Starosta Dubí: Romská rodina tu na dávkách brala 92 tisíc každý měsíc

20.09.2011 18:11 | Zprávy

ROZHOVOR Existují romské rodiny, které se "importem" příbuzných ze Slovenska dokážou příjmově dostat před manželský pár pracující jako střední management. Až tak je podle starosty Dubí u Teplic Petra Pípala (ODS) český sociální systém benevolentní. V kraji, kde mzdy velmi často padají pod celorepublikový průměr, se tak Romům vyplatí nepracovat. I těm slovenským. Naši východní sousedé totiž zpřísnili vyplácení sociálních dávek, což pro řadu tamních Romů bylo signálem k odchodu do ČR. Aby také ne, ve státě, kde několikačlenná rodina může na dávkách měsíčně získat až 92 tisíc korun, je život na podpoře skutečným rájem.

Starosta Dubí: Romská rodina tu na dávkách brala 92 tisíc každý měsíc
Foto: red
Popisek: Starosta Petr Pípal

Severočeské Dubí u Teplic má s kriminalitou sociálně nepřizpůsobivých, zejména slovenských Romů, menší problémy než jeho okolí včetně Teplic, s nimž přímo sousedí. Lidé v kraji v této souvislosti zmiňují starostu Petra Pípala (ODS), který údajně přišel na to, jak udělat z městečka na úpatí Krušných hor normální místo k žití. Sám starosta to ale odmítá, bez problémů není nikdo zde na severu. A nejen tam, v důsledku politiky polistopadových vlád vůči romské menšině prý sedí na sudu prachu obyvatelé mnoha měst, jen o tom dosud neví. Stačí prý jedna šikovná realitní agentura, která si uvědomí, že na bytech pro nepřizpůsobivé a ubytovnách vydělá mnohem víc než prodejem nových bytů na pražských Vinohradech.


Pane starosto, o Vašem městě se říká, že je jakýmsi ostrůvkem klidu na neklidném severu, který poslední rok trápí problém v podobě Romů ze Slovenska, na nichž vydělávají různí spekulanti s nemovitostmi. Jaká je tedy realita podle vedení města? Podařilo se Vám opravdu zamezit eskalaci problému, který v těchto dnech trápí nejviditělněji asi Šluknovský výběžek?

Dubí tento jev trápí podobně jako ostatní místa tady na severu. A opravím vás ještě jednou, už nehovoříme jen o problému severních Čech, vzhledem k tomu, že mám příbuzné po celé ČR, vím, že příliv nových Romů se týká všech míst, kde se uchytily ony podivné realitní kanceláře, které na nich vydělávají. Samozřejmě ne v takové míře.

Co se podle Vás stalo tak zásadního, že nyní problematiku slovenských Romů vnímají mnozí občané tak intenzivně, že jsou schopni pořádat pochody k romským ubytovnám a vyvolávat potyčky s policisty?

Je to celé o jedné věci. Způsobil to diametrální rozdíl výplaty sociálních dávek na Slovensku a v ČR. Bohužel na základě mezinárodní dohody mezi ČR a SR může občan jedné z těchto zemí využívat sociálního systému v zemi druhé, čehož mnozí využívají. A proto problém graduje letos, loni totiž Slovensko opět zpřísnilo podmínky poskytování sociální podpory. Problém navíc umocňuje fakt, že nikdo v této zemi nekontroluje výplatu příspěvku na bydlení, který je hromadně zneužíván.

Jaký rozsah má podle Vás toto zneužívání příspěvku na bydlení?

Stal se z něj obrovský byznys, je jedno, jak vysokou částku jako příjemce příspěvku přinesete na faktuře, ty peníze jdou na účet poskytovatele ubytování a nikdo tu výši nekontroluje. Takovýto byznys, pokud má být úspěšný, musí probíhat na správném místě. A tím jsou regiony jako třeba Šluknovsko, kde kvůli nedostatku práce nastal obrovský úbytek obyvatel a ceny bytů tam klesly na minimum. A nejen tam, Teplice, Ústí nad Labem, Krupka, tam všude najdeme podobné podnikatele. Pokud toto neskončí, tak se problém bude jen zvětšovat. ČR musí okamžitě změnit přístup k tomuto dlouhodobě neřešenému problému.


Když hovoříte o ČR, máte na mysli nikoliv místní samosprávy, ale vládu, předpokládám správně?

Ano, v ČR si občas připadám jako v Kocourkově, kde se vrcholní politici bojí pojmenovat věci pravým jménem. Protože ono se to nejmenuje jinak než zneužívání sociálních dávek a příspěvků na bydlení. Odmítáme si přiznat, že jména Bílina, Duchcov, Krupka, města na severní Moravě, to vše jsou časované bomby. Všechny předpoklady pro to, aby zde vznikla živná půda pro neonacisty, už tam jsou. V Krupce mají po třetích opakovaných volbách do zastupitelstva dva mandáty.

Co by měla vláda dělat? Opravdu to není problém místních samospráv?

Samozřejmě že ne, to Poslanecká sněmovna a vláda by svorně měly začít problém řešit. Mě dokážou nadzvihnout ze židle výkřiky typu "Co jste pro to udělali, aby to tu nebylo?" Co ten starosta proboha může udělat? Pomůže snad zřízení kroužku pro romské děti?

Vzdělanost volnočasová aktivita je udávána jako jeden z velmi účinných léků proti sociálnímu vyloučení...

To bezpochyby. Kdo ale udělal něco naprosto konkrétního jako celorepublikový program pro podporu vzdělanosti těchto lidí? Ti lidé o to při nynějším stavu věcí ani nestojí, oni si žijí svůj život. Já se jako starosta ve druhém funkčním období snažím s místními Romy komunikovat, problémy zde defacto nemáme a pokud jsou, tak je s nimi řešíme. Funguje to. Ale radnice má tak málo možností proti vládě. Z její strany by přitom stačilo zoptimalizovat vyplácení dávek a především, co naprosto chybí, zahájit i kontrolní činnost v této oblasti. Zajímat nás musí adresnost dávek a účelnost jejich vyplácení.


Hovoří se i o motivaci členů romské komunity k práci. Ta podle některých "řešitelů problému" chybí také, a to dost výrazně, pomůže to v regionech jako je Šluknovsko, potažmo v celém Ústeckém kraji, kde je vysoká nezaměstnanost?

Řeknu kacířskou myšlenku. Na politika z řad ODS rozhodně velmi kacířskou. Za minulého režimu byla poivinnost pracovat. Pro tuto komunitu byla velice záslužná a pomáhající. To není názor můj, ale členů romské komunity, kteří se v jejím rámci počítají k oné menšině žijící spořádaně. Oni říkají, že to pro ně bylo pozitivum. Někteří z nich sami sebe označují za Cikány, což jsou podle nich ti, kteří normálně pracují, přičemž zbytek žijící na sociálních dávkách označují jako "ty Romy".

Proto s potěšením v posledních dnech registrují, jak se o jisté formě pracovní povinnosti pro příjemce dávek začíná pomalu hovořit. Ale až nyní, kdy problém na Šluknovsku eskaluje. Není možné přijít na úřad s tím, že když hodně křičím, tak dostanu i dávku, na kterou nemám nárok, jen aby ode mne měla klid.


Ale to se snad neděje, ne? Chcete říci, že úředníci překračují svoji pravomoc?

A co jim zbývá? Úřednice se bojí, je jim vyhrožováno. Mě mrzí, že jsme úřad prvního typu, kdy to na starost nemáme, protože bych se zcela určitě inspiroval litvínovským vzorem, kde začali kontrolovat využívání sociálních dávek. Ale i oni jsou omezeni celkově špatně nastaveným systémem v ČR. Neexistuje, aby bylo něco zadarmo. Pokud si živý tvor v přírodě nenajde svou potravu, na což vynaloží nějaké úsilí, tak zemře. Tak to prostě funguje. Systém pro tuto komunitu byl od počátku devadesátých let nastavován až do dnešních obludných rozměrů. Není možné, aby si běžná rodina došla jednou měsíčně na úřad pro 28 tisíc čistého a přitom tam ještě tropila boží dopuštění, kdy se musí volat městská policie. Celá generace nikdy neviděla své rodiče pracovat. A oni do té práce ani nepůjdou, protože speciálně tady na severu nikdy v práci nedostanou tolik peněz jako na podpoře.

To zní jako z říše pohádek. Sociální systém tedy sám o sobě Romy demotivuje hledat práci? Na kolik si rodina na dávkách může přijít, máte ta čísla k dispozici?

Mám, a obávám se je vyslovit. Měli jsme tu rodinu, staří a mladí žili pohromadě, a přivezli si nemohoucí příbuzné ze Slovenska. Se všemi příspěvky tato řekněme dvojrodina pobírala 92 tisíc korun měsíčně. Kolik rodin v Praze, kde rodiče pracují na vysokých pozicích, má takový příjem? Když toto sdělíte člověku, který pracuje od rána do večera na šachtě, tak je opravdu rozezlen. Tady je zakopán pes, zvlášť když tito pobírači dávek ještě znepříjemňují život svému okolí, tak je oheň na střeše. Ono jim totiž těch několik desítek tisíc korun nestačí, někdo je propije, někdo prohraje na automatech, a tak si "přikrádají." Samozřejmě se to nedá paušalizovat, ale normálně pracující lidé to vždy budou vnímat jako křivdu, zvlášť když jim nepřizpůsobiví mimo jiné totálně znehodnocují jejich nemovitosti. A pokud nemovitost přesto prodat chtějí a odstěhují se, dům pod cenou koupí kdo jiný než spekulant, který z něj udělá ubytovnu. A kruh se uzavírá. Přesně takto vznikají vyloučené lokality.

V Teplickém okrese se tento proces projevuje zvýšenou mírou kriminality. Jaké údaje máte jako starostové k dispozici?

Přesná čísla a tabulky já jako Petr Pípal nemám. Ale z pravidelných porad, které pořádáme s Policií ČR víme, že okres Teplice měl v prvním čtvrtletí tohoto roku větší nárůst trestné činnosti než celý Karlovarský kraj. To je naprosto alarmující zjištění.

Přesto dovolte návrat na začátek našeho rozhovoru. Podle místních Dubí tento problém nemá. Jak je to možné?

Jednoduše, my se to snažíme řešit. Jednak ve zdejší komunitě stále existují určité osoby, které ostatní Romové uznávají jako autority. S těmi jsme v permanentním kontaktu a přináší to výsledky. A pak samozřejmě využíváme v rámci zákona represi pomocí městské policie. Naši lidé v problémových lokalitách pravidelně hlídkují a vyskytují se zde více než v jiných částech města. Do nejproblémovější lokality, městské části Pozorka jsme odstěhovali služebnu MP. Strážníci jsou na ulici 24 hodin denně. Přináší to výsledky.

Podle našich informací to ale není jediný krok zdejší radnice. Vám se údajně podařilo postavit hráz právě oněm spekulantům a nedovolit jim sestěhovávat slovenské Romy do Dubí...

Ano, doneslo se nám, že zde je snaha zřídit azylový dům a různé ubytovny za účelem vydělávat na příspěvcích na bydlení. Pomocí našeho stavebního úřadu a komunikací s krajským úřadem jsme tomu zabránili. Hlídáme také, kdo se nám sem hlásí a především kde konkrétně chce bydlet. Stavební úřad je poměrně účinný nástroj pro zjištění, zda jsou v tom uvedeném bydlišti vůbec zkolaudované byty. Stavební úřad spolupracuje s cizineckou policií, dále náš odbor vnitřní kontroly kontroluje každou nájemní smlouvu v těch bodech, které jsem popsal výše. To je ale asi tak všechno, co můžeme dělat.

Kolik zde proběhlo takových pokusů zřídit zde ubytovnu?

Zatím jsme odhalili tři takové domy. A to se pak bavíme o několika desítkách těchto osob. Ale i pro Dubí to neznamená nijak velký úspěch, všechno se dá obejít a dokud se na celostátní úrovni okamžitě a účinně nezastaví byznys se sociálními dávkami, může to pokračovat. V tomto byznysu jedou Romové, členové majoritní společnosti, prostě všichni, kteří se o tom včas dozvěděli. Máme tu člena romské komunity, živí se trestnou činností, prodejem drog, a takto vydělané peníze investuje do ubytoven. Je to velmi účinné praní špinavých peněz. Pro zajímavost, za jednu místnost se tam platí i deset tisíc korun. Ale zjistili jsme i částku třináct tisíc. Jen v Dubí mají asi pět bytových domů.

Jak se do potírání kriminality zapojuje Policie ČR?

Na to mám krásný příklad. Na našem obvodním oddělení slouží dvacet policistů včetně velení a administrativy. Takže výkonných je sedmnáct. Jsou neustále redislokováni na nějaké akce mimo Dubí, i na Šluknovsko, takže zde pořád někdo chybí. Díky naší městské policii, rozumějte penězům, které vydává město Dubí ze svého rozpočtu, se nám podařilo snížit od roku 2008 výrazně kriminalitu a Dubí, to Dubí u Teplic, ležící na proslulé E 55, má v současnosti jednu z nejnižších kriminalit. Stojí nás to 14 milionů ročně, jen tak pro představu. Za to se nám dostalo odměny. Proto, že se nám daří držet kriminalitu na uzdě, což je mimochodem základním předpokladem pro zabránění eskalaci jako nyní na Šluknovsku, zvětšili Obvodními oddělení PČR v Dubí obvod o čtyři další obce.

To je asi hodně, předpokládám... 

Ano, to je hodně. Na našich reálných 15 policistů nyní připadá asi 16 tisíc obyvatel, což je čtvrtina Teplického okresu. Říkejme tomu dárek za fakt, že za městské peníze tu suplujeme roli státu, neboť jednou ze základních rolí státu je dbát o vnitřní a vnější bezpečnost svých občanů. Platí to pro každou učebnici politologie, ale neplatí to pro ČR protože tuto povinnost náš stát neplní. Projevuje se to i tak, že policisté občany přímo přesvědčují, aby trestní oznámení nepodávali, a pokud tak přeci jen učiní, je zde zjevná snaha překlasifikovat mnoho zjevných trestných činů do kategorie přestupků. To se děje plošně v celé ČR. Konkrétně na Šluknovsku je mnohde šest lidí na oddělení a dojezdová vzdálenost je i 15 kilometrů. V 21. století v Evropě. Můžeme se divit, že to je skutečné Eldorádo? Že lidé berou spravedlnost do vlastních rukou kvůli své bezradnosti? Myslím, že ne.


Čtěte také:

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Mašek

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nalaďte se na adventní čas mezi traktory v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi

22:03 Nalaďte se na adventní čas mezi traktory v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi

Nalaďte se na adventní čas předvánočním programem pro celou rodinu. Muzeum zemědělské techniky v Čás…