Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše (ANO) provází ostré výměny a obvyklé nálepky. Kabinet, který má tvořit ANO se SPD a Motoristy sobě, je už dopředu částí opozice vykreslován jako vláda „těch nedemokratických“. Právě na tento tón reagoval na sociálních sítích poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček, jehož strana se do Sněmovny dostala na kandidátce SPD. V obsáhlém komentáři odmítl, aby se politický střet převáděl na „souboj dobra a zla“, a připomněl, že ti, kdo dnes nejhlasitěji mluví o obraně demokracie, podle něj sami posouvali hranice svobody slova směrem k cenzurním praktikám.

„Při jednání o důvěře vládě mnozí poslanci opozice tvrdí, že ony jsou ty ‚demokratické‘, aby tím naznačily, že vládnout budou strany nedemokratické,“ napsal Vondráček. A současně varoval před tím, kam taková rétorika vede: „Někteří budou dokonce nálepkovat fašisty a nacisty, aby demokratické volby mohly vylíčit jako souboj dobra a zla, protože v souboji dobra a zla je přeci ‚dobru dovoleno‘ používat i zlé metody.“

Vondráček pak v textu přešel od slov k tomu, co považuje za podstatu problému: podle něj se v posledních letech znormalizovala představa, že „správná“ strana politického spektra může ve jménu boje s dezinformacemi či nenávistí zavádět opatření, která by za jiných okolností budila odpor. Připomněl proto řadu kroků a plánů, které řadí do stejné linie omezování veřejné debaty. Ve svém komentáři uvedl:

„Zavedení nového gumového trestného činu §318a, vypínání webů na žádost ministra vnitra, zavádění Stratkomu, aby korigoval občanům informace, vytvoření policejního KRITU ve jménu boje s dezinformacemi, schválení DSA či EMFA v Bruselu, plány ministryně spravedlnosti, že budou padat přísnější tresty za výroky, které podle vágních paragrafů označíme za nenávistné, dotování politických neziskovek šířících vládní narativy, placení vládně-propagandistických plakátovacích a mediální kampaní za stovky milionů, zákaz propagace komunismu.“