Polský historik: Mašínové byli hrdinové. Místo kecání v hospodě aspoň jednali

29.03.2012 19:58 | Zprávy

ROZHOVOR Polský spisovatel a historik Mariusz Surosz poskytl redakci ParlamentníchListů.cz exkluzivní rozhovor. Hovoří o něm nejen o vyrovnání se s komunistickou minulostí, které podle něho Češi zvládli lépe než Poláci, ale i o hrdinských činech bratrů Mašínů nebo exprezidentu Václavu Havlovi.

Polský historik: Mašínové byli hrdinové. Místo kecání v hospodě aspoň jednali
Foto: Vojtěch Brtnický
Popisek: Mariusz Surosz, polský historik

Kromě spisovatele jste i historik, zajímáte se o vývoj Česka i Polska. Dějiny 20. století v ČR i Polsku byly podobné – socialismus atd. V ČR se od 90. let táhnou diskuze o možnosti pozastavit činnost KSČM. Jak se na tyto snahy díváte? Jak jste se s komunistickou minulostí vypořádali v Polsku?

Myslím, že dost nešťastně. Polská komunistická strana se přejmenovala, jeden den ti lidé byli komunisté, druhý den sociální demokraté. V Polsku jsme neudělali to, že jiné strany s komunisty nemluví. U vás za 20 let nebyli komunisté ve vládě. Podívejte se, co se stalo v Polsku. Nejhorší nebylo to, že ve volbách byl volen Alexandr Kvasnievski, mnoho let mladý komunista, který moc dobře v komunistické straně fungoval. Když rozhodl, že bude kandidovat ve volbách, říkalo se, že byl vždycky sociální demokrat. Hranice mezi lidmi, kteří bojovali o demokracii a lidmi, kteří se dobře cítili v minulém režimu, se stala mlhavou. Mravní odpovědnost zahynula. To je nejdůležitější rozdíl v dějinách Česka a Polska v posledních 20 letech.

Byli tedy Češi schopni se se socialistickou minulostí vyrovnat lépe?


Nevím, jestli lépe, ale jinak.   V Polsku se komunisté stali třeba majiteli podniků a dalších společností. V současnosti jsou to právě oni, kdo má největší zájem na tom, aby se současná situace udržela. Právě oni nám říkají, že je volné podnikání, svoboda slova a tak dále. Mají se dobře, mají podniky, banky, peníze... Ty první léta po revoluci právě polští komunisté podporovali tu změnu systému. Současní mladí lidé ale v Polsku nemají, kde by našli sociální hodnoty, které hledají. Také proto ročně odchází do zahraničí dva miliony Poláků do Německa, Španělska a podobně. Česko rozhodně tak velké emigrace nemá. Česko je v jiné situaci, myslím, že jste měli štěstí, že jste měli osobnost jakou byl Václav Havel. Poláci říkají, že Česko je šťastná země, ale žije se tu těžko.

Ještě k tomu zákazu komunistů – je vůbec šťastná myšlenka pozastavit činnost této strany?


Myslím, že v Polsku jsme to měli udělat. V Česku sice strana funguje, ale je tu jiný problém, my ani vy nemáme to, čemu se říká politická elita. Vláda pro lidi neznamená hodnotu, vláda je vliv, peníze, popularita. To je problém. Když nemáte elitu, nemáte garance, že když bude těžká situace, že politici z vlády budou hovořit k lidu. A zákaz? Můžeme souhlasit s tím, že komunistická strana bude fungovat. Ale je to stejné, jako kdybychom souhlasili s tím, že může fungovat nacistická strana. Určitě je místo pro sociální demokracii, ale ne pro komunisty.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jana Šulcová

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo vnitra: Listina základních práv a svobod nebo zákon o zániku ČSFR. Česko má nové archivní kulturní památky

22:08 Ministerstvo vnitra: Listina základních práv a svobod nebo zákon o zániku ČSFR. Česko má nové archivní kulturní památky

Seznam mimořádně významných archiválií České republiky se rozšířil o pět nových archivních kulturníc…