Prezident by měl být volen ve dvoukolové volbě, a kdyby se nenašel nikdo, kdo by zvítězil hned v prvním kole, po čtrnácti dnech by se utkali dva vítězové z prvního kola. Kdyby mezitím jeden odstoupil, konalo by se druhé kolo volby stejně, i kdyby měl v kole zůstat jen jeden kandidát. Není zatím jasné, proč by neměl na jeho místo postoupit další v pořadí, ale to vše bude podle poslanců předmětem jednání.

Navrhnout kandidáta může buď 50 tisíc lidí, nebo 10 senátorů či 20 poslanců.

Navrhovat kandidáta může každý občan ČR, kterému je více než 18 let, a který předloží minimálně 50 tisíc podpisů za požadovaného kandidáta. Dále stačí, shodne-li se 20 poslanců nebo 10 senátorů na osobě kandidovaného. Lze proto teoreticky předpokládat, že v případě schválení tohoto počtu senátorů a poslanců, může mít občan na výběr až 8 kandidátů za senát a 10 kandidátů za poslaneckou sněmovnu.

K tématu:
Vláda schválila přímou volbu prezidenta
Zeman prezidentem? Moc šancí si nedává
Zeman: Ať je prezidentem Jan Fischer, když ne já

Zatímco v případě senátorů zůstává zachován stávající počet, v případě poslanců návrh oproti současné úpravě vyžaduje dvojnásobný počet navrhovatelů, a to z důvodu, aby byl zohledněn vyšší celkový počet poslanců (200) vůči celkovému počtu senátorů (81). Současně je smyslem navržené úpravy zohlednit i to, že kandidáti budou navrhováni i občany České republiky a nebylo by tudíž žádoucí, aby celkový počet navržených kandidátů byl extrémně vysoký.

Podle vládního návrhu bude volbu prezidenta vyhlašovat předseda Senátu, protože v případě horní komory se jedná o instituci, jejíž činnost je nepřerušovaná. Senát je tak více stabilizujícím prvkem a zajišťuje zároveň kontinuitu i v případě uvolnění úřadu prezidenta během jeho funkčního období.

Opozice říká, že je pro, má však výhrady

Tentokrát má návrh ústavní novely šanci projít - alespoň přes první čtení, protože opozice sice má výhrady, ale v zásadě přímou volbu prezidenta údajně podporuje. V kuloárech se však proslýchá, že celý parlament napříč politickým spektrem nestojí o ztrátu svých privilegií, a že si vždy najde něco, proč ten návrh zákona nakonec zamítnout. Zatím se ovšem všichni tváří, že mají na průchodu zákona eminentní zájem.

„Přímou volbu prezidenta, má KSČM ve svém programu", řekla pro ParlamentníListy.cz mluvčí pro legislativu za KSČM poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. „Na rozdíl od koalice jsme však přesvědčeni, že spolu se změnou způsobu volby by mělo dojít i ke změně u některých pravomocí", dodala. Přímá volba, podle poslankyně, dává podstatně silnější mandát prezidentskému úřadu, než je tomu dnes.

Zemanovci podepisují petici. Za přímou volbu prezidenta
Petice za uzákonění přímé volby starostů, primátorů, hejtmanů a prezidenta

Některé úpravy jsou řešené jinými takzvaně „obyčejnými" zákony a ty je podle Bebarové-Rujbrové také třeba ve sněmovně předjednat, ještě dříve, než se začne měnit ústava. „Některé pravomoci jsou navíc obsažené přímo v ústavě", dodala poslankyně. Na mysli měla důležité návrhy, které jsou v ústavě taxativně vyjmenované, a které y měl nově spolu s prezidentem podepisovat také předseda vlády.

Sociální demokraté chtějí i změnu institutu prezidentských milostí

K přímé volbě hlavy státu se hlásí také ČSSD. Místopředseda strany i poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek řekl pro ParlamentníListy.cz, že bude samozřejmě nutné předjednat a dojednat kompetence prezidenta. „Kromě jiného se to týká také institutu udělování milosti", řekl Zaorálek. „Chceme zabránit situaci, aby prezident mohl nevyčkat ani výsledků činnosti orgánů v trestním řízení, ani rozhodnutí soudu, a aby sám už v předstihu vynášel omilostňující verdikt. To se nám zdá špatné, takže bychom zde preferovali snížení prezidentových pravomocí", řekl Zaorálek.

SLEDUJEME téma přímá volba

Volby prezidenta by měl nově vyhlašovat předseda Senátu, a také do jeho rukou by prezident skládal slib a vzdával se svého úřadu. Důvodem je opět skutečnost, že Senát nelze, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, rozpustit.

Rozšiřuje se možnost ústavněprávního postihu prezidenta. Jestliže dnes je ho možné stíhat pouze za velezradu, napříště by mohl být stíhán i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Stihne parlament schválit přímou volbu včas?

Volba prezidenta se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období prezidenta. Uvedené lhůty jsou nastaveny tak, aby byl zajištěn dostatečný časový prostor pro organizačně technické zabezpečení.

Novela ústavního zákona nabude účinnosti dnem 1. října 2012. Výjimkou ustanovení jsou body, které nabudou účinnosti až 8. března 2013. Ustanovení s odloženou účinností se týkají odpovědnosti prezidenta za velezradu, včetně změny podmínek pro podání ústavní žaloby Senátu proti prezidentu.

Takto nastavená data zohledňují skutečnost, že 7. března 2013 končí mandát prezidenta Václava Klause, a současně zahrnují dostatečnou lhůtu pro aplikaci navrhovaných změn Ústavy.

Obecné datum nabytí účinnosti dnem 1. října 2012 je stanoveno tak, aby při dodržení termínů pro vyhlášení a konání volby prezidenta republiky, už bylo možné nového prezidenta volit v přímých volbách.

Datum je také v souladu s předpokládanou účinností připravovaného nového volebního zákoníku.

A kolik nás to bude stát?

Finanční náklady na uspořádání jednokolové volby prezidenta se odhadují zhruba ve stejné výši jako při konání celostátní referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2003, případně jako ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tedy 500 milionů korun. K tomu je nutné zohlednit náklady na případné korespondenční hlasování.

V případě nutnosti druhého kola budou finanční náklady přibližně o polovinu vyšší, tj. přibližně 750 mil. Kč plus náklady na případné korespondenční hlasování.

Náklady na korespondenční hlasování lze vyčíslit následovně: Pokud by možnosti hlasování poštou využilo 50 % voličů (při průměrném počtu 8 mil. voličů), náklady by činily cca 165 milionů korun. Pokud by této možnosti využila jen třetina voličů, byly by náklady ve výši 107 mil. korun. Počet voličů, kteří budou chtít hlasovat poštou, lze však v tomto případě těžko odhadnout.

Podle zkušeností z jiných zemí využívá možnosti korespondenčního hlasování například v Německu kolem 7 % voličů, ve Velké Británii a Severním Irsku kolem 15 % a ve Švýcarsku, které je na korespondenčním hlasování tradičně založeno, dokonce až 50 % voličů. V České republice se ale předpokládá, že při první přímé volbě prezidenta bude podíl korespondenčních hlasů zřejmě nižší.

Sněmovna by měla začít projednávat návrh novely na podzim, hned po parlamentních prázdninách. Ještě do konce roku tak bude česká veřejnost vědět, zda to strany myslí s přímou volbou prezidenta opravdu vážně, nebo jsou to jen hrátky, kterými chtějí politici ukonejšit občana, aby mu pak vzápětí dokázali, že zase takovou důvěru ve svého voliče nemají.