Více dětí by podle normy v budoucnu  mělo končit v péči profesionálních pěstounů, a ne v ústavech. Pěstouni by proto také měli dostávat i vyšší odměnu. To neopomněl v dolní komoře Parlamentu dnes připomenout ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Podle něj bude jen dobře, když  před ústavní péčí dostane přednost rodinné prostředí.

Autoři zákona navrhli, aby jinak za péči o jedno dítě pěstoun měl osm tisíc korun, za dvě děti 12 tisíc korun a 20 tisíc za nejméně tři děti či postižené dítě. O tuto odměnu by ale měli přijít prarodiče, kteří mají děti v pěstounské péči. Mají totiž vyživovací povinnost k vnoučatům, pokud se o ně nestarají jejich rodiče.

Zatímco občanská demokratka Jaroslava Wenigerová (ODS) dnes zdůraznila, že zákon zrovnoprávňuje všechny druhy péče o ohrožené děti, naopak podle Marty Semelové (KSČM) předloha dopadne na děti i na ústavní zařízení. Česko se podle ní zbytečně podřizuje světovým receptům.

Normu kritizovala i Milada Emmerová z ČSSD. Soudí, že novela se de facto zabývá rušením ústavní péče. S jejím projednáváním by se mělo podle ní vyčkat do doby, kdy bude známa alternativa kojeneckých ústavů.

Až 500 pěstounských rodin
    

Obsahem normy je také to, že pokud děti ve vlastní rodině nebudou moci zůstat, měly by se dostat na přechodnou dobu do profesionálních pěstounských rodin, kterých by v prvním období mohlo být v Česku 300 až 500.

Méně peněz od státu by měla v případě schválení novely dostat zařízení pro okamžitou pomoc. Těmi jsou například Klokánky. Úředníci by nově měli rodinám pomáhat, aby děti mohly zůstat doma. Vytvořit by měli pro každého chlapce či děvče jejich plán, podle něhož by se při řešení postupovalo.
    
Jak k zákonu poznamenala ČTK, profesionální pěstouni by se registrovali na příslušném úřadě. Měli by nárok na odměnu i v době, kdy by o žádné dítě zrovna nepečovali. Částka by se měla měsíčně pohybovat kolem průměrné mzdy.