Aktivisté připoutaní ke stromům, policie odvádějící mladé lidi z lesa, kterým zní motorové pily těžařů, obhajoba zákroku ze strany zástupců NP Šumava, starostů okolních obcí i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Asi tak vypadaly první stránky novin i televizní obrazovky v týdnech, kdy bylo v šumavských lesích i přes deštivé počasí velmi horko. Nyní získali odpůrci kácení kůrovcem zasažených dřevin velmi pádný argument pro svůj postup proti vedení NP i ministerstvu samotnému.

Správa NP prý neměla před kácením patřičné studie

Podle ombudsmana Pavla Varvařovského došlo kácením k porušení zákona. "Správa Národního parku Šumava nedisponovala nutnými povoleními dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Získání povolení před prováděním samotné činnosti však bylo dle právních předpisů nutné," konstatuje zpráva, kterou má prý Aktuálně.cz k dispozici. Zásadním zádrhelem, který měl motorové pily těžařů zastavit, je podle ombudsmana biotop vzácných druhů, například tetřeva hlušce. NP měl mít k dispozici studii o dopadu těžby na chráněné druhy, ve skutečnosti jí ale nedisponoval.

Zákon prý porušilo nejen vedení NP, ale i Česká inspekce životního prostředí a ministerstvo. Druhá jmenovaná instituce měla podle Varvařovského, respektive jeho zástupkyně Jitky Seitlové, rozhodnout o povolení kácet sama a nikoliv delegovat tuto svou povinnost na Správu NP. Inspekce pak logicky musela podle Seitlové kvůli chybějící studii těžbu zastavit. Minimálně ale mohla stanovit přesné podmínky, bez jejichž splnění by těžba dřeva napadeného kůrovcem ani nezačala.

Ministerstvo a Inspekce zatím nereagují, ekologové varují do budoucna

Jako vynikající zprávu hodnotí výrok veřejného ochránce práv ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký. Jeho nadšení je ale omezené, zásah v první zóně NP nemůže prý nikdo vrátit zpět a příroda je v lokalitě Ptačího potoka nenávratně poškozená. "Nicméně pro vedení NP to snad bude dostatečně tvrdou lekcí a změní rozhodnutí zasahovat v první zóně i v tomto roce," uvedl Kotecký. Chce prý důrazně upozornit ministerstvo, že kácet přes zákaz se jak správě NP, tak i resortu nemusí vyplatit.

"Budou totiž ve stejné situaci a ombudsman je jasně upozorňuje, že překračují zákon. Jinými slovy zakládají si na velký problém v podobě žalob," uvedl pro ParlamentníListy.cz Kotecký. Ty dosud Hnutí Duha, spolupracující s Ekologickým právním servisem nepodalo, nicméně ČIŽP se již zabývá stížnostmi. Výrok ombudsmana pak Kotecký označuje za naprosto zásadní právní průlom, byť nejde o výrok soudu. "Věříme, že nebudeme muset sáhnout k žalobám či dokonce trestním oznámením, neboť by asi šlo o trestný čin poškozování životního prostředí," dodal Kotecký.

"Bohužel jsme zatím neměli příležitost seznámit se oficiální cestou s vyjádřením veřejného ochránce práv," zní reakce ze strany České inspekce životního prostředí. Stejně reagovalo i Ministerstvo životního prostředí, i pro něj byla zpráva o verdiktu ombudsmana horkou novinkou. Resort však ústy Barbory Machkové z tiskového odboru přislíbilo reagovat v průběhu úterního dopoledne.

Ombudsman není soud, jeho výrok ale znamená hodně

"Jde ale o stanovisko právního experta, které má rozhodně velkou váhu," potvrzuje Koteckého stanovisko právnička Hana Marvanová. Sama prý ve svých kauzách stanoviskem ombudsmana operovala, protože ačkoliv není stanovisko ombudsmana závazné, soudci k němu přihlédnout mohou. "Svou váhu to má a minimálně jde o důležité vodítko pro právníka, který pro klienta žalobu sepisuje. Ombudsman sám je právním expertem a stanovisko vydává až po náležité konzultaci se svým právním týmem," uvedla pro ParlamentníListy.cz Marvanová. Stížnost k ČIŽP navíc může podat každý občan.

"Názor ombudsmana není soudním výrokem, ale zúčastněné strany může inspirovat k právním krokům. Stanovisko ombudsmana je v této kauze nesmírně důležité, jde o zásadní věc," souhlasí se svou kolegyní právnička Klára Slámová. I ona si dokáže vzpomenout na případ, kdy stanovisko ombudsmana jako advokátka použila. "Nemohu ale samozřejmě říci o který případ šlo," dodala Slámová.

Kácení v první zóně NP ŠUmava, konkrétně v lokalitě Ptačího potoka, rozdělilo loni v létě českou veřejnost. Velmi napjatá atmosféra panovala i na samotném místě, kde se proti ekologickým aktivistům postavili místní. Pomocí traktorů zablokovali cestu k Ptačímu potoku, aby tak odpůrcům kácení patřičně prodloužili cestu k těžařům. Na aktivisty také v lese čekala policie, bránící jim v připoutání ke stromům. Hlavní roli v celé kauze hraje kůrovec. Stromy v první zóně jím byly napadeny a podle lesníků se musely odstranit. Ekologové ale trvají na tom, že bezzásahová zóna je v parku právě proto, aby se zde les ponechal přirozenému vývoji, k němuž podle nich patří i napadení kůrovcem. To se samozřejmě nelíbí správě NP ani majitelům lesů z okolních obcí, kteří v drobném brouku napadajícím jehličňany spatřují ohrožení svých investic.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.