Šéf lidovců Bělobrádek: Národ potřebuje domobranu

Domobrana

„Rozumím argumentům Jiřího Čunka. Myslím, že mu také rozumí obzvláště ti, kterým je je pětatřicet a víc, kteří na vojně byli. Naše branná komise jednoznačně říká, že není reálné, abychom zavedli všeobecnou brannou povinnost. Osobně si myslím, že řešením je profesionální armáda a domobrana. To znamená udělat nějaké tříměsíční kurzy, kde se samozřejmě nenaučíte odpalovat rakety středního doletu, nebo řídit tank, ale které by lidi v domobraně aspoň naučili elementárním dovednostem, jako je chápat systém velení, aby byli schopni žít v polních podmínkách a aby byli schopni plnit zásahy v rámci nějakých nepokojů či živelných pohrom typu povodní," řekl ParlamentnímListům.cz Bělobrádek.

Čtěte také:
Do zbraně. Senátor Čunek navrhl obnovení povinné vojny

Bělobrádek dále dodal, že KDU-ČSL debatuje se zástupci záchranného systému a baví se právě o zavedení domobrany. „Je k otázkou k další diskusi, zda by se jednalo o všeobecné povolávání či na dobrovolnické bázi. V případě dobrovolnosti by bylo třeba debatovat o možných daňových úlevách pro tyto lidi. Nejprve je ale přesně definovat, kolik vlastně potřebujeme lidí v domobraně. A pak by se to doplnilo dobrovolníky nebo povinně. Každopádně není reálné, aby mladí muži odcházeli na rok na vojnu jako dříve," dodal Bělobrádek.

Akční filmy to nevytrhnou

ParlamentníListy.cz nedávno informovaly, že senátor Čunek přišel s návrhem na obnovení povinné základní vojenské služby. „Chci, aby se v programu naší strany objevilo, že obnovíme vojenskou povinnost v tomto státě. Asi ne na dva roky, ale třeba jen na tři měsíce. Mladí muži se tam naučí základním dovednostem, protože koukáním na akční filmy to nevytrhnou. Hlavně se poučí, že chtějí - li něčeho dosáhnout, musí umět poslouchat. Taky by se v nich posílil vztah k vlasti," řekl ParlamentnímListům.cz senátor Jiří Čunek.

Nápad na domobranu se nelíbí místopředsedovi sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost Janu Vidímovi z ODS. Ten míní, že správnou cestou je spíše posílení a podpora Aktivní zálohy obranných sil České republiky.

Podpořme aktivní zálohy, říká Vidím

„Domobranu považuji za absolutní nesmysl. O čem tady hovoří pan Bělobrádek, mají plnit dobrovolné zálohy. Tam se může každý přihlásit na základě daných kritérií, prodělat výcvik. Souhlasím ale s tím, že je problém, že v těchto zálohách je málo lidí. Zaměstnavatelé totiž často kladou překážky. Těm se nelíbí, že by jejich zaměstnanec byl několik týdnů ročně na vojenském cvičení. Čili je potřeba motivovat zaměstnavatele, aby zaměstnancům v tomto nebránili. Rozhodně je také potřeba zvýšit povědomí občanů o aktivních zálohách. Věřím, že by se pak počty zvýšily. Jak mají být vysoké, to neumím říct, ale umím říct, že jsou nyní nízké," řekl ParlamentnímListům.cz Vidím.

K tématu: Armáda navrhuje zavést bojovou a teritoriální úroveň aktivních záloh

Souhlasí ale s Čunkem, že je potřeba u mladých lidí upevňovat vlastenectví. To by podle něho mohlo být vyřešeno v rámci školní výuky. Na argument, že by v případě vojenského konfliktu nebylo možné včas povolat a vycvičit záložáky, Vidím namítá, že stát stejně nepočítá s tím, že by občany povolal do zbraně. Ti by spíše vykonávali pomocné práce a v poli by bojovalo profesionální armáda.

Nízké výdaje na obranu. Kdy USA dojde trpělivost?

Taktéž argumentuje tím, že jsme členy obranného systému NATO. Souhlasí s obavami, že v Americe narůstají tendence stahovat se politicky i případně vojensky z Evropy, neboť amerických občanům se nelíbí, že vláda USA vydává na zbrojení obrovské částky, zatímco evropské státy velmi nízké a navíc ještě škrtají. Navíc jsou Spojené státy finančně vyčerpány válkami v Iráku a Afghánistánu a ekonomicky na tom Amerika také není nejlépe. Vidím uvádí, že Spojené státy tvoří nyní 90 procent vojenských kapacit států NATO Velká Británie sedm procent a zbytek pouhá tři procenta.

Čtěte také: ODS proti budování euroarmády. Impotentní ptákovina

„Určitě je velkým problémem snižování výdajů na armádu, což se týká i nás. Ale masová armáda by byla mnohem dražší. Jak jsem řekl, řešení bych hledal v navýšení rozpočtu na profesionální armádu a dobrovolných záloh," říká Vidím.

