„Zeman svůj program napsal tak, jako by kandidoval na premiéra, dokonce slibuje politickou a ekonomickou reformu. Nejčastějším slovem programu jsou „investice“ do rozumných projektů, zvláště ve školství a zdravotnictví. Peníze na to získá zavedením progresivní daně z příjmu, zabavením majetku, u kterého vlastníci neprokážou původ, a pokračováním úspor v sociálních dávkách a státní byrokracii,“ píše Petr Holub v internetovém deníku Insider ve svém článku s titulkem „Zeman může změnit všechno".

Varuje však, že všechny tyto změny nemůže prezident se současnými pravomocemi provést. „Zeman přitom v rozhovorech tvrdí, že větší pravomoci nežádá. Hodlá ovšem měnit Ústavu. V programu zmiňuje, že se vrátí k projektu opoziční smlouvy, který měl zvětšit při volbách do sněmovny počet volebních obvodů ze současných čtrnácti na pětatřicet,“ dodává.

„Základním nedostatkem českého politického systému je přílišná nadvláda politických stran nad občany,“ cituje část předvolebního programu. I kvůli tomu je potřeba měnit Ústavu. Podle něj je možné tohoto cíle dosáhnout zavedením prezidentského systému po vzoru Francie, na jejíhož prezidenta Françoise Hollanda se často před volbami odkazoval.

„Prezident může zasáhnout do exekutivy také tím, že jmenuje úřednickou vládu, pokud předčasně padne Nečasův kabinet. Zeman v programu nic takového neplánuje, ve veřejných debatách přesto upozorňuje, že vláda to s ním nebude mít lehké,“ píše Holub. Úřednická vláda by totiž mohla jen sotva prosazovat zákony typu zvýšení daní, a tak by zbývala jen běžná exekutiva.

Deník podrobil rozboru i neúspěšného kandidáta Karla Schwarzenberga. „Z jeho programu lze vyčíst tuto tezi: Nečasova vláda by v klidu dokončila svůj úsporný program, český prezident by opět jezdil na časté zahraniční návštěvy, Senát by v klidu doplnil stav ústavních soudců… Zkrátka nic převratného,“ píše analytik.

„Vláda by dostala možnost pokračovat ve svých úsporných krocích, zásah z Hradu by se nedal čekat, ani když se hlouběji propadala ekonomika,“ dodává.