Obáváte se násilností během letošní volební kampaně?Anketa
Mezinárodní finanční instituce v posledních dnech znovu snížily výhled růstu českého HDP, někam těsně nad jedno procento. Letošní rozpočet přitom ministr Stanjura plánoval s růstem 2,5 procenta. Jak velký je to problém?
Samozřejmě, že je to problém, a to problém velký a rád bych připomněl, že jsem před tím varoval. Když se sestavoval a poté schvaloval rozpočet na rok 2025, všichni ekonomové, Národní rozpočtová rada i já jsme svorně říkali, že neodpovídá realitě. Jednalo se o čísla vycucaná z prstu, kdy byly nadhodnoceny příjmy, vypočítané na naprosto nereálném základu za současného podhodnocení nebo skrytí výdajů.
Už v té chvíli bylo jasné, že velmi rychle dojde k vyčerpání rozpočtové rezervy a poté bude nutné schválit vyšší rozpočtový schodek. Ostatně k tomu došlo i v minulých letech. Že dochází na má slova, ale rád nejsem. Republika na tom není dobře a pod vedením této finančně negramotné vlády na tom ani lépe být nemůže.
Premiér Fiala ministra Stanjuru nedávno chválil, jak dokáže tyto rozpočtové proměnné „trefovat“ velmi přesně. Co si o odhadech ministra Stanjury za čtyři roky jeho úřadování myslíte vy?
Stačí se podívat na tvrdá fakta, tedy na historicky schválené rozpočty a poté jejich „úpravu“. Jen znovu připomenu loňský rok, kdy se i přes schválený konsolidační balíček, tedy i přes schválené a poté vykonané sedření pracujících, podnikatelů a důchodců z kůže zároveň schválil i schodek 252 miliard korun, který se poté ještě upravil o dalších 30 miliard! Jednalo se o pátý nejvyšší schodek rozpočtu v historii ČR. Plakal bych, když se poté vláda chlubila, že vlastně dopadla lépe a reálný schodek byl „jen“ 271,4 miliard korun. To se v době, když již dávno není covidová pandemie, kdy se vybíraly zvýšené daně snad od všech pracujících a podnikajících skupin při současném „šetření“ na důchodcích nedá obhájit vůbec ničím. Navíc, do mimorozpočtových fondů opět schovali další desítky miliard, aby opticky ten schodek vypadal lépe. To není na chlubení, to je na okamžité odstoupení.
Ministr Stanjura ohlásil začátek nové „rozpočtové sezóny“ a připravuje rozpočet na příští rok. Podle něj ale bude úřadovat nová vláda, pravděpodobně jiná, než je ta současná. Dá se očekávat, že kvůli tomu bude do tvorby rozpočtu vstupovat politika?
Byl bych velmi rád, kdyby do tvorby rozpočtu vstupoval zejména zdravý rozum a ekonomické znalosti. Bylo by to za působení této vlády poprvé. Může to znít úsměvně, ale ve vládě není jediný ekonom a bohužel to je velmi znát. Dochází pak až k absurdním a tragikomickým situacím, kdy již sestavený rozpočet napadne pro jeho nedůvěryhodnost dokonce i poradní orgán vlády, tak, jak se to stalo při sestavování a schvalování rozpočtu na rok 2025. Tehdy samotná Národní rozpočtová rada varovala před jeho schválením a samozřejmě měla pravdu. Bohužel byl na sílu protlačen a že to byla chyba se ukazuje již teď, ale o tom jsem již hovořil.
Nejdiskutovanější rozpočtovou kapitolou se v posledních letech stala obrana, když vláda nechala zákonem zakotvit, že na ní musí jít dvě procenta HDP. Až pak se řešilo, co se do těchto „dvou procent na obranu“ dá vlastně započítat. Není to z vašeho pohledu tak trochu čarování s čísly?
Připomíná mi to komunistické plnění pětiletky, kdy se stanovil plán a pak se plnil, nejlépe samozřejmě na 130%. A bylo úplně jedno, že realita je jiná, že země upadá, že se lidem nedaří, že jsme západ nejen, že nepředehnali, ale ani nedohnali a posléze jsme jej i ztratili z dohledu, jak ostatně zní jeden starý vtip. Je to samozřejmě nesmysl, jakési nucené plnění závazku pro závazek samotný, zatímco opravdové problémy této země jsou úplně jinde.
V loňském roce, když toto pravidlo platilo poprvé, se objevily pochybnosti, zda vláda vůbec je schopna ta dvě procenta vyčerpat, nakonec se to povedlo hlavně díky tomu, že dopředu poslala vysokou splátku za stíhačky F-35. Má podle vás za těchto okolností toto zákonné dno nějaký smysl?
Posílat peníze daňových poplatníků na něco, co je prokazatelně předražené, v době dodání již zastaralé a problematické a s vědomím, že ostatní země z těchto důvodů od nákupu již ustoupily nebo to alespoň zvažují je dle mého názoru krádež za bílého dne. Takto rozhazovat ze státního rozpočtu, když zároveň prokazatelně chybí peníze jinde, jen aby se naplnila nějaká nesmyslná kvóta, je pro racionálně smýšlejícího člověka nepochopitelné. Takže abych odpověděl na otázku, ne, samozřejmě to žádný smysl nemá, ale počínání této vlády nedává smysl téměř nikdy, takže mě to ani nijak nepřekvapilo.
Premiér nedávno avizoval, že dvě procenta jsou málo a do roku 2030 bychom se měli dostat na procenta tři. Dá se tedy očekávat, že v roce 2026 se bude na obranu dávat ještě více, než předepisuje zákon?
Pan premiér ví, že ani ta dvě procenta není možné naplnit a pokud ano, jde o rozhazování peněz za něco, co Česká republika nepotřebuje. Ještě navyšovat tento závazek na úkor jiných, daleko potřebnějších kapitol, je silně iracionální. Naštěstí, jak doufám, rozpočet na rok 2026 současná vláda již schvalovat nebude.
Nejvyšší výdajovou položkou státu jsou tradičně výdaje MPSV na důchody a další sociální výdaje. Ze strany vlády zaznívá, že lidé stárnou, vydělává se málo a je třeba s tím něco dělat. Své si k tomu řekli různí účastníci sociálního dialogu, ale vy prosím nabídněte pohled ekonoma: Je vývoj sociálních výdajů v ČR rozpočtově udržitelný?
Zde se pokusím být stručný. Současné nastavení hospodaření je samozřejmě dlouhodobě neudržitelné. Je zapotřebí radikálního přístupu, kdy se zúží přebujelý státní aparát včetně nepotřebných ministerstev a na ně přisátých poradců, škrtne se financování politických neziskovek, odstoupí se od plnění naprosto nesmyslných a nenaplnitelných cílů Green dealu, které nás nejenže budou stát neuvěřitelné množství peněz, ale nakonec nás i ekonomicky a hospodářsky zničí, znovu se přenastaví daňový systém, kde se musí ulevit zejména pracujícím občanům a drobným a středním podnikatelům, tak, aby se znovu rozpohybovala ekonomika, přistoupí se k dlouho diskutovanému zdanění firem se zahraničním vlastníkem, kde odtéká neuvěřitelné množství peněz do zahraničí, tak pokud se toto všechno učiní, bude peněz dost. Dlouhodobě neudržitelné je zejména rozhazování peněz na nesmyslné cíle, na likvidaci průmyslu, na podporu cizích válek a kde čeho, při současném vysávání a zdaňování pracujících občanů a firem, což logicky vede k poklesu HDP atd. Že vše, co jsem napsal, je možné celkem lehce udělat, dokázal po svém nástupu do prezidentského křesla USA Donald Trump.
PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.
Aktuálně se řeší spor mezi ministrem financí a moravskoslezským hejtmanem o úhradě téměř půl miliardy nákladů na povodně. Ministerstva financí a vnitra měla slíbit kraji refundace peněz, které na řešení nejakutnějších povodňových škod dal vloni ze svého, a teď jim podle hejtmana mělo vzkázat, že nedostanou nic, protože peníze byly vydány na jiné výdaje. Co říkáte na tento přístup ministra financí?
Ten spor jsem zaznamenal a je to bohužel jen další nemilá vizitka této vlády. Pan hejtman má pravdu v tom, že když povodně udeřily, čelní představitelé vlády se jeli „vyfotit“ s pytlem písku a udělali si na lidském neštěstí vlastní promo. Tehdy slíbili, že postižené obyvatele, obce ani kraj „nenechají padnout“. Kraj s tím samozřejmě počítal a na úhradu prvotních nákladů vynaložil 468 milionů korun. Poté začala nedůstojná šaráda s formuláři, která vyvrcholila stručným sdělením, že kvůli stavu státního rozpočtu kraj slíbené peníze nedostane, neboť má dost vlastních peněz. Ano, sice je kraj možná má, ale musí je vzít z jiných plánovaných výdajů, takže na tom budou bití obyčejní lidé. Je to nehorázná ostuda a jen další potvrzení, že vláda vynakládá peníze daňových poplatníků na kde co, kromě vlastních lidí. Na ty kašle. Já osobně jsem znechucen a zhnusen.
A ještě bych připomenul, a to bych byl nerad, kdyby to zapadlo, že loňské zvýšení schodku státního rozpočtu vláda omlouvala právě plánovanými výdaji na pomoc zatopeným oblastem. Kde tedy ty peníze jsou?
To otevírá obecnější otázku nakládání s rozpočtovou rezervou. V loňském roce byla vyčerpána předčasně a objevují se informace, že letos už z ní ministerstvu příliš nezbývá, ačkoliv máme duben. Jak podle vás zvládá ministr Stanjura s těmito prostředky hospodařit?
Tady se znovu vracíme k tématu špatně nastaveného rozpočtu. Jak už jsem řekl před chvílí, již při sestavování rozpočtu, tak, jako bohužel každý rok s touto vládou, jsem varoval, že není reálný. Při jeho sestavování byly naprosto ignorovány právní předpisy a ekonomické principy. Daňové příjmy byly nadhodnocené, některé výdaje chyběly, některé byly schované. Samozřejmě takto „upravený“ rozpočet není reálný a ani nemůže být reálně naplňován a v tom případě je nutné sahat do vámi zmíněné rezervy. Tedy stručně řečeno, nedá se pracovat s něčím, co existuje jen na papíře. Je šílené si připustit, že „odborníci“ ve vládě, kteří řídí tuto zemi, by, v případě, že by takto řídili jakýkoli prosperující podnik, tento podnik do půl roku poslali do konkurzu. Naštěstí volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se blíží a já opravdu doufám, že si lidé zvolí změnu. Další čtyři roky řádění těchto ekonomických diletantů by naše republika nemusela zvládnout.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo