Církevní restituce provází další problém. Pokud církev v restituci získá domy v okolí chrámu sv. Víta, notně to zkomplikuje možnost Hrad střežit, dá se totiž předpokládat, že je pronajmou třetím subjektům. O tom, že by církve rády získaly i některé objekty v odvěkém sídle českých králů, informuje dnešní Právo.

Ochrana Hradu versus osobní vlastnictví

„Až církev ty domy získá, nepůjde už Hrad střežit. Bude to neodvratný malér, protože noví vlastníci budou chtít mít ke své nemovitosti přístup, a proto nebudou moci vojáci na Hradě zavřít o půlnoci vrata a tvrdit, že jde o vojensky střežený objekt,“ řekl Právu Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva a bývalý šéf legislativního odboru Kanceláře prezidenta.

Dnes přitom platí, že mezi třiadvacátou až pátou hodinou ranní pouští vojáci hradní stráže do komplexu jen osoby se zvláštní propustkou. Noví vlastníci nemovitostí v komplexu by ale mohli požadovat stejné propustky s poukazem na legislativu odkazující k osobnímu vlastnictví. A tato varianta se příliš nezamlouvá veliteli Hradní stráže Radimovi Studenému.

„Za sebe mohu říci, že bych nebyl nadšený, pokud budeme zajišťovat ochranu v takto ztížených podmínkách. My ze zákona odpovídáme za bezpečnost Hradu a byl bych nerad, abychom nemohli zasahovat kvůli zákonu, který mluví o osobním vlastnictví a kvůli kterému si tam každý bude dělat, co se mu zalíbí,“ uvedl Studený.

Katedrála zůstává státu

Stojí za pozornost, že zákon o církevních restitucích vyjmenovává i objekty, o které církve nebudou moci usilovat, mezi nimi najdeme např. katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Jan Bárta má za to, že zákonodárci měli tuto výjimku rozšířit na celý hradní komplex. V této fázi legislativního procesu ale podobná změna zákona již není možná.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.