„To není pravda.“ Potrefená Unie se ozvala, když Zuckerberg promluvil o cenzuře

12.01.2025 20:20 | Zprávy

Po Elonu Muskovi se do hledáčku unijních regulátorů z Evropské komise dostal také Mark Zuckerberg, šéf společnosti Meta, pod niž spadají Facebook, Instagram a WhatsApp. Po tom, co Zuckerberg v tomto týdnu oznámil, že hodlá své sociální sítě posouvat směrem zpět ke svobodě slova, a Evropu kritizoval za „institucionalizaci cenzury“, se ozvala místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová. Odmítla, že by v EU jakákoli cenzura byla, načež doplnila, že hodlá zvážit rozšíření probíhajícího vyšetřování EU týkající se sociální sítě X kvůli tomu, jaké názory na ní její majitel Musk šíří.

„To není pravda.“ Potrefená Unie se ozvala, když Zuckerberg promluvil o cenzuře
Foto: Repro Facebook
Popisek: Mark Zuckerberg

Anketa

Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?

1%
97%
hlasovalo: 14931 lidí
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg změny směrem k větší svobodě slova na svých sociálních sítích avizoval v tomto týdnu, kdy Meta oznámila, že hodlá upustit od programu ověřování faktů třetími stranami v USA, umožnit rozebírat mnohá dosud zakázaná či postihovaná témata a své síly upne pouze k velmi škodlivému či nezákonnému obsahu.

„Příliš mnoho neškodného obsahu je cenzurováno, příliš mnoho lidí se ocitne nesprávně zavřeno ve ‚facebookovém vězení‘ a my jsme často příliš pomalí na to, abychom reagovali s posouzením, co za tím stálo,“ sype si společnost popel na hlavu za banování lidí a cenzuru, která doposud probíhala.

„Chceme to napravit a vrátit se k základnímu závazku ke svobodě projevu. Dnes proto provádíme určité změny, abychom tomuto ideálu zůstali věrní,“ zaznělo od Mety.

Zuckerberg ve svém sdělení přiznal, že lidé byli za své názory popotahováni, například pokud se týkaly genderu či imigrace, a vyjádřil též snahu přiblížit se v ověřování informací spíše sociální síti X, kde jsou k tomuto účelu využívány „komunitní poznámky“ namísto „ověřovatelů faktů“ ze třetích stran.

Když došlo na Zuckerbergovo shrnutí, odkud je tlak k cenzuře nyní nejsilnější, jmenoval kromě režimů v Latinské Americe a v Číně také Evropskou unii. „V Evropě stále přibývá zákonů, které institucionalizují cenzuru a ztěžují budování čehokoli inovativního,“ zaznělo od šéfa Mety s podotknutím, že doufá, že nastupující americký prezident Donald Trump společnosti pomůže na místech, které firmu nutí potlačovat svobodu slova, jako je právě EU.

Slova o zavádění cenzury unijní regulátory nepotěšila, a proti Zuckebergovi tak vyrazila nejvyšší představitelka bloku dohlížející na technologie, místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová. „Víme, že to není pravda,“ řekla serveru Politico.

Unijní nařízení podle ní naopak prý svobodu slova „chrání“. „V Evropě je svoboda projevu jednou z našich základních hodnot a je také respektována a chráněna naším Nařízením o digitálních službách (DSA). Takže je velmi zavádějící něco takového tvrdit,“ ohradila se.

A hned vzápětí poté oznámila, že zvažuje rozšíření probíhajícího vyšetřování EU proti sociální síti X Elona Muska kvůli názorům, jež na své sociální síti publikuje. Problémová vyjádření, která by podle Virkkunenové mohla porušit unijní pravidla, se mají týkat Muskovy podpory německé Alternativy pro Německo (AfD) a jeho doporučení ji volit.

„Samozřejmě máme v Evropě svobodu projevu a (Musk) může svobodně vyjadřovat své názory, ale X má zároveň povinnosti podle našeho Nařízení o digitálních službách a má posoudit a zmírnit rizika, která představují pro naše volební procesy a občanský diskurz,“ dovysvětlila komisařka dohlížející na technologie.

Unie podle ní aktuálně posuzuje, „zda je současný rozsah vyšetřování dostatečný“, a v případě potřeby prý ona sama „neváhá podniknout i další kroky“.

Velké pozornosti unijních regulátorů se dostalo Elonu Muskovi během čtvrtečního rozhovoru se spolupředsedkyní Alternativy pro Německo (AfD) Alicí Weidelovou, který byl podle agentury AP „monitorován hlídacími psy Evropské komise“.

„Představitelé Komise tvrdí, že Musk má právo vyjádřit své názory, ale že pravidla – známá jako zákon o digitálních službách – jsou navržena tak, aby omezila rizika, že platformy budou zneužity k rozšíření nelegálního obsahu včetně nenávistných projevů nebo dezinformací souvisejících s volbami,“ popsala agentura AP a server Politico dodal, že přenos v Bruselu a ve španělské Seville bedlivě sledovalo pozorně až 150 úředníků Evropské komise.

Dělo se tak v souvislosti s dokončováním unijního rozhodnutí o možném uložení pokuty společnosti X ve výši až šesti procent jejích ročních příjmů, která může sociální síti, dříve známé jako Twitter, hrozit poté, co ji EU v červenci formálně obvinila z nedodržování unijních pravidel.


 

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat


Diskuse obsahuje 11 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Chceme svobodné volby.“ V Rumunsku lidé vyšli do ulic. A nebylo jich málo

22:10 „Chceme svobodné volby.“ V Rumunsku lidé vyšli do ulic. A nebylo jich málo

Desetitisíce lidí v neděli protestovaly v rumunské Bukurešti proti prosincovému rozhodnutí tamního n…