Minoritní akcionář společnosti ČEZ a expert na energetiku Michal Šnobr hned v úvodu rozhovoru pro Reflex.cz oznámil, že jako spoluvlastník ČEZ počítal s tím, že nějaké zdanění energetických firem přijde.

„Ale to, co přišlo, předčilo všechna očekávání. My se obáváme, že ve skutečnosti je to jen zástěrka, jak inkasovat pro rozpočet peníze, že to dokonce z velké části vůbec nesouvisí s energetickou krizí , ale že jde o snahu, jak zachovat dogma  o nezvyšování daní a zároveň nereformovat rozpočet, nedělat úspory a pomocí windfall tax daně si zajistit příjmy po celé volební období této vlády, což znamená až do roku 2025,“ prohlásil Šnobr.

Vláda podle jeho názoru postupuje podle hesla, že si zajistí peníze pro sebe, ale pak už přijde období „po nás potopa“.

Jedním dechem dodal, že vláda Petra Fialy (ODS) stále opakuje, že upřednostňuje evropské řešení energetické krize, ale EU nabádá k určité cestě k výběru peněz od výrobců elektřiny. Nabízí trochu jinou cestu pro jádro, trochu jinou cestu pro výrobu elektřiny z uhlí a tak dále. S tím, že podle EU lze nadměrné zisky zdanit 90 procenty. „Jenže česká vláda na výrobce elektřiny po devadesátiprocentním zdanění ještě uvaluje windfall tax,“ zlobil se Šnobr.  Nejhorší na windfall tax dni podle něj je, že kabinet Petra Fialy nedělá rozdíly mezi odlišnými výrobci elektřiny a navíc zdaňuje banky, o kterých se v doporučení EU vůbec nemluví.

Upozornil také na to, že česká verze windfall tax se vztahuje i na distribuci elektřiny, jejíž cena už je ale státem regulována přes Energetický regulační úřad, čili konkrétně v tomto segmentu si stát došlápne na distributory elektřiny hned dvakrát.

„Je to absolutní blázinec, nedomyšlená záležitost a myslím, že to bude mít poměrně velkou dohru,“ varoval Šnobr s tím, že by i samotný ČEZ měl bránit práva investorů.  „Mně to přijde jako naprosto nesmyslný zákon,“ pokračoval expert.

Vláda podle něj dělá chybu i v tom, že vláda se ohlíží na zisky z let 2018, 2019, 2020 a 2021, přičemž roky 2018 a 2019 byly pro ČEZ i pro jiné společnosti ekonomicky velmi slabý. Tehdy se elektřina prodávala za nějakých 35 euro. Šnobr předpokládá, ž nový normál teď bude někde nad 135 euro za megawatt hodinu. Stát si tím sice získává peníze do rozpočtu, ale současně podle Šnobra zcela znemožní jakékoli možnosti na investice do energetické infrastruktury.

Šnobr má ale k české podobě windfall tax i další výhrady.

„Všechny ty vysvětlení a zdůvodnění jsou i početně špatně. Tady ministr financí  (Zbyněk Stanjura z ODS) říká, kolik vybere z windfall tax a kolik vybere díky tomu nařízení EU, ale ta čísla vůbec nesedí. Úplně nesedí. On očekává, že z windfall tax vybere 50 miliard a 15 miliard z té druhé daně, ale ono to pravděpodobně bude opačně. A teď mi řekněte, co si o tom akcionáři mají myslet,“ pokračovat v kritice vládního nápadu Šnobr s tím, že postup vlády je velmi nešťastný a pokud by vláda chtěla, mohla to podle jeho názoru udělat lépe, průhledněji i chytřeji. A protože  neudělala, očekává, že dojde na sosní spory mezi státem a firmami z energetického sektoru.

Také profesor ekonomie Lubor Lacina z Mendelovy univerzity v Brně v rozhovoru pro podcast Vinohradská 12 Českého rozhlasu upozornil, že česká verze windfall tax je poměrně přísná.

„Firmy ze zisku, který jakoby vytvoří v průměru předchozích čtyřech let, zaplatí standardní daň z příjmu právnických osob devatenáct procent, a z toho rozdílu, vlastně ze zisku, který udělají navíc oproti tomuto průměru minulých čtyř let navýšeno o dvacet procent, tak z toho zaplatí šedesát procent,“ začal profesor.

„Je to dost. Představte si, že byste chodil do práce a někdo vám řekl, že víc, než polovinu svého příjmu zaplatíte v podobě daně, ve formě třeba z nějaké mimořádné odměny, kterou jste dostal, a zůstane vám z ní jenom čtyřicet procent,“ pokračoval.

Na rozdíl od Šnobra, který nad českým zdaněním bank kroutil hlavou, Lacina v jejich zdanění smysl vidí.

„Je to i specifikum České republiky, protože banky, které operují na našem území, byly vždycky, pokud si pamatuji, nadprůměrně ziskové. Pamatuji si roky, kdy se například zisk České spořitelny v České republice rovnal zisku celé Erste v Rakousku a ve všech dalších zemích v daném roce. Takže výběr bankovního sektoru v našem případě mi dává smysl,“ prohlásil host Českého rozhlasu.