Za rok 2010 dosáhla v Česku průměrná mzda 23 951 korun. Ovšem vyšší mzdu než 24 001 korun v ČR pobíralo pouze 38,8 procenta zaměstnanců. Proto větší vypovídající hodnotu o průměru mzdy, kterou pobírá většina obyvatel České republiky, je takzvaný medián.

Průměrnou mzdou měřit nelze

Ten vznikne seřazením mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší. Zaměstnanec nacházející se se svou mzdou přesně uprostřed pak pobírá medián mezd. Medián tak tedy více odpovídá představě úrovni mzdy „průměrného" zaměstnance. Podle tabulek OECD pak medián v Česku dosahuje 85,2 procenta zmíněné průměrné mzdy. V roce 2010 podle těchto výpočtů činil medián cca 20 400 Kč hrubého měsíčně. A právě tuto mzdu použily ParlamentníListy.cz pro srovnání se „socialistickým panem průměrným".

„Zmíněnou aplikaci Českého statistického úřad sice neznám, ale pracuje-li s daty ČSÚ, pak si osobně myslím, že je to způsob, jak si udělat obrázek o reálném růstu mezd," uvedl pro ParlamentníListy.cz Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria Finance.

Při zadání zmíněné částky 20 400 korun pak zjistíme, kolik kusů toho či onoho zboží jsme si mohli za celou výplatu koupit v roce 1989 a kolik v loňském roce. A tak se například dozvíme, že za celou průměrnou mzdu 3107 socialistických korun si mohl pan průměrný koupit něco málo přes 706 kilogramů chleba, zatímco za zmíněný medián 20 400 korun jsme si loni mohli koupit téměř jeden tisíc sto deset kilo chleba.

Více jsme si tehdy mohli koupit mléka

To v praxi znamená, že by loni musel stát kilogram chleba 28,9 koruny, aby cena odpovídala roku 1989, kdy reálně kilo chleba stálo 4,5 koruny. Ovšem průměrná cena kilogramu chleba v loňském roce byla podle aplikace ČSÚ jen 18,9 korun.

Čtěte také: Rada Prahy už plán na zdražení jízdenek pro MHD schválila

Například čerstvého másla jsme si mohli za zmíněný medián koupit 171,49 kilogramu, zatímco v roce 1989 to bylo jen 77,68 kilogramu. V přepočtu by tak loni kilo másla muselo stát 262,7 koruny a ne reálných 119 korun, aby bylo dosaženo cenové úrovně roku 1989.

Zatímco v cenách chleba a másla rok 1989 prohrává na celé čáře, více jsme si v dobách minulých za jedinou výplatu mohli koupit polotučného mléka. Toho bylo za výplatu pana průměrného 1553,5 litru, zatím co za medián mzdy loňského roku to bylo je 1275,44. Litr tohoto mléka by loni musel stát v průměru jenom 13,13 korun, aby cena dosáhla úrovně roku 1989. Ve skutečnosti stál ale litr mléka loni asi šestnáct korun.

Je pivo opravdu dražší?

„Vláda, která zdraží pivo, padne," říká se. Jak to tedy bylo ve zmíněných letech například s lahváčovou desítkou? Té jsme si loni mohli za 20 407 korun koupit asi 2061 půllitrových lahví, zatímco v roce 1989 pouze 1268 lahví.

Související: Češi chudnou. Na utrácení jim skoro nezbývá, musí jej plánovat

Bez televize si mnohý z nás neumí představit svůj volný čas. Zatímco loni jsme si za 20 400 korun mohli koupit 1,62 televize, z výplaty pana průměrného bylo na konci minulého režimu jen na kousek jedné televize, konkrétně 0,24 televize.

Tenkrát Škoda Favorit, dnes Octavia

Někdo si možná vzpomene i na „levné ježdění automobilem. „Benzín byl za pakatel," pomyslí si někdo při pohledu na ceny pohonných hmot. Pak tedy ekvivalent dnes neexistujícího normálu 91 jsme si mohli do auta načepovat v roce 1989 plných 414,27 litru, zatím co loni to bylo za uvedený medián mzdy 645,79 litru tohoto benzínu.

• VV chtějí nižší daň na benzin. Kvůli Libyi

A když auta, pak zajímavé je i srovnání roku 1989 s tím loňským, pokud jde o to, na kolik stačil tehdejší měsíční příjem z ceny automobilu své doby. Zatím co v roce 1989 jsme si za tehdejší průměrnou mzdu mohli koupi pomyslných 0,04 automobilu Škoda Favorit 136 L. Loni jsme si mohli za medián mzdy, tedy 20 407 korun  koupit 0,05 nové Škody Octavia 1,2 TSI Classic (77 kW).

Právě "nevyčíslitelnost" růstu kvality zboží, které si za své peníze dnes můžeme koupit, považuje za nedostatek aplikace ČSÚ i hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Touto aplikací je možné odhadnout reálný nárůst mezd," myslí si Sklenář. Co ale podle něj tato aplikace nemůže ve prospěch bohatnutí české společnosti postihnout, je i kvalita zboží, která má rostoucí trend.

To je patrné například u výše zmíněného automobilu, kdy jsme si mohli z české provenience koupit dnes již nevyráběného Favorita a s ním v loňském roce srovnávanou Octavií, kdy o růstu kvality patrně nelze pochybovat. „To bohužel je slabina podobného srovnávání na tak velkou časovou vzdálenost," podotkl pro ParlamentníListy.cz Sklenář.

Víc dáme za bydlení

Zdá se, že pokud jde o spotřebu, jsme na tom opravdu lépe, než v roce 1989, i když je jasné, že jakákoliv srovnání jsou těžká. Pro úplnost dodejme, co v aplikaci ČSÚ nenajdeme a lze jen těžko postihnout. Náklady domácností na bydlení tehdy a dnes, respektive v roce 2010.

Průměrná čistá peněžní vydání českých domácností činila loni na jednu osobu 10 719 korun měsíčně, což představovalo asi 23,4 procenta příjmů domácnosti. V roce 1989 byl tento podíl jen 8,7 procenta příjmů domácnosti.

• Poslanec VV zpochybnil zdražení. Peníze vidí jinde

• Zdraží maso, libuje si Bárta. Musíme hubnout, jsme tlustý národ 

• Jandák ke zdražování: Zvolili jste si moudrého knížete, tak mlčte