Jedním z prvních exekutivních příkazů Donalda Trumpa bylo i pozastavení financování USAID. Název asociující anglické slovo pro „pomoc“ (aid) je ve skutečnosti zkratkou názvu Agentura USA pro mezinárodní rozvoj. Prezident Kennedy ji ale zakládal primárně za účelem administrace zahraniční civilní pomoci.
Agentura, spolupracující s ministerstvem zahraničních věcí, si jako heslo vepsala „podání pomocné ruky lidem v zámoří, bojujícím za lepší život, za účelem zotavení z katastrof, či těm, kteří se snaží žít ve svobodné a demokratické zemi“.
Postupem času ale se cíle programů agentury posunuly z vyloženě humanitární podpory spíše do politických ambicí. Kvůli tomu se v roce 2012 musela stáhnout z Ruska a o rok později z Bolívie.
Schvalujete řezy ve financování mezinárodní pomoci, které v USA provádí Trump a Musk?Anketa
Donald Trump po svém druhém nástupu do Bílého domu na devadesát dní pozastavil veškeré financování s tím, že bude prověřeno, nakolik realizované programy odpovídají americkým zájmům a americkým hodnotám.
Ministr zahraničí Marco Rubio schválil výjimku na financování čistě humanitárních projektů dodávajících potraviny nebo léky. Ostatní má být prověřeno.
Během týdne, který mezitím uběhl, se situace v agentuře dál vyvíjela poměrně dramaticky. Zejména poté, co její účetnictví chtěli prověřit lidé z nově zřízeného Úřadu pro efektivitu vlády. Probíhaly spory o to, k jakým dokumentům mají mít přístup (podle zaměstnanců agentury je část jejich dokumentace v režimu utajení a pracovníci DOGE neměli potřebné prověrky) a zaměstnanci USAID dostali mail, že v pondělí 3. 2. vůbec nemají chodit do práce. Vypnutý byl i oficiální web agentury.
Již v lednu bylo na „administrativní dovolenou“ s plnou mzdou posláno přes šedesát zaměstnanců agentury, když se měl vyhrotit spor mezi oběma úřady ohledně vyšetřování interních praktik, které měly obcházet exekutivní příkazy prezidenta.
Elon Musk, který stojí v čele Trumpovy kampaně za federální úspory, pak vše oživil poznámkami na sociálních sítích, že agentura není červivé jablko, ale přímo klubko červů. „Musíme se toho v podstatě kompletně zbavit. Je to neopravitelné. Zavíráme to,“ odtweetoval na vlastní síti X.
Fotogalerie: - Stojíme za Okamurou
Prezident Trump k tomu dodal, že podle jeho aktuálních zjištění agenturu „vedou radikální šílenci“.
Chaos se pokusil urovnat ministr zahraničí Rubio tím, že agenturu začalo řídit přímo ministerstvo zahraničí.
„Prezident Trump se rozhodl pozastavit činnost této organizace proto že jde o obrovskou organizaci se značnými finančními prostředky, která si dělala do určité míry vlastní politiku, jež se už ocitala mimo kontrolu administrativy. Docela rozumím snaze ujasnit, co se v této organizaci děje a jak je to v souladu s definovanými cíli zahraniční politiky USA,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalý ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek. V minulosti to podle něj vypadalo, že prezidenti svou administrativu ne vždy ovládali.
Pozastavení financování rozvojové agentury ale přineslo velké zmatky do neziskového sektoru po celém světě. USAID financovala množství jejich projektů.
Již jsme psali o velkém napětí na Ukrajině, kam byla pozastavena podpora mediálního a neziskového sektoru, což prý v Kyjevě znamená ztrátu tisíců pracovních míst.
V Česku byl jedním z velkých beneficientů této agentury třeba Člověk v tísni, o.p.s. Některé finanční servery odhadují, že americké peníze kryjí až čtvrtinu jeho rozpočtu.
Vedle toho se má pozastavení dotknout desítek menších projektů, financovaných z takzvaného „malého grantu US Embassy“. Jde o různé politické a kulturní akce. Sociálními sítěmi se šíří přehled úspěšných žádostí za rok 2024; jejich proplácení by nyní mohlo být ohroženo.
Z politických je to třeba konference Forum 2000 a mezinárodní bezpečnostní fórum organizace Jagello 2000. Jeho letošní ročník se má konat v březnu na Pražského hradě a záštitu nad 12. ročníkem mají premiér Fiala, vicepremiér Rakušan a ministři Lipavský a Černochová.
Loňský ročník konference:
Úspory se mohou dotknout i dalších konferencí týkajících se zahraniční a bezpečnostní politiky. Například transatlantického politického fóra organizace EUROPEUM a studentského summitu Organizace pro mezinárodní otázky.
Pozastaveny mohou být i příspěvky na některé oslavy, třeba videoprojektu o sametové revoluci a některých projektů k oslavám 25 let v NATO.
Zaslouží si Miroslava Němcová solidaritu kvůli útokům Dmitrije Medveděva na její osobu?Anketa
Mezi úspěšnými žadateli z roku 2024, kterých by se pozastavení proplácení mohlo dotknout, zaujme i projekt investigativního novináře Jakuba Zelenky „Boj proti dezinformacím v romské komunitě“. Redaktor Deníku N přitom sám tajemné finanční toky často rozkrývá.
Na stránkách ambasády jsem nalezla i seznam malých grantů za rok 2024
— Angelika Bazalová - emko (@GeGvendy) February 1, 2025
Podmínkou pro přidělení je:
Návrhy projektů musí podporovat alespoň jednu prioritní programovou oblast:
1. Americko-české bilaterální vztahy
2. HOSPODÁŘSKÝ PROSPERITA, VĚDA A TECHNOLOGICKÁ SPOLUPRÁCE A… https://t.co/d0wGjkfi1N
Z festivalů jde například o Prague Pride 2025, Brno Pride Week 2024 a Festival svobody 2024. A také třeba o lidskoprávní festival v Karviné.
Nejvýraznější z nich je patrně Prague Pride, který americká ambasáda v posledních letech podporovala velmi aktivně. Každý rok vyvěšovala během srpnového „hrdého týdne“ duhovou vlajku a zaměstnanci velvyslanectví chodili do sobotního průvodu pod transparentem „diplomaté za rovnost“.
Jednalo se nejen o pražské specifikum. Třeba v roce 2016 si syn miliardáře a sponzora neziskového sektoru George Sorose Alexander pochvaloval, jak je krásné vidět vlajku USA společně s duhovou zástavou LGBT na ambasádě v Římě.
Nové vedení ministerstva zahraničí ale zavedlo „zásadu jedné vlajky“, podle které na diplomatických budovách USA smí vlát pouze americká vlajka.
„Určitě jsme rádi, že se minimálně sníží absolutní nepoměr v tom, jaké peníze půjdou na podporu těch všech progresivních menšinových agend oproti prorodinné podpoře,“ uvedla k tomu pro ParlamentníListy.cz Jana Jochová z Aliance pro rodinu, na kterou zástupci organizací kolem Prague Pride pravidelně útočili.
„Jsme zvědaví, co ještě vyplave na povrch, tedy že se dozvíme, co všechno tady bylo ‚cizí mocí‘ financováno,“ dodává.
Sami zástupci Prague Pride mluví o pozastavení pravidelného zhruba půlmilionového grantu na duhový průvod, který byl letos pozastaven.
„Nečekejme jejich kolaps, ale očekávejme zostření konkurence. Máloco přinutí člověk k tak hnusným věcem jako hrozba ztráty dotací. Dají se tedy čekat vzájemné útoky,“ odhaduje ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz sociolog Petr Hampl, který se tématu ovlivňování společnosti věnuje dlouhodobě, třeba ve své knize Prolomení hradeb. Dá se podle něj čekat, že na veřejnost vyplave dost věcí, které bychom raději nevěděli. „Ale sociální vrstva profesionálních aktivistů tím nezmizí – pořád jim zůstává dost jiných zdrojů, včetně našich kapes,“ říká Hampl.
Někteří ze seznamu žadatelů již sami informovali, že čerpání bylo pozastaveno, například organizace Ženy v médiích. Spolek, spolupracující třeba i s vládní zmocněnkyní Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, si stěžoval na pozastavení grantu, který podle nich představoval nejen zdroj příjmů, ale také jasný signál, že podpora rovnosti je důležitá. Pozastavení grantu je nyní signálem opačným.
Spolek založený v březnu 2023 doposud v obchodním rejstříku nezveřejnil žádný dokument o svém účetnictví.
