnutí politiky je velmi patrné, a vždy začíná tak, že si vyberete určitou skupinu obyvatel, dobře identifikovatelnou, kterou činíte odpovědnou za všechny své problémy. V momentě, kdy o Romech začnete říkat, že kdyby tu nebyli, tak se máme dobře, uvědomíte si, že ten nástup je patrný i v ČR," varuje ekonomka.
K věci:
Okamura: Ať Řecko padne na hubu
Lidi nejsou zboží, hanba Západu. Prahu zasáhne Světová revoluce
Svět vyšel do ulic. ODS a Hrad: Anarchie, smrt demokracie
Ať klidně řežou sociální systém, budou potřebovat armádu
Urychlit tento nástup extremistů a přímé ohrožení demokracie by paradoxně mohly i úsporné kroky vlád ve snaze zmírnit dopady ekonomické krize. Zatímco například ekonom Vladimír Dlouhý tvrdí, že zejména evropským politikům chybí vůle a především politická odvaha "říznout" do velkorysého evropského sociálního systému, zatímco o této potřebě oni sami otevřeně hovoří, Švihlíková si myslí opak.
"Vůbec není pravda, že by za krizi mohly sociální výdaje. Pokud by tomu tak bylo, pak by nejhorší krize panovala v tradičně sociálně štědrých skandinávských zemích, což jaksi není. Navíc už teď v řadě zemí, které přistoupily k fiskální konsolidaci, což je především případ Řecka, ale i Velké Británie, Španělska Portugalska či Itálie, se musí počítat s velmi masivními sociálními protesty. Pokud pan Dlouhý říká, že je třeba "říznout" ještě dál, tak říznout může, pak ale bude muset zřejmě nasadit armádu. Jestliže mají podle něj politici stát proti obyvatelům vlastní země, pak by to měl jasně říci," soudí pro ParlamentníListy.cz Švihlíková.
Buď protest, nebo volba rychlých řešení
Podle zakladatelky hnutí Alternativa zdola nelze s jistotou říci, že změna stávajícího politicko-ekonomického modelu přijde ze samotné občanské společnosti poklidnou cestou. Dalšími alternativami jsou prý vnitřní rozklad systému jako takového či nasazení silné represe, že ji vlády jednoduše neustojí. "Současné hnutí v Evropě a USA je každopádně začátek něčeho velice významného, protože to není omezeno na jednu zemi či skupinu obyvatel. Procento mladých lidí je zde vysoké zejména proto, že v zemích jako Španělsko je nezaměstnanost mladých okolo 50 procent," vysvětluje Švihlíková s tím, že do protestu se bude čím dál masivněji zapojovat i doposud klidná střední třída.
Souhlasí tak se sociologem Janem Kellerem. Ten tvrdí, že střední třída je nastupující krizí velice silně ohrožena a po dlouhé době vlastní ekonomické stability se opět "začíná bát o své děti." V USA je podle Švihlíkové nebezpečí hrozící střední třídě vidět nejsilněji. "A bude velmi záležet na jejím postoji. Ve Státech se ta intelektuálnější část střední třídy začíná přidávat k hnutí Ocupy Wall Street. Záleží ale dost na těch ostatních. V podobných situacích jsou totiž možně defacto jen dva postoje. Jedním z nich je masivní spojený protest, druhým pak příklon k nějakému nahnědlému autoritativnímu režimu, který sociální problém ve společnosti "vyřeší" nějakou formou represe.
Sulík prý svým drsným postojem šlápl vedle
Přední česká levicová ekonomka pro ParlamentníListy komentovala i nedávné dění na Slovensku. Zde došlo k pádu vlády premiérky radičové poté, co nejmenší koaliční partner, strana Svoboda a Spravedlnost, odmítla podpořit rozšíření Eurovalu. "Poté, co jsme si utáhli opasky, odmítáme zachraňovat francouzské banky jen proto, že si z nich někdo udělal kasino," uvedl lídr SaS Richard Sulík.
Švihlíková prý chápe, že zřejmě nemá populární názory, nicméně pravidla spolku je podle ní třeba dodržovat i když člověku obrazně řečeno teče do bot. "Odmítnutí Eurovalu ve chvíli, kdy nemám připraveno jiné řešení, mi nepřijde zrovna moudré a zodpovědné a ničemu tím nepomůže. Předseda SaS zřejmě vsadil na to, že bude mít takový ten rázný image, ale obávám se, zda mu to budev předčasných volbách platné," říká pro ParlamentníListy.cz ekonomka.
Zbavíme se slabého jihoevropského křídla?
V souvislosti s řeckou, repsektive celounijní krizí by si podle ní měla Evropa uvědomit, co vlastně chce. Doposud nabídnutá řešení totiž vypadala spíš jako improvizace. "Pokulháváme za těmi událostmi, reagujeme na to co se stalo, ale nejsme rozhodně o krok vepředu. Asymetrické nastavení evropské monetární unie bylo jasné od počátku, a jen se čekalo, kde se to projeví. Evropa má nyní dvě možnosti. Buď se eurozóna zmenší o země, které jsou strukturálně slabé, tíhu současných problémů eurozóny zjevně neunesou a hovořím především o tzv. jižním křídle. Čisté, ale drsné. Druhou variantou, ke které nový Euroval trochu, ale nedostatečně směřuje, je opravdu hospodářská Unie. Což znamená koordinaci v politice nejenom měnové, ale i dluhové a fiskální.
Žádná měnová unie nemůže fungovat bez fiskální redistribuce," upozorňuje Švihlíková na příklad bývalého Československa. To bylo rovněž měnovou unií s jedním silnějším, a druhým podstatně ekonomicky slabším členem. "V osmdesátých letech jsme kvůli společné koruně posílali na Slovensko osm procent HDP. To je cena za to, když chcete s oblastí slabší držet společnou měnu. Sankce, hrozby a podobné věci nic neřeší. To postižené ekonomice, ať už je to řecká či portugalská, spíš uškodí," uvedla Švihlíková. Ač je sama příznivcem druhého nastíněného řešení problému eurozóny, jeho podporou v Evropě si není jistá. "Zatím je to tak 50:50," dodává.
Psali jsme:
Ekonomka tvrdí: Fašizace společnosti, elity se snaží poštvat učitele proti hasičům
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek