Sociální vědec Fiala, „učitel vyklouz“. Politika odbornost rychle likviduje. Hovoří jeho spolužák

15.01.2025 20:35 | Rozhovor

„Přerod politologa na politika měl za následek, že ta první odbornost velmi mnoho ztratila, přičemž ona druhá vůbec nic nezískala. Dokonce si dovolím tvrdit, že oním přerodem jsme již ztratili a nadále příliš mnoho ztrácíme všichni,“ řekl o svém bývalém spolužákovi, dnešním premiérovi Petru Fialovi, historik Jiří Fidler. Společně absolvovali kurz „základy politologie“, který organizovala Masarykova univerzita v Brně.

Sociální vědec Fiala, „učitel vyklouz“. Politika odbornost rychle likviduje. Hovoří jeho spolužák
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Fiala

Budu se ptát na vaše studia a možné spolužáky. Začněme zeširoka. Minulý rok na podzim interpeloval poslanec a lékař MUDr. Vladimír Zlínský premiéra, poslance a politologa prof. PhDr. Petra Fialu, Ph.D., LL.M., ohledně demografického vývoje v naší zemi. Na to Fiala reagoval posměšně a chlubně: „Jako člověk, který se pohybuje v akademickém prostředí, jsem sociální vědec a zabývám se vědou celý život.“ Celou interpelaci tak – bez užití jakéhokoli argumentu – shodil. Mezitím se však objevují ve stále větším objemu informace – naposledy tento týden na parlamentním semináři – ukazující na skutečnost, že interpelace poslance Zlínského mohla mít reálný základ. Co vy na to?

K oné interpelaci nic, protože je zcela mimo moje vzdělání a profesní zájem. Ohledně tvrzení pana premiéra jen tolik, že onen pohyb pouze v akademickém prostředí může být kontraproduktivní a že člověk zabývající se vědou nemusí nutně být také vědcem.

Tak moment, vy jste přece také sociální vědec…

Tím se rozhodně necítím být. Jsem historik, což mohu mimo jiné prokázat řádně vystavenými diplomy ze své alma mater. Mezi ony „sociální vědy“ se řadilo a řadí tolik oborů, o jejichž vědeckosti bych si dovolil pochybovat, že být k nim řazen, bych mohl považovat za degradaci. Že se tak sám označuje pan premiér, to už je jeho věc.

Který obor sociálních věd se vám tak příčí?

Během svého vysokoškolského studia jsem musel absolvovat například obory „vědecký komunismus“ nebo „vědecký ateismus“, což jsme obecně charakterizovali jako „krmení uší“. Mám z těchto oborů dokonce čtyři zkoušky, přičemž zadané otázky šlo vždy velmi snadno převést na konkrétní historická témata a proplout bez ztráty kytičky. Oněm kantorům krmícím uši však musím přiznat, že na způsob proplutí tématem klidně přistupovali, s jedním z nich bylo dokonce možné se bavit o historických příkladech na dosti vysoké profesionální úrovni. Takže na pojem „sociální vědy“ jsem dosti háklivý již od osmdesátých let minulého století.

Pozdější vývoj s příchodem mnoha a mnoha dalších oborů či „oborů“ mne v oné skepsi jen dále utvrdil. Jsem velmi rád, že se mohu označovat za historika, přičemž toto označení mám na rozdíl od mnoha dalších sebe tak označujících podloženo vysokoškolskými diplomy.

Když jsem provedl podrobnější srovnání životopisů, nabyl jsem dojmu, že jste byl jednou spolužákem současného premiéra. Je to tak?

V tom máte pravdu. V létě 1991 jsme spolu absolvovali kurz „základy politologie“, který organizovala Masarykova univerzita v rámci programu Tempus tehdy ještě Evropských společenství. Absolvování kurzu bylo následně nostrifikováno jako ukončené postgraduální studium oboru politologie. Je sice již asi čtvrt století poté, ale daný kurz absolvovalo povícero dnes významných osob, myslím, že také Prof. PhDr. Alexander Duleba, CSc., a vícero dalších. Přednášeli nám vysokoškolští učitelé ze Spolkové republiky Německo, Francie a Spojeného království. Šlo vlastně o líheň prvních našich a slovenských politologů. Já sám jsem však tento kurz bral jako možnost seznámení se s oborem, který jsem si pro sebe zařadil jako další „pomocnou vědu historickou“. Petr Fiala se vydal poněkud jiným směrem.

Vy se tedy politologem být necítíte, i když jste v tomto oboru absolvoval doktorské studium, stejně jako pan premiér?

Moje doktorská disertace, jež je k mání na internetu, se týkala geopolitických aspektů sovětské okupace Československa. V jakém oboru absolvoval doktorské studium pan premiér, ani téma jeho práce neznám. Já jsem se rozhodl téma uchopit tímto poněkud netradičním způsobem, ale nenalezl jsem katedru historie, jež by jej akceptovala. Tak jsem šel na jednu z kateder politologie.

Osobně mám pocit, že politologie se pohybuje někde mezi historickými a státoprávními vědami, přičemž během konkrétního zpracování většiny témat přepadává buď na jednu, či druhou stranu. Navíc byla naše první politologická generace výrazně doplněna absolventy oboru „vědecký komunismus“ (z nich máme dnes jednoho profesora a několik docentů politologie), takže raději zůstávám historikem.

Vraťme se ale k vašemu slavnému spolužákovi. Označuje se tedy za „sociálního vědce“, ale jaké má skutečné vysokoškolské vzdělání?

Petr Fiala je, naší zastaralou terminologií, „učitel vyklouz“. Daný termín se užíval u studentů teologie, kteří z církevního prostředí odešli. Říkalo se jim „páter vyklouz“. Jak vidíte, i v tomto byli Češi smějící se bestie. Petr Fiala absolvoval „studium všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. a 3. stupeň škol“, konkrétně učitelskou aprobaci jazyk český – dějepis.

Na žádnou základní či střední školu po studiu nenastoupil, před vojnou krátce pracoval v kroměřížském muzeu, pak absolvoval rok vojenské služby, no a po návratu z ní nastal listopad 1989 a on se vrhl na novinařinu. V létě 1991, kdy jsem jej poznal, byl již asistentem na čerstvě vzniklé katedře politologie v Brně. Onen kurz tedy potřeboval, aby se mohl označovat za politologa.

V oboru politologie se v roce 1996 habilitoval a v roce 2002 se stal profesorem. Na základě jakých výsledků?

Základní požadavek na habilitaci je existence aspoň jedné vědecké monografie ve vybraném oboru. Petr Fiala v roce 1995 vydal dvě knihy. Katolicismus a politika a Německá politologie. Jedna z nich se asi stala jeho habilitační prací, a to zcela oprávněně.

Pokud se však podíváte na přehled jeho publikační činnosti na Wikipedii, zjistíte, že tím autorské vědecké monografie na dlouhou dobu končí. Další knihy jsou již kolektivní monografie, přičemž osobní vklad do nich nepatří k největším. Teprve po dvanácti letech, v roce 2007, mu vycházejí další dvě monografie. Laboratoř sekularizace a Evropský mezičas, ale jejich obsah míří poněkud jiným směrem než k vědeckému standardu. Tato skutečnost je dále posílena v roce 2010, kdy vydává knihu Politika, jaká nemá být. Zde se již autor proměňuje z politologa v politika a jeho další autorská produkce – Občané, demokraté a straníci, Rozum a odvaha, Jak uvařit demokracii – v tomto trendu vytrvává.

Asi není náhodou, že právě v roce 2010 se řeší možnost jeho kandidatury do Poslanecké sněmovny a v roce 2012 se stává ministrem školství. Osobně mám pocit, že v případě oborového neukotvení vstup do politiky jakoukoli bývalou odbornost likviduje velmi rychle. Dnes pan premiér autoritativně pronáší výroky, za které by student politologie vyletěl od zkoušky, možná i ze studia, a to z důvodu naprosté nekompetentnosti.

Jaký je váš vztah s bývalým spolužákem?

Absolutně žádný. Od ukončení kurzu jsme se, mám pocit, již nikdy nepotkali. On nepotřeboval mne, já nepotřeboval jeho. Když však vzpomínám na bývalého redaktora Revue Proglas, jenž toto periodikum dovedl na velmi vysokou odbornou úroveň, když vzpomínám na jeho práce na téma politického katolicismu či vzniku a vývoje západoněmecké politologie, jsem docela smutný.

Přerod politologa na politika měl za následek, že ta první odbornost velmi mnoho ztratila, přičemž ona druhá vůbec nic nezískala. Dokonce si dovolím tvrdit, že oním přerodem jsme již ztratili a nadále příliš mnoho ztrácíme všichni.


 

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Tomio Okamura byl položen dotaz

Obvinění

Nemyslíte, že je zvláštní, že v případě, že jde o někoho z opozice, konkrétně teď myslím vás nebo Babiše, tak policie začíná jednat vždy před volbami, kdy se rozpoutává celá kauza? A máte dojem, že se tu měří všem stejně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: 14


Osobnost měsíce

Robert Králíček

  • ANO 2011
  • poslanec
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Majdan na Slovensku? Vášáryová i Halík jsou ze zkaženého vrhu, smetl je Vyoral

17:13 Majdan na Slovensku? Vášáryová i Halík jsou ze zkaženého vrhu, smetl je Vyoral

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Klasická praxe samozvaných demokratů,“ soudí komentátor Tomáš Vyor…