Škrty mohou zasáhnout i další organizace věnující se rovnosti žen. Třeba spolek Business & Professional Women CR může přijít o příspěvek na Akademii pro začínající podnikatelky. Projekt běžící od roku 2021 ale na svém webu podporu od Velvyslanectví USA stále deklaruje.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Nejvýrazněji ze všech, na které měly Trumpovy škrty dopadnout, doposud vystoupil Martin Rozumek, ředitel spolku Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Ta podle jeho slov dostala dopis, že má zastavit aktivity na projektech pro uprchlíky z Ukrajiny.
Ve výročních zprávách OPU neuvádí, od jakých donátorů čerpá; lze se pouze dočíst, že drtivou většinu příjmů tvoří provozní dotace. Za rok 2023, ze kterého je poslední zveřejněná uzávěrka, šlo o 50.435.000 korun.
Poté, co si pan Rozumek v médiích stěžoval, se na sociálních sítích někteří pozastavili nad tím, že z 55 milionů nákladů činí téměř 44 milionů náklady osobní, tedy mzdové.
V pondělí Martin Rozumek na sociální síti informoval, že napsal přímo ministru zahraničí USA a požádal jej o výjimku z pozastavujícího příkazu.
„Kde jsem mu vysvětlil, jak blbě dopadá příkaz prezidenta USA k zastavení prací na naše klienty – množství zranitelných uprchlíků z Ukrajiny. Asi to moc nezabere, ani naše výzva dárcům moc nezabrala, ale chtěl jsem s klidným svědomím říct, že jsme zkusili i možnost takto požádat Marca Rubia o individuální výjimku. Stejně děkuji všem, kdo nám a uprchlíkům fandí,“ připsal Rozumek.
ParlamentníListy.cz oslovily i právníka Roberta Kotziana, jehož kniha Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci byla reprezentativním představením celého světa nevládních organizací. „Vliv politických neziskovek bude jistě oslaben, ale ne zásadně. K tomu by bylo potřeba mnohem více. Zejména více transparentnosti a systematického výzkumu jejich provázanosti a jejich finančních vztahů. Velké objemy peněz získávají z různých soukromých zdrojů, o kterých máme velmi málo informací,“ podotýká.
Část aktivit ale podle něj bezesporu oslabena bude, což v některých případech bude dobrou zprávou.
Jak to bude nadále s projekty, které zde byly diplomatickým zastoupením podporovány, se ParlamentníListy.cz ptaly přímo na velvyslanectví USA. To nás odkázalo na webové stránky americké vlády, případně prý máme dotazy adresovat přímo Bílému domu.
Celá reakce Velvyslanectví USA:
Česko ale samozřejmě není zdaleka jedinou zemí, které se pozastavení financování rozvojové pomoci dotklo. Sociálními sítěmi se začaly šířit až neuvěřitelně fantastické částky, které donedávna měly prostřednictvím agentury mířit do světa. Třeba jeden a půl milionu dolarů jako „podpora rozmanitosti, spravedlnost a inkluze na pracovištích a v obchodních komunitách Srbska“. Ještě více zaujmou jednorázové investice, jako čtyřicet sedm tisíc dolarů na transgenderové operní představení v Kolumbii nebo třicet dva tisíc dolarů na vydání humorné knihy s transgenderovou tematikou v Peru.
Ending U.S. taxpayer funding of transgender comic books in Peru, DEI in Serbia, and transgender operas (whatever those are) in Colombia is a… dictatorship?
— Rapid Response 47 (@RapidResponse47) February 4, 2025
Get real, @Ilhan. https://t.co/pThaJXxf60 pic.twitter.com/SnY0k7fsxJ
Napříč celým světem se teď hojně cituje, co k dosavadní praxi rozvojové pomoci poznamenal prezident Salvadoru Nayib Bukele: „Většina zemí nestojí o to, aby k nim proudily peníze od USAID, protože jsou si jsou dobře vědomé, kde většina těch peněz skončí. Zatímco se to navenek vydává za podporu rozvoje, demokracie a lidských práv, většina těchto fondů míří k opozičním skupinám, k politicky zaměřeným neziskovkám a k hnutím destabilizujícím politickou situaci.“
Na skutečně potřebné projekty podle něj došlo tak deset procent pomoci. „Zbytek je využitý k rozdmýchávání neklidu, k financování protestů a k podvraceni vlád, které se odmítají připojit ke globalistickému proudu,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Potřebuje svět rozvojovou pomoc z USA?
autor: Jakub Vosáhlo
HonzaSouček
