Do Velké obřadní síně strašnického krematoria se v pátek přišli rozloučit s herečkou Jiřinou Švorcovou především bývalí komunističtí prominenti a také zástupci dnešní KSČM. Z herců překvapivě téměř nikdo. Tedy kromě Gabriely Vránové, herce a někdejšího ředitele karlínského divadla Antonína Hardta, a také bývalé hlasatelky Československé televize Kamily Moučkové. Opožděně se dostavil i bývalý generální ředitel Československého filmu Jiří Purš.


Psali jsme:
Na pohřbu Švorcové byli komunisté Filip, Jakeš a Štěpán
Komunisté změnili pravidla dnešního pohřbu herečky Švorcové 

Napřed to tak budilo dojem, jako by Švorcová byla především političkou. Mezi prvními smutečními hosty totiž byl komunistický lídr Vojtěch Filip, místopředseda KSČM Stanislav Grospič a bývalý poslanec a místopředseda KSČM Václav Exner. Zatímco Filip přišel s kyticí rudých růží a s novináři se bavit nechtěl, tak Grospič na vysvětlenou zmínil, že cokoliv teď říci, se nehodí. „Nezlobte se, ale opravdu to není vhodné. Měl jsem ale paní Švorcovou rád," podotkl omluvně Grospič pro ParlamentníListy.cz.

OBRAZEM Pohřeb Švorcové

Vojtěcha Filipa téměř okamžitě poté, co dorazil k hlavním dveřím krematoria, obklopil houf jeho věrných kolegů ze strany. Pracovníci sekretariátu, lidé z oblastních organizací KSČM, kteří zmiňovali, že to je pro ně smutná věc, že zrovna „jejich" Jiřina musela odejít. „Snad ji bude země lehká," říkali si mezi sebou.

Bývalý místopředseda a exposlanec za KSČM Václav Exner pak rád za "mlčící politiky" ParlamentnímListům.cz k osobě zesnulé herečky řekl: „My jsme se osobně znali a byl jsem rád, že jsem paní Jiřinu potkal. Několikrát jsme společně byli na různých akcích a vzpomínám na ni jen v nejlepším. Byla to umělkyně, která když byla požádána, tak vždy ochotně vystoupila. Chodila i na naše stranické akce, například na akce Levicového klubu žen, a myslím si, že nikdy nedělala žádné fóry."

Zatímco ale novodobým komunistů se hovořit nechtělo, ti bývalí se rozhovořili rádi.

Mnozí se prý dnes zamýšlejí nad tím, jaká cesta byla správná

„Já mám na paní Jiřinu Švorcovou jen ty příjemné vzpomínky. Rád jsem se díval na filmy s ní, měl jsem ji rád jako umělkyni a také člověka, neboť šlo o její celkový přístup k životu. Vnímal jsem ji totiž jako statečnou ženu," řekl ParlamentnímListům.cz napřed Jakeš.

Je mu prý líto, že se dnes neinformuje pravdivě o době před rokem 1989. Tehdy se podle něj lidem dařilo daleko lépe, než dnes. „Myslím, že mnozí se už dnes zamýšlejí nad tím, jaká cesta byla správná a dobrá a co jim dnes dnešní režim a svět dal a přinesl," zmínil dále Jakeš.

„Dnes panuje všeobecný existenční strach a to za socialismu neexistovalo. Může ale za to kapitalismus. S kapitalismem jsou spojené všechny ty neduhy, které u nás jsou. Pro většinu lidí nejsou žádné politické výsledky a politický převrat, který se stal, podle mnohých u nás neměl být," dodal pro ParlamentníListy.cz Jakeš s tím, že herečku viděl naposledy na prvního máje.

Neskrýval ale překvapení, když mu přítomní bývalí soudruzi přáli k dnešním 89. narozeninám. „Ano, já mám opravdu dnes narozeniny," přitakal naši redakci na to Jakeš. Svěřil se však, že je nijak slavit nebude.

Štěpán chtěl říci něco k politice, ale nemohl

Okamžitě poté, co bývalý komunistický prominent Miroslav Štěpán na smutečný tryznu dorazil, utvořil se kolem něj špalír novinářů. „My jsme z Novy, potřebujeme obrázky," zavelel pak novinář televize poté, co jako první ParlamentníListy.cz chtěly Štěpána vyzpovídat. A to i z toho, jak se dívá na dnešní politickou situaci.

„Já mám na paní Švorcovou vzpomínky jen dobré. Nejen, že ráda a dobře hrála divadlo, což mne vadí, že se nyní tato věc trochu vytrácí, ale byla i svá. Nebylo to všechno tak, že by s každým souhlasila, myslím, že byly mezi ní a jejími kolegy z divadla tu a tam nějaké konflikty," zmínil Štěpán k otázce, jak na Švorcovou vzpomíná jako herečku.  