"Už nyní máme aktivní zálohy, pokud by byly organizovány na územním principu a na základě dobrovolnosti vstupu a nasazovány v případě přírodních katastrof nebo ohrožení státu, proč ne. Ale nesmí jít o pokus vymáhat pořádek místo policie," řekl k Bělobrádkově návrhu místopředseda branně-bezpečnostního výboru Viktor Paggio z Věcí veřejných.

Mobilizace 1938 už nebude, říká Tejc

Člen branně-bezpečnostního výboru Jeroným Tejc z ČSSD podobně jako Vidím absolutně proti. Míní, že stát nemá právo přenášet své povinnosti na občany. „Díky krokům vlády dochází k rozpadu základních funkcí státu. To, o čem hovoří pan Bělobrádek, má vykonávat armáda či hasiči, ale nelze to házet na občany. Vláda navíc finanční prostředky těmto složkám snižuje. Domobrana či vojenská povinnost by znamenalo obnovení roboty," řekl redakci Tejc.

Podobně jako Vidím nepředpokládá, že by v případě války civilové oblékli uniformy a nastoupili na bojiště. „Nejsme v roce 1938. Nedokážu si představit, že by v případě války stát udělal všeobecnou mobilizaci a povolal občany do zbraně. To je úkolem profesionální armády. Také jsme součástí obranného paktu NATO," dodal Tejc.

Jiří Čunek ale nesouhlasí. „Základní princip zdravého národovství a vlastenectví u nás mizí. Odpovědnost také. Představte si, že je rok 1938 a mobilizujeme. Kolik by se asi přihlásilo dnešních mladých lidí, kteří by byli odhodlaní položit život za vlast. Někdo se tím musí začít zabývat. Muži na vojně se naučí bránit vlast. Země se přestane spoléhat na to, že nás tady ochrání někdo jiný. Také epidemie, požáry, povodně a další katastrofy by se zvládaly mnohem lépe. Můj a starší ročníky vědí, že vojna nebyla ve všem jen špatná," řekl Čunek.

Vlastenec Klaus hájil klasickou vojnu

Ke zrušení základní vojenské služby měl již před lety námitky nynější prezident Václav Klaus. V článku z roku 2000 upozornil, že celé generace považovaly úkol bránit vlast za jednu ze základních povinností každého zodpovědného člověka a tomu odpovídalo i uspořádání založené na povinné vojenské službě a že obrana vlasti je úkol všech, a ne jen úkol najmuté a zaplacené skupiny „žoldáků".

Psali jsme: Klaus: Hitler neuspěl, Německo ale Evropu ovládlo přes EU

„Tento model pohledu na armádu v našich končinách dominoval více než jedno století a přiznávám se, že jsem ho jako nezpochybnitelnou věc donedávna přijímal i já. I jako předseda vlády jsem vždy považoval obranu země za úkol všech, nikoli jen některých z nás," psal Klaus před lety.

Obrana státu či zahraniční intervence?

Opuštění principu základní vojenské služby uznal za víceméně nevratný fakt, který přijal ale s nelibostí. „Říkám to nerad, za žádné vítězství to považovat nemohu. Je to spíše prohra," posteskl si Klaus. Ten také vyslovil bych tezi, že je přechod k profesionální armádě je spojen i s tichým přesunem konceptu válečných operací od obranných k útočným.

Související:

„K tomu ve světě v poslední době de facto došlo. Bránit vlast musíme jistě všichni, prosazovat ten či onen světonázor nebo to či ono pojetí lidských práv v Kosovu, Východním Timoru, Somálsku či Kypru už tak jednoduché není a není k tomu možné dostatečně motivovat vojáka základní služby. Takto zaměřené světové pořádkové služby opravdu už asi nejsou armádou v původním slova smyslu, jejímž úkolem bylo obhájení integrity vlastní země," napsal Klaus, podle kterého je primárním úkolem obrana vlasti, nikoli zahraniční mise.

Armáda ČR

Branná povinnost vzniká dosažením 18 let a zaniká dosažením 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Zrušena byla pouze základní vojenská služba. Nyní pro „civily" existuje možnost zapojit se do Aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky. Je součástí ozbrojených sil České republiky, které se zřizují na základě zákona číslo 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Příslušníci aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání - tak mohou kombinovat dvě povolání, vojenské i civilní.

Aktivní záloha se využívá především pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo při vzniku nevojenských krizových situací - zejména k pomoci při živelních a ekologických pohromách. Ministerstvo obrany nyní zvažuje, že by se k dobrovolníkům povinně přidali i odcházející vojáci z povolání. Z tisíce by tak vzrostl počet záložníků až šestinásobně, cvičit by měli s běžnými jednotkami. Aby zaměstnavatelé rezervisty pouštěli na manévry, chce je ministerstvo motivovat daňovým zvýhodněním. Stát by mohl rezervistům platit i zdravotní pojištění. Nyní má Armáda ČR něco přes 23 tisíc profesionálních vojáků.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE