Evropská unie, původně postavená na hrdém a smysluplném základu Evropského společenství, měla za cíl podporovat spolupráci, mír a prosperitu v celé Evropě. Tento projekt byl založen na myšlence, že jednotlivé národy mohou spolupracovat jako rovnocenní partneři při zachování své jedinečnosti a suverenity. Bohužel se však EU pod vedením Ursuly von der Leyenové posouvá směrem k centralizované moci, která zastiňuje původní ideály a ohrožuje pluralitu i demokratické hodnoty. Ztrácí se rovnováha mezi spoluprací a nezávislostí, která kdysi tvořila základ smysluplného společenství evropských států.
Brusel: Mocenské centrum místo partnera
Evropská komise stále více tlačí na jednotná pravidla, jež mají platit napříč všemi členskými státy. Ať už jde o migrační kvóty, ekologické regulace nebo fiskální politiku, Bruselské direktivy často ignorují kulturní, historické a politické specifika jednotlivých národů. Tento přístup nejen ohrožuje suverenitu členských států, ale nápadně připomíná praktiky totalitních režimů, kde úzká elita určovala osudy celého společenství.
Umlčování opozice
Kritika vůči současné politice EU bývá pravidelně označována za „dezinformace“ nebo „populismus“. Oponenti čelí nálepkám, které slouží k diskreditaci jejich postojů a umlčení jakéhokoli nesouhlasu. Ačkoliv se jedná o metody vzdálené fyzickým represím minulých režimů, atmosféra potlačování alternativních názorů není o nic méně znepokojivá.
Jediný správný názor a nový evropský občan
Evropská unie rovněž investuje do kampaní, jež formují „správný“ názor na problematiku změny klimatu, migrace nebo integrace. Tyto kroky, byť zaměřené na podporu jednoty, mohou snadno sklouznout k marginalizaci rozdílných pohledů. Cílem je vytvořit „nového evropského občana“, jehož identita bude spjata s evropskou komunitou více než s vlastními národními kořeny.
Připomíná to koncept „nového sovětského člověka“, který měl být loajální režimu na úkor svých kulturních tradic a národních hodnot. Dnes, i když nejde o násilnou asimilaci, potlačení národních identit a kulturní rozmanitosti může mít dlouhodobě devastující dopady na stabilitu a identitu Evropy.
Demokracie není samozřejmostí
Je na čase otevřeně se postavit proti nebezpečí, které přináší současný směr Evropské unie. Centralizace moci, umlčování kritiky a unifikace názorů nejsou cestou k pokroku, ale ke ztrátě demokratických hodnot, na nichž Unie vznikla. Demokracie nebyla nikdy samozřejmostí – musíme ji aktivně bránit, jinak riskujeme, že se v mlze centralizované moci a jednotného myšlení opět objeví stíny, o nichž jsme věřili, že jsou navždy za námi.
