Podle zdroje ParlamentníchListů.cz současně Heger kolegům z vlády sdělil, že nabízené navýšení platů lékařů o 5 až 8 tisíc měsíčně je i po středě pro představitele Lékařského odborového klubu za každých okolností nedostatečné a tedy nepřijatelné. Exodus lékařů a tím i krize v poskytování nemocniční péče v některých krajích tak hrozí dál.
Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD) se k možnosti vyhlásit stav nebezpečí stavěl na konci prosince jako k jedné z možností, jak situaci přechodně řešit. "Nechám to posoudit právníky. Ale když to posvětí vláda, tak o tom můžeme diskutovat," řekl tehdy hejtman v rozhovoru pro Rádio Česko.
SLEDUJEME téma exodus lékařů
Nový vývoj:
Vstřícný Heger spěchá. Změna tarifů už příští týden
Šéf Senátu z ČSSD krotí lékaře. Už prý dostali dost
Záchranky vydrží krizi několik týdnů. Pak se Heger musí dohodnout
Vysočina krizový stav odmítá
Nicméně 7. února, den před poradou Bezpečnostní rady státu s hejtmany, Běhounek prohlásil, že zatím s vyhlášením mimořádného stavu nepočítá.
„Já si myslím, že k vyhlášení krizového stavu nepřistoupíme, protože to nesplňuje zákonné požadavky vyhlášení krizového stavu; ta situace je dlouhodobě známa a já bych nechtěl, aby to pak bylo předmětem různých sporů až někde ve Štrasburku," uvedl doslova.
Pokud by ale vláda krizový stav vyhlásila celoplošně, bude to podle Běhounka Vysočina respektovat. Nicméně vyhlášení krizového stavu vládou, považuje Běhounek za zneužití tohoto institutu.
Pardubice do toho možná šlápnou
To Běhounkův kolega z Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD) je k vyhlášení krizového stavu daleko vstřícnější. Jak podle ČTK uvedl, pokud by se mu nepodařilo kvůli odchodům lékařů zajistit po 1. březnu ve svých nemocnicích alespoň základní akutní péči, je připraven vyhlásit stav nebezpečí.
"V krajním případě použiji svých pravomocí krizového řízení. Součásti stavu nebezpečí je také možnost nařízení pracovní povinnosti," uvedl Martínek s tím, že dosud se tato možnost využila jen po povodních. V praxi by tak mohl přikázat lékařům, aby se vrátili do práce.
Jak vyplynulo z informací hejtmana, v Pardubicích, Chrudimi a Ústí nad Orlicí nelze provoz bez krizového režimu zajistit. Celkem chce v kraji odejít 224 ze zhruba šesti stovek lékařů. Podle Martínka je tak Pardubický kraj mezi pěti nejvíce postiženými regiony v zemi.
Na svých setkáních nicméně hejtmani všech krajů opakovaně deklarovali, že jako řešení situace preferují dohodu s lékaři. Ministrovi zdravotnictví krom jiného navrhli vytvoření platové tabulky lékařů, která by mohla naplnit lékařský požadavek na to, aby se navýšení jejich platů týkalo přímo tarifů a ne jen nenárokových složek platů. „Jde o jednoduchou pochopitelnou tabulku," doplnil šéf Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD).
Ve středu pak vláda dala ministrovi zdravotnictví skutečně mandát, s lékaři o tarifech jednat. Současně vláda většinově odmítla, že by měla být navýšena nabídka státu, která předpokládá do platů všech zdravotníků napustit pro tento rok dvě miliardy korun, z nichž by na platy přímo lékařů připadla částka 1,5 miliardy korun. Platy by tak doktorům měly garantovaně vzrůst 5 až 8 tisíc korun. Prosadit vyšší růst platů lékařů se podle dostupných informací snažili při jednání vlády ministři Věcí veřejných.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk, Lukáš Petřík