„Pro mě byl určitě zajímavý film Král Šumavy. Tam se mi líbila především jako žena," dodal nakonec.

Štěpán je bývalý komunistický prominent spojovaný s brutálním potlačením demonstrace na pražské Národní třídě 17. listopadu 1989. Ve vězení si měl odsedět 2,5 roku za zneužití pravomocí veřejného činitele. Propustili ho ale již po 11 měsících.

„Neodbyl jsem vás moc?" zeptal se pak ParlamentníchListů.cz na to, zda nám jeho odpovědi stačí. Na politiku totiž nedošlo. „Rok 89 - to nemělo nikdy být," stačil ale říci, než ho obklopili jiní lidé, kteří kromě pohřbu mezi „svými" vzpomínali i na dobu, kdy KSČ vládla celému Československu a také všemu lidu.

Vránová: Nenávist nemá jít až za hrob

Jak již bylo zmiňováno, z herců se se Švorcovou téměř nikdo rozloučit nepřišel. Přitom v Divadle na Vinohradech hrála od svého mládí, prakticky od absolvování DAMU až do roku 1989. Její kolegyně z divadla a filmu Gabriela Vránová ovšem nechyběla. Jako jedna z mála vydržela až do konce pohřbu a dokonce s lidmi poseděla i chvíli poté.

A to přestože jí Švorcová ve své poslední knížce "Jiřina Švorcová osobně" pomluvila, Vránová se prý na ni už dnes nezlobí. Švorcová totiž napsala, že si údajně za totality sama řekla o titul Zasloužilá umělkyně. „Přišla za mnou v divadle s tím, že je její tatínek těžce nemocný a ona by prý byla šťastná, kdyby se dožil toho, že by dostala zasloužilou umělkyni," vzpomínala v knize Švorcová. A hned k tomu dodala: „Gabrielka chtěla mít titul, na který neměla." Vránová však tvrdí, že to není pravda. Zopakovala to i dnes pro naši redakci a to těsně po pohřbu.

„To, že ona mne svým způsobem ublížila a vymyslela si to, je těžko vysvětlitelné, I když já si to vysvětluju jednou věcí, ale tu tady nechci rozpatlávat. My jsme se alternovali v jedné divadelní hře a pak se to všechno pokazilo.Je mi nyní trapné o tom hovořit, neboť ona věděla, že jsem byla třikrát navržená na umělkyni, ale když jsem v lednu 89 podepsala petici, tak bylo jasné, že jsem jí nikdy nemohla být," svěřila se Vránová naši redakci.

Přijít ale na pohřeb své někdejší kolegyni pokládá za samozřejmost. „Co je na tom za odvahu? Já to považuji za normální se přijít rozloučit s kolegyní. Že tu nikdo z herců není, to si vysvětluju tím, že je většina z nich na dovolené. Mnoho kolegů by asi přišlo, kdyby asi nebylo zrovna léto," zmínila.

„Myslím si, že se to ale má, přijít se s někým rozloučit. Co bych vzkázala hercům, co sem nepřišli? Víte, nenávist nemá jít až za hrob, to bych jim řekla," dodala.

Krematorium bylo zcela zaplněné

Jiřina Švorcová prožila čtyřicet let na jevišti pražského Divadla na Vinohradech. Až do doby, kdy jí kolegové v listopadu 1989 vyjádřili na schůzi Občanského fóra nedůvěru a odešla do důchodu. "Jeli jste v tom zlatém kočáře se mnou všichni," řekla podle herce a režiséra Jana Kačera na posledním setkání s kolegy z Vinohrad. "Odešla se vztyčenou hlavou a pak jsme ji dvacet let neviděli," dodal.

Jiřina Švorcová zemřela po dlouhé nemoci 8. srpna ve věku 83 let. V posledních dvou dekádách se účastnila řady stranických akcí, na nichž recitovala angažované verše. Báseň Miroslava Floriana Dokud ostatně zazněla v jejím podání během pietního obřadu ze zvukového záznamu. Pietní obřad, avizovaný jako rozloučení v úzkém rodinném kruhu, doprovázel dnes mimořádný zájem médií. Smuteční síň se totiž zcela zaplnila a to převážně jejími fanoušky.

Dále čtěte:
Poslední slovo zemřelé Švorcové: Jeli jste v tom se mnou všichni ... 
Režisér Troška o smrti Švorcové: Nepřevlékla kabát. Na rozdíl od jiných 

Foto: Hans Štembera