Podle evropského prezidenta Donalda Tuska mnoho času na zastavení migrační vlny není. „Evropská unie jako politický projekt selže, pokud nedokáže chránit své vnější hranice,“ dodává. V tom případě by se zhroutil Schengen a byly by obnoveny vnitřní hranice v EU. Návrhy Evropské komise na řešení situace jsou různé, například se hovoří o vytvoření unijní pohraniční stráže, s čímž však nesouhlasí Itálie a Řecko. Mluví se také o dohodě s Tureckem, která funguje velmi málo. „Pokud by fungovala, nebudou do Řecka proudit tisíce, ale jen desítky migrantů denně,“ říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. 

A právě z důvodu nefunkčních řešení Evropské unie připravují Česko a další středoevropské země plán B, jenž by měl vytvořit novou hranici na severu Řecka. A právě sem by měli přijít středoevropští policisté, aby chránili hranice v Makedonii a Bulharsku. Tento plán byl přijat na schůzce ministrů vnitra Visegrádu a balkánských zemí. Podporu celé EU však zatím plán nemá. 

„Musíme na linii Bulharsko–Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření, tak abychom byli schopni regulovat migraci tam,“ uvedl k tomu premiér Bohuslav Sobotka. Obranná linie však může ležet i mnohem severněji než na severních hranicích Řecka, doplňuje jej ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). 

Podle Prouzy je ve hře také vyloučení Řecka ze Schengenu v případě, že by neplnilo své závazky. 

I přes záložní plány se středoevropské země však dočkávají kritiky, a to kvůli tomu, že nechtějí vyjednávat o přerozdělování žadatelů o azyl. „Jen stěží mohu pochopit, když solidaritu s pronásledovanými odmítají právě země, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity (v době komunismu) dočkali,“ kritizoval například německý prezident Joachim Gauck.