Petici, ve které co nejdůrazněji protestují proti praktikám vedení KPV, sepsali přerovští političtí vězni už před dvěma lety. Upozorňují na to, že otázkami členství jednotlivých bratrů, respektive jeho pozastavováním, by se měla v první řadě zabývat sama okresní pobočka a smírčí komise KPV a ne nejužší vedení organizace. „Nesmíme se přece vracet do neblahých praktik z dob komunistické totality, kdy platilo ‚kdo nejde s námi jde proti nám‘. Mohli uvedení bratři vysvětlit, případně objasnit svá stanoviska? Byli k jednání vůbec pozváni? Co provedli? Může se členská základna dovědět důvody takovéhoto jednání předsednictva?" ptal se František Přeslička, tehdy ještě oficiální předseda Okresní pobočky Konfederace politických vězňů č. 51 Přerov.

Předseda u soudu

Stejná situace a spory trvají prakticky dodnes, snad jen s tím rozdílem, že Přeslička byl loni z řad politických vězňů vedením KPV vyloučen a podal k soudu žalobu pro neplatnost tohoto rozhodnutí kvůli porušení stanov KPV. „O nic jiného mi také nejde. Nikdy jsem neřekl jediné slovo proti Konfederaci jako takové, naopak, hrdě nosím její odznak. Podle stanov jsem řádně zvoleným předsedou přerovské organizace a Vladimír Hučín (na snímku) jejím místopředsedou i přesto, že předsednictvo rozhodlo jinak," říká dnes František Přeslička.

Debata se zvrhla

Fiaskem skončil také poslední pokus o smír mezi znesvářenými politickými vězni. Zástupci ústředí přijeli do Přerova s návrhem na zapomenutí starých sporů a táhnutí za jeden provaz v důležitých věcech jako je prosazování zákonů spojených s křivdami komunismu. Debata se ovšem zanedlouho zvrtla v handrkování plné urážek a výčitek. Oficiální prohlášení k návštěvě a k dalšímu vývoji tohoto sporu zatím vedení KPV nevydalo, nicméně podle sdělení ze sekretariátu organizace „je jeho vyřešení ještě na dlouhou dobu."

Více:
Pernes bude v čele Ústavu pro studium totality. I přes výhrady
Šinágl se Grebeníčkovy omluvy zatím nedočkal