Romský aktivista: Doba je hodně špatná. Chybí mi tu Václav Havel

Je reálné, aby v české společnosti prorazila romská politická strana? Někteří romští aktivisté si myslí, že ano. I proto na půdě bývalého romského koncentráku v Letech u Písku počátkem podzimu deklarovali úmysl takový politický subjekt založit. Karel Holomek je ale jiného názoru. Romská strana by smysl sice měla, ale jen na regionální úrovni.

Čtěte také:

Nová romská strana: Ukázali jsme, že násilí není cestou k vyjádření nespokojenosti

"Téma politické participace Romů jsem se snažil řešit už v druhé polovině devadesátých let. Dali jsme dohromady mezinárodní tým, podporovaný dokonce grantem Evropské unie. Výstup z naší práce je jednoznačný. V současné společnosti je myšlenka politické strany založené na omezeném principu, například etnickém, nemá šanci. Nedokáže připoutat u ostatních stran běžnou voličskou základnu, protože hlavní téma, které má, je z pohledu běžného voliče naprosto okrajové," řekl ParlamentnímListům.cz Holomek.

Jedině v regionech, pak do velkých stran

Výstupy z konce devadesátých let prý platí i pro dnešní aktivitu skupiny, označující se jako přípravný výbor nové romské politické strany, který o sobě dal poprvé vědět před několika týdny. Čeněk Růžička i Štefan Tišer, zakladatelé nové strany, prý s nápadem sice přicházejí v době, kdy je soužití Romů s českou většinou důležitým celospolečenským tématem, které by mohlo k podpoře takové strany přilákat i jiné voliče než Romy, například intelektuály. "Nesměla by to ale být strana čistě romská, ale například řešící demokratické principy v soužití obou skupin," navrhuje.

Romská strana podle Holomka, pokud přeci jenom přežije první rok, může mít jistý úspěch v regionální politice. Jsou totiž kraje, kde Romové představují výraznou voličskou skupinu. Jednoznačný přínos takové strany, působící v nízkých patrech politiky, by pak měl spočívat ve výchově romských komunálních politiků, kteří by s nabytými zkušenostmi mohli přemýšlet o dalším postupu výš. "Pak bude teprve čas pro navázání spolupráce romských politiků s velkými, zavedenými stranami," říká Holomek.

Jako logický kandidát pro spolupráci s Romy se Holomkovi jeví ČSSD. Existuje prý ale jedno velké "kdyby". "Ano, kdyby byla co k čemu, což není, protože pořád jen ústy svých představitelů deklaruje, jak je nutné dostat Romy do politiky a přitom nepodnikla jeden jediný účinný krok. Uznávám, že se do toho nikomu nechce, protože Romové na kandidátkách prokazatelně ubírají voličské hlasy. Ale tam musí být odvaha, protože deklarovat snahu o politické angažmá Romů tím, že je dáme dozadu na kandidátku, to je prázdné heslo. Oni musí být vepředu, na očích," tvrdí Holomek pro ParlamentníListy.cz.

TÉMA: Romové

Ať se Peake tváří jak svatý za dědinou, Čunka jí nezapomenu

Ohledně dalších stran a vstupu Romů do jejich struktur je pak Holomek silně skeptický. V úvahu prý nepřipadá Nečasova ODS s její tvrdou pravicovou politikou, ani TOP 09, kde by byl spolupráci s romskými kandidáty nakloněn maximálně Karel Schwarzenberg. "VV pak nepřipadají v úvahu vůbec, jednak podle mne už skončily v politice, jednak si nejsem jistý, zda nejsou pro menšiny tak trochu nebezpečné vzhledem k názorům některých jejich členů. Třeba paní vicepremiérky Peake, která otevřeně podporovala Jiřího Čunka. To jí v životě nezapomenu, může se tvářit jak svatý za dědinou jak dlouho chce," nešetří municí Holomek.

Pamětník polistopadové éry v politice vzpomíná i na dávný a zatím ojedinělý úspěch Romů v politice. Tím byla Romská občanská iniciativa (ROI). "Bohužel to celé zmařil Emil Ščuka, člověk s výjimečným charisma, svou neschopností. Poté už na úspěch ROI, která měla několik poslanců v tehdejším parlamentu, už nikdo nenavázal a podle mého nenaváže. Přesně to jsem také říkal lidem z přípravného výboru nové romské strany. Doufat v zisk pěti a více procent je čistá utopie, obrovský úspěch by znamenalo i jedno procento," myslí si Holomek. Vychází z prostých čísel. Počet Romů, kteří mají volební právo, dosahuje asi 100 tisíc. Nelze ale předpokládat, že by všichni z nich šli k volbám, popřípadě volili "svoji" stranu. Připomíná, že ROI měla v časech své největší slávy 25 tisíc voličů.

I tak by ale podle romského aktivisty bylo předčasné lámat nad ambiciózní skupinou kolem Růžičky a Tišera hůl. Romové by prý mohli nové straně věnovat částečnou pozornost. Romové prý cítí, že je zle a že by měli udělat rychle něco účinného, aby se ze situace vlastními silami dostali. A pomoci jim přitom prý může i politický subjekt, který v současnosti sice ve sněmovně zastoupen není, nicméně by se tam měl velmi rychle vrátit- Strana zelených.

Politika a společnost JINÝMA OČIMA

Jsme nenávidění. Ale zkuste se zeptat proč

Naléhavá potřeba dostat Romy do politiky se pak prý ukazuje zejména v posledních měsících, kdy i od poslanců a senátorů sem tam zazní tvrdá slova proti jejich etniku. "Kdysi byla taková slova příslovečným šlápnutím do lejna, dnes se to všeobecně akceptuje. podívejte se na pana prezidenta. Společnost ztrácí nepsané morální zábrany. Například o Klausovi si myslím, že rasista není, což o Čunkovi nebo Řápkové s klidem říci nemohu. To je všechno strašně špatně a chybí tu protiváha v podobě romských politiků," říká Holomek ParlamentnímListům.cz s tím, že i nejvyšší politická funkce v ČR není zárukou jisté morální úrovně politiky, kde je jisté věci neslušné říkat.

Zárukou a autoritou, proti níž si nikdo nedovolil jít, byl podle něj Václav Havel. "Znám jej a je to poctivec. Velice mi tu v současné situaci chybí, protože je hodně špatná doba a právě teď se to všechno takzvaně láme. Problémy Romů a soužití s nimi jsou totiž takovým prubířským kamenem naší demokracie. Způsob chování k té nejproblematičtější, nejhorší, nejnenáviděnější menšině ve společnosti vypovídá o úrovni většiny. Češi nás vnímají určitým způsobem. Až si začnou klást otázku proč jsme takoví, jací jsme, pohnou se věci dopředu. Alespoň v to doufám," řekl závěrem Holomek.

Související: