„Přišli jsme i dnes, abychom v klidu a důstojně oslovili významné hosty Fora 2000 a obrátit jejich pozornost ke Kosovu, kde NATO střílí do bezbranných lidí, kde jsou lidé vražděni doslova na potkání za to, že nejsou Albánci a kde jsou pošlapávána lidská práva i mezinárodní právo," řekl pro ParlamentníListy.cz jeden z organizátorů akce poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Důvodem byla i účast šestatřicetileté kosovské prezidentky. Účastníci pokojného protestu chtěli upozornit na křivdu, která je podle nich páchaná na kosovských Srbech.

„Chceme jim připomenout, že měl být zaručen nepřerušovaný návrat všech utečenců a vystěhovaných z Kosova do jejich domovů, že měla být dodržována „vláda zákona a pořádku", a že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 je Kosovo stále nedílnou součástí Srbska. V Kosovu nic z toho neplatí, protože USA, NATO a EU sabotují rozhodnutí nejvyššího mezinárodního orgánu a snaží se vyhnáním zbytku Srbů dokončit další velkou etnickou čistku. Vždyť se tam vraždí lidé jen proto, že jsou Srbové," dodává Foldyna. 

Když budeme mlčet, můžeme si Mnichov podle Foldyny zopakovat

Jaroslav Foldyna přirovnává způsob vzniku Kosova k Mnichovské dohodě, z roku 1938. „Právě my, Češi, Čechoslováci, bychom si měli uvědomit, že jestliže budeme mlčet, můžeme se v budoucnu opět stát obětí toho samého. A kdo se nás pak zastane?" ptá se poslanec. Skutečnost, že jsou na této akci přítomni bývalí i současní politici, zahraniční diplomaté je podle Foldyny příležitost na situaci v Kosovu upozornit.

„Teď je na pořadu tématická diskuze o Moderním organizovaném zločinu a paradoxně má na něm vystoupit kosovská prezidentka. Myslím, že prezidentka státu, který vznikl porušením mezinárodního práva, kde se na vládě podílejí lidé, kteří jsou významně podezřelí z porušování zákona, obchodu s narkotiky a lidskými orgány, jsou paradoxy, na něž chceme také upozornit," komentuje situaci poslanec. Podle něj není podstatné, je-li přítomna stovka lidí nebo tisíc, a že není nutné ani dělat rámus. Podle něj jsou důležité argumenty, které předkládají.

Proti genocidě v Kosovu demonstroval i autor filmu „Uloupené Kosovo"

Mezi účastníky byl vidět také další z organizátorů, režisér a autor známého dokumentu „Uloupené Kosovo" Václav Dvořák. „Nejprve nevěděli co s tím filmem mají dělat a pak mě nepustili ani na diskuzi k mému vlastnímu filmu," vzpomíná na jednání veřejnoprávní České televize režisér. Nakonec se jeho film přece jen na obrazovky dostal a vyvolal velký ohlas. „Mohu doložit vše, co v tomto filmu zaznělo," řekl Václav Dvořák, který před sebou demonstrativně třímal 5litrovou láhev s játry. Pro přesnost dodejme, že se nejednalo o játra lidská, ale zvířecí. „Chceme tím upozornit na to, že je to právě Kosovo, které je podezřelé z obchodování s lidskými orgány," připomněl Dvořák. Právě proto považuje přítomnost kosovské prezidentky na diskuzi o organizovaném zločinu za paradox.

„Ta genocida, která proběhla v Kosovu, by se měla neustále připomínat a hlavně řešit, protože to je v silách Evropské unie," říká režisér. Spíše má ale dojem, že Evropa pomáhá kosovským Albáncům vyhodit všechny, kdo nejsou Albánci, připravit je o majetek, a pokud možno i fyzicky napadat nebo dokonce vraždit.

Patologická zpráva vyvrací, že vraždy v Račaku spáchali Srbové

Václav Dvořák připomněl také zprávu finské patoložky Heleny Rantaové, jejíž tým, který v roce 1999 ohledával těla obětí údajného masakru v kosovské vesnici Račak, byl vystaven silnému tlaku amerického šéfa mise OBSE v Kosovu. Ten měl požadovat, aby odborníci při sepisování výsledků zkoumání přitvrdili. Závěry zprávy měly najít záminku k zahájení bombardování Bělehradu.

„Vrahy obětí v Račaku měli být srbští partyzáni nebo srbské jednotky, což je nesmysl. Na našich stránkách www.kosovoonline.cz máme kompletní zprávu i s plánky, směry střel, takže nechť se na to podívají patologové a udělají si závěr," říká Dvořák. Rantaová si podle Dvořáka svůj text alespoň v té podobě vyvzdorovala. I tento text napadl ex-prezident Jugoslávie Slobodan Miloševič u soudu v Haagu, že je zmanipulovaný ve prospěch zemí, které chtěly zaútočit na Bělehrad. „Rantaová to tehdy popřela, ale po dvou letech zveřejnila, že na ni a na její tým byl skutečně činěn velmi tvrdý nátlak amerického šéfa OBSE v Kosovu Williama Wolkera.

Je to naše vina, že lidi jako Schwarzenberg volíme

Také Dvořák tvrdě kritizuje vládu a její bleskové uznání Kosova, přestože český parlament se usnesl Kosovo neuznat. „Je to přesně důkaz toho, co si Schwarzenberg myslí, že může dělat za politiku, a že ho necháme," zlobí se Dvořák. „Je to naše vina, že takové lidi vůbec volíme, a že jim umožníme cestu do parlamentu. Je to chyba českých voličů," střílí do vlastních řad Václav Dvořák.

Záhadnou osobou pro Václava Dvořáka je také prezidentka Kosova. „Každopádně je to prezidentka protektorátu, byla jmenovaná protektorem - tedy USA - i proti vůli Albánců," konstatoval. Rádi by se jí prý zeptali - vzhledem k tomu, že byla policistkou, co bude dělat s těmi zločinci ve vládě. „Vždyť je to jeden válečný zločinec vedle druhého, s krvavýma rukama," zlobí se Dvořák.

Česká vláda znesvětila odkaz prezidenta Masaryka, zuří Foldyna

Jaroslav Foldyna také neopomněl zkritizovat českou vládu, která navzdory usnesení parlamentu, uznala Kosovo, jako jedna z prvních zemí. „Česká vláda nejen že nerespektovala rozhodnutí parlamentu, ale postavila se proti rozhodnutí toho parlamentu, který byl zvolen lidem. A taková vláda státu, který je postaven na ideách T.G. Masaryka, člověka, který budoval Československo se srbským pasem, člověka, který ctil právo a spravedlnost, a který nikdy nebyl populistou, tak taková vláda jednoznačně znesvětila odkaz prezidenta Masaryka," zlobí se poslanec. „Přihlédneme-li k tomu, že jsme státem, který sám na sobě prožil své Kosovo v podobě Mnichovské dohody, je to facka historii, české statnosti a samozřejmě občanům. Řekněme si to otevřeně. Velká část občanů této země s tím nikdy nesouhlasila a souhlasit nebude," uzavřel Foldyna.

To už u chodníku „přistála" černá limuzína a v doprovodu ochranky a vlastního ženského doprovodu, bleskově proběhla kosovská prezidentka. Volání „Kosovo je Srbsko" ale šlo přeslechnout jen stěží. ParlamentníListy.cz ji pro své čtenáře zachytili v době přípravy k panelové diskuzi, krátce před tím, než začala hovořit o moderní podobě organizovaného zločinu.

„Budeme v našich protestech pokračovat. Musíme udělat všechno pro to, aby se situace v Kosovu dostala na pořad jednání mezinárodních společenstev," konstatoval na závěr Foldyna.

Když Atifete Jahjagová, kosovská prezidentka, odcházela z Goetheho institutu, už na ni venku nikdo nečekal.

Psali jsme:
Václave Havle, omluv se. Foldyna bude demonstrovat za Srby

Foto: Radmila Zemanová-Kopecká