„Todlencto a tady to je i v anglickém jazyce a prosím tato galerie se chlubí tím, že za loňský rok tudy prošlo sto tisíc návštěvníků. Takže todlencto si přečetli,“ začíná Černohorský. „Je spousta důkazů o tom, že naši Čechoslováci se naopak snažili pomáhat Židům, statisíce a statisíce lidí, kteří po České republice hajlovali Hitlerovi, když přijel v devětatřicátým obsadit Československo, tak to nebyli Češi, Moravané a Slezané, ale v této zemi žilo 3,5 milionu Němců, jo. Takže ten, kdo to tady napsal, je naprostý stupidní hovado, který vůbec neví, o čem píše.“ „Todlencto mě hluboce uráží. A já jsem se rozhodl, že to takhle nenechám, že to tady nebude.“

Následně si Černohorský začne rozbalovat náčiní, barvy a pomůcky. Nasazuje malířský váleček a jde na to. A začne malovat. „Prosím vás, co to děláte,“ ozve se zřejmě někdo z DOXU. „Prosím vás, co to děláte, pane Černohorský,“ mladík s fousy na Černohorského doráží a snaží se mu uzmout váleček. „Neperte se, neperte se,“ zazní ženský hlas. „Nechte ho bejt, zavolejte si policajty,“ mluví jakási žena. „Zavolejte si policajty,“ říká. Mladý muž odchází a Černohorský se vrací do „práce“.

„Až tady nebudete mít takovýhle nesmysly,“ dodá žena. Následně se na Černohorského vrhne jiný mladík. „Ale vy nemáte nárok to dělat,“ říká další muž. „Tak zavolej policajty, ty se s námi neper. Zavolej policii,“ říká žena. „Choď pryč,“ říká muž z galerie s východním přízvukem. „Nech ho bejt, ty ho nech bejt,“ je slyšet, že dochází ke strkanici.