Ke konci září se také předseda TOP 09 vyjádřil v tom smyslu, že byly doby, kdy každý vzdělaný Čech uměl jak česky, tak německy a teď prý přišla doba, abychom se do těch časů vrátili.
Nedávno se rovněž Karel Schwarzenberg zastal německé kancléřky Angely Merkelové, když premiér Petr Nečas uvedl, že by bylo správné k euru vypsat referendum, neboť eurozóna je nyní úplně jiná, než když jsme vstupovali do EU.
Čtěte také: Nečas si zavazuje své straníky: Přijetí eura jedině s referendem
„Je to nakopnutí Merkelové zezadu v okamžiku, kdy bojuje o záchranu eura. Kdybychom měli přijmout euro příští rok ... Ale to nás čeká nejdříve za pět let, když se bude dařit," řekl Schwarzenberg deníku Právo.
Více: Hádka kvůli euru. Kníže má radši Merkelovou než české lidi
A později ještě dodal, že usnesení kongresu ODS požadující referendum k euru „znamená vystrčenou p*del, kterou jsme ukázali sousedům". „Já jsem si myslel, že pan ministr přímou demokracii například ve formě přímé volby prezidenta podporuje. Znamená i jeho kandidatura vystrčení zadnice? I když v tomto případě je lépe zadnici vystrčiti, než do ní někomu lézti," komentoval probruselského a proněmeckého ministra zahraničí pro ParlamentníListy.cz šéf pražské ODS a poslanec Boris Šťastný.
Více: Sprosťáku Schwarzenbergu, reaguje ODS na knížecí "p*del"
Je to druhý Hácha
„Divím se, že pan Schwarzenberg hájí raději německou kancléřku než české občany, ale asi je to příznačné. Eurozóna je dnes zónou především společného dluhu, a proto mají občané právo se o tom znovu rozhodnout sami," reagoval pro ParlamentníListy.cz Jan Zahradil, který je v europarlamentu předsedou politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté. „Já si myslím, že každé další vyjádření Karla Schwarzeneberga postupem času ukáže, že jeho prezidentská nominace je jeden velký omyl," řekl Zahradil.
Psali jsme: Zahradil: Ohýbáme hřbet před sudeťáky. Je mi na blití
„S trochou nadsázky se dá říci, že těmi slovy o nejlepších vztazích s Německem se naposledy ujal své funkce protektorátní prezident Emil Hácha," smál se poslanec ODS Aleš Rádl. „S Německem je určitě potřeba mít velmi dobré vztahy, ale skoro si myslím, že budoucí prezident bude muset svou hlavní roli vidět spíš ve vnitrostátních problémech a v uhájení národní suverenity," dodal Rádl.
Všichni Schwarzenbergové nebyli proněmečtí
Poslanec ČSSD Jiří Koskuba míní, že z pohledu Schwarzenbergova šlechtického rodu je úvaha předsedy Topky správná. „Byť v době druhé světové války se i někteří členové rodu postavili na druhou, protiněmeckou, správnou stranu. Více nehodlám eventuální prezidentské záměry Karla VII. ze Schwarzenbergu komentovat. Můj kandidát to není, ať přímý, či nepřímý," řekl Koskuba.
„Za poněkud nezásadovou totiž považuji jeho ochotu jít do volby nepřímé poté, co lpěl na volbě přímé. Nu a pak i fakt, že aristokrat než do čela republiky patří spíše na královský trůn. Já bych království bral. Ale v tom případě bych pak ozdobil svatováclavskou korunou spíše pana Zdeňka ze Šternberka. Pro Čechy zase český král. No ne?" dodal poslanec.
Proč vyvyšovat vztahy s Německem?
Ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra se domnívá, že příštího prezidenta budou čekat jiné a mnohem důležitější úkoly. „Vztahy s Německem jsou normální a nevidím důvod, proč je takto významově vynášet nahoru," dodal ministr redakci.
Psali jsme: Klaus: Hitler neuspěl, Německo ale Evropu ovládlo přes EU
„Myslím si, že na sestavování úkolů budoucího prezidenta je ještě dost času. Situace v ČR i v Evropě se bude jistě vyvíjet. Dobré vztahy s našimi sousedy jsou jistě ale našimi prioritami," reagovala místopředsedkyně vlády z Věcí veřejných Karolína Peake.
Láska k sudetským Němcům a odpor k Benešovým dekretům
„Dovedu si představit ledaco, jen ne Schwarzenberga jako prezidenta. Němci pro naše hospodářství určitě důležití jsou, nemyslím si ale, že by byli nejdůležitějšími. Vidím zálibu Karla Schwarzenberga v sudetských Němcích a jeho odpor k Benešovým dekretům, proto jeho záměr nevidím jako prioritní. Je zde řada prvořadějších úkolů, než se vlichocovat Němcům," řekl ParlamentnímListům.cz senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava.
Doubrava tím narážel na to, že ministr Schwarzenberg před časem pozval do Prahy předáka sudetských Němců Berndta Posselta. Sám Schwarzenberg v minulosti uvedl, že Benešovy dekrety jsou proti lidským právům, ale zrušit je nelze.
Více: Kníže přijme sudeťáka Posselta. Nečas ho vidět nechce
Ať radši Němci platí reparace. A radši máme Slováky
Názor Karla Schwarzenberga ve vztazích k Německu nesdílí ani předseda KSČM Vojtěch Filip. „Vztahy s Německem jsou smluvně zajištěné a pokud bychom se měli něčím z minulosti zabývat, tak válečnými reparacemi, které nám Německo ještě nezaplatilo. Za prioritu příštího prezidenta bych spíše považoval kroky ve vnitropolitické oblasti k integraci české společnosti, která je velmi rozdělována a v zahraniční oblasti vztah ke společenství BRICS, tedy společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky," říká Filip.
Psali jsme: Proti sudeťákům se postavil Paroubek. Drzost. Ať mlčí, zlobí se
„Už jsem si lásky pana ministra zahraničních věcí k Německu všimla při četbě koncepce zahraniční politiky, kde dal historicky poprvé prvenství v sousedských vztazích Německu a vystrnadil našeho letitého spojence, Slovensko. Ale zahraničně-politické vztahy určuje podle ústavy na prvním místě vláda, ne prezident," míní poslankyně ODS Jana Černochová.
„Srdce nám velí mít v prvé řadě dobré vztahy se Slovenskem. Druhý krok je mít dobré vztahy s ekonomicky silným Německem. Schwarzenberg křičí hop, ale ještě nepřeskočil. Na Hradě ještě nesedí," řekl redakci senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Schwarzenberg úzce provázán s německými zájmy
Místopředsedu KSČM a poslance Stanislava Grospiče výrok Schwarzenberga nepřekvapuje. „Je úzce provázán s německými zájmy a různými sdruženími. Ukázal to již jako kancléř prezidenta Václava Havla a pokračuje v tom i jako ministr zahraničí. Česká republika musí udržovat se třemi svými sousedy a míru svých zájmů vyjadřuje tradičními prvními cestami prezidenta na Slovensko a do Polska. Tak by to mělo i zůstat," míní poslanec.
Podle místopředsedy ODS Pavla Drobila je komentovat více než rok před koncem mandátu prezidenta Klause, co by ten či onen budoucí prezidentský kandidát udělal, neslušné vůči stávajícímu prezidentovi. „Je to také zcela předčasné, minimálně do doby, než se dozvíme, zda se bude volit přímo, či v parlamentu," doplnil Drobil.
Čtěte také: Bobošíková: Nenechte se vydírat od sudeťáků!
"Já pana ministra nechápu, proč zrovna s Německem. Já myslím, že bychom měli mít dobré vztahy se všemi sousedy a nechápu, proč vyzdvihuje Německo. Doufám, že ČSSD Schwarzenberga na prezidenta podporovat nebude," řekl redakci poslanec sociální demokracie Vítězslav Jandák.
Někdejšá kandidátka na prezidenta a předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková považuje za první úkol prezidenta jednat v duchu prezidentského slibu a Ústavy ČR. „Podle ní prezident zastupuje stát navenek, ne tedy pouze u jednoho ze sousedů. Pokud toto nerespektuje, nemá na Hradě co dělat," zdůraznila Bobošíková.
Podporuje Kníže vazalské postavení k Německu?
Podle místopředsedkyně zahraničního výboru sněmovny Lenky Andrýsové z Věcí veřejných úkol zlepšení česko-německých vztahů může Schwarzenberg naplňovat z pozice ministra zahraničí. „Zajímalo by mě, co konkrétně by chtěl jako prezident změnit a nemůže dnes," dodala Andrýsová.
„Prezidentské názory Karla Schwarzenberga mě nezajímají. Přál bych si, aby mu hlavně fungovalo ministerstvo zahraničních věcí," odpověděl stručně šéf sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer.
Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Kateřina Konečná z KSČM říká, že vztahy s Německem bychom měli mít korektní.
Psali jsme:
„Ale rozhodně by to nikdo neměl považovat za svůj prioritní úkol, pokud tedy tím nechce připustit, že jsme k Německu ve vazalském postavení. Jako důležitější bych považovala úzké vztahy se Slovenskem a Polskem. Úzká spolupráce těchto tří zemí může být důležitým stabilizujícím prvkem ve středoevropském prostoru. Jako prvořadý úkol prezidenta však vidím jeho úlohu svorníku stojícího nad politickými stranami a hájícího zájmy všech občanů naší země," dodala Konečná.
Podobně europoslanec Hynek Fajmon nesouhlasí se Schwarzenebergem a považuje za nejbližší spojence Slovensko, Polsko a přidává ještě USA.
Kníže stejně nebude prezidentem
Poslance KSČM Miroslava Opálku Schwarzenbegův proněmecký postoj nepřekvapil a je podle něho konzistentní s jeho historickou reminiscencí. „Neznám klíč k hodnocení úrovně vztahů a vyhodnocení nejlepších. Mně je třeba blíž Slovensko, ale úkolem zahraniční politiky by mělo být udržování co nejlepších vztahů se všemi sousedy. Postavit si jinou prioritu znamená veřejně deklarovat dalším, že jsou až na druhé koleji. To je nezvykle diplomaticky neohrabané či tvrdé a z mého pohledu vůči Německu zase vazalské," zlobí se poslanec.
U místopředsedy zahraničního výboru sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD našel Schwarzenberg zastání: „Souhlasím s tím, že Německo je naším klíčovým obchodním partnerem a spojencem v EU, proto je třeba pracovat na co nejlepších vztazích a v tom hraje prezident republiky velmi důležitou roli."
Související: Prý referendum o euru. Tak to rovnou o vystoupení z EU, graduje ČSSD
„Je zbytečné to komentovat, protože pan Schwarzenberg nikdy prezidentem ČR nebude," říká europoslanec ODS Ivo Strejček. Stejný názor má i místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
Prezident má být svorníkem národa
Poslanec VV Otto Chaloupka si myslí, že vynikající vztahy s Německem jsou důležité, ale neměly by být tou největší prioritou prezidenta. „Česko má spoustu velkých vnitřních problémů, na které je potřeba zaměřit pozornost a najít řešení. Naše vztahy s Německem jsou na velmi dobré úrovni, prioritou nyní musí být nastavení bezchybného fungování státu," doplnil poslanec.
Čtěte také: Německo a Francie vyhrožovaly Nečasovi zavřením Dukovan
I členka senátorského klubu TOP 09 Jana Juřenčáková se domnívá, že úkolem prezidenta by mělo být soustředění se na sjednocení Čechů a uklidnění vnitrostátní situace, kdy skupiny občanů mají pocit, že doplácejí na druhé. „Až pak bych řešila vztahy s Německem, které jsou momentálně uspokojivé," zdůraznila senátorka ParlamentnímListům.cz.
Vláda 29. června předložila sněmovně návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 a který má umožnit přímou volbu prezidenta. Návrh byl poslancům rozeslán jako tisk 414/0 a na 23. schůzi sněmovny prošel 20. září prvním čtením. Senátoři ČSSD by chtěli mít ale na výslednou podobu větší vliv.
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
