„Upřímně řečeno se mutací nebojím tolik. Myslím si, že můžou být lidé, kteří na ni prostě zareagují krátkou epizodou nějaké nemoci, ale rozhodně ti, co už jednou byli nemocní, tak mají velmi malé riziko, že skončí s mutací někde ve špitále. Ano, pár jich bude. Určitě budou, ale tak je to vždycky,“ uvedla k mutacím imunoložka Zuzana Krátká. 

Jejím slova následně doplnil imunolog Jiří Šinkora. „Mutace jsou základem vývoje, takže nebýt mutací, tak tady nejsme. A koronaviry jsou viry, které své mutace opravují. Některé viry na mutace spoléhají, a to je například virus chřipky. Jenže to nejsou mutace takzvané bodové, ty nastávají tady, ale to jsou celé kazetové výměny, části proteinů. To znamená, že když chřipka přichází další rok, tak je v úplně jiné uniformě a my ji už nepoznáme. Proto musíme mít sezonní očkování každý rok těch, kteří jsou ohrožení, nebo kteří se bojí,“ podotkl Šinkora.

„U koronavirů dochází k podobným mutacím, ta mutace tu novou variantu zabije, protože není schopná reprodukce. Ta mutace není schopná se šířit dál. V některých případech mutace má nějakou výhodu a ta daná varianta, která tou mutací vzniká, se může třeba rychleji šířit. Nevýhodná mutace pro virus je ta, která zabíjí hostitele. Proč by virus měl zabíjet to, z čeho žije? To znamená, mutace jsou samozřejmě náhodné, ale ty, co jsou hodně smrtelné, jsou pro ten virus letální. Protože hostitel zemře dřív, než nakazí dalšího hostitele. To je příklad MERS, bratrance tohoto našeho nového koronaviru. MERS byl také náš nový koronavirus. Pokusil se o to, ale bohužel byl příliš smrtící. Takže stačilo izolovat. Ti, co přežili, byli imunní, ti, co zemřeli, zemřeli a dál se to nešířilo,“ dodal Šinkora.

„Já jsem na straně těch, kteří říkají, že se prostě domestikuje, něčím, co u nás bude existovat. Občas to přinesou děti ze školky, budou ty soplíky, budou pokašlávat. A někdy se stane, že to od nich někdo chytne a možná ještě z přítomností něčeho jiného, nějaké příležitostné infekce, na to i umře. Jako na všechny další respirační viry,“ zmínil.

„Já už jsem si vlastní srážku s mutací užila, protože já jsem tenkrát onemocněla o Vánocích na původní divoký kmen, o kterém nevím, jaká to byla mutace tenkrát, ale byla to ta běžná, co se tu tenkrát ještě objevovala. Potom po Vánocích přišla nová mutace britská, která nám proběhla klinikou a můj imunitní systém na to zareagoval zcela přirozeně tím, že jsem naboostovala protilátky. Takže je vidět v mých měřeních vzorků, tedy mé krve, že to, co jsem měla po první infekci, byly relativně nízké hodnoty a po srážce s britskou mutací jsem jenom zareagovala tím, že mé tělo vytvořilo víc protilátek, zaktivovalo buněčnou imunitu, vytvořilo větší množství toho slizního IgA, respektive sérového, ale předpokládám, že i toho sekrečního,“ dodala Krátká.

„Protilátky jsou druhá linie obrany a hlavně taková ta dlouhodobá, když vám přestane ta přirozená imunita zabíječů fungovat, dobře, a postupně vyhasíná, tak pak spoléháte na to, že jste si udělala během opakovaných infekcí tím daným konkrétním virem už protilátky a žijete z toho,“ zmínil Šinkora.

„My bychom si vlastně měli uvědomit, že to očkování má hlavní benefit pro ty nejstarší věkové skupiny. To znamená, že lidé, kteří jsou starší a kteří mají vysoké riziko toho, že zemřou na to onemocnění, nebo že skončí v nemocnici, a to je vlastně i to, co ta společnost potřebuje nějakým způsobem preventivně ošetřit, abychom neměli opět zcela vytížený nemocniční systém. Tak tito lidé by měli být hlavně očkovaní. Ty děti nám ty nemocnice neobsadí, jenom ve velmi malém počtu. Jsou to jednotky dětí, které skončí s vážnými komplikacemi v nemocnici a vlastně pro ně tato ochranná hodnota toho očkování je minimální. Co na druhou stranu nevíme, co ta vakcína udělá v dlouhodobém kontextu se zdravím nás všech, kteří tu vakcínu dostaneme. Takže zvlášť u těch dětí, u těch mladých lidí, bych počkala až na ty výsledky těch klinických studií u těch starších věkových skupin. My abychom to uspíšili a nemuseli čekat 3–4 roky, než zjistíme, že vakcíny jsou bezpečné, tak jsou v této chvíli podmíněně schválené s tím, že výrobce říká: Ano, funguje to, ale nevíme, jaké dlouhodobé nežádoucí účinky tam budou. A my vlastně v této chvíli jsme ve stadiu, kdy akceptujeme toto riziko, jdeme do toho s tím, že chceme býti očkovaní, ale netušíme, jestli to bude, nebo nebude mít nějaké negativní účinky. A jestli někdo říká, že to je bezpečné, tak je to zatím bezpečné, ale v řádu několika měsíