Bez ohledu na záměry samotného nového prezidenta Spojených států se totiž na Balkáně množí obavy z návratu někdejší “staré gardy” z dob Billa Clintova, která významným způsobem ovlivňovala dění v různých částech světa. Včetně Srbska a pro něj tak citlivého tématu jakým je Kosovo.
Již dříve jsme informovali o tom, že po vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena, se ve Washingtonu, centru americké politické moci, začaly probouzet bývalé vlivné postavy v čele s Madeleine Albrightovou s tím, že je prý načase se opět zajímat o vývoj na Balkáně.
Připomeňme, že to byla právě Albrightová, která v době prezidentství Billa Clintova platila za hlavní architektu bombardování Srbska v roce 1999. Sama si dle následných zpráv zajistila své obchodní zájmy a na základě pomoci kosovským Albáncům zprivatizovala a výhodně zpeněžila kosovskou telefonickou společnost. Nebyla jediná. Jiní američtí představitelé zase za podivných podmínek privatizovali a přeprodali kupříkladu důlní společnosti. Ostatně, Spojené státy mají do dneška na území Kosova obří vojenskou základu s kapacitou až několika desítek tisíc vojáků
Pro Srby tak současná situace po výměně v Bílém domě přináší značné starosti a obavy o budoucnost svého historické území Kosova a Metohije. “Washington i Brusel do značné míry obnovují pakt o společné politice vůči Srbsku, jejíž klíčovou pákou bude obnovený tlak na Bělehrad, aby zahájil právně závazné vyjednávání o normalizaci vztahů s Prištinou s tím, že dohoda by měla zahrnovat i uznání tzv. Republiky Kosovo,” informovala srbská média.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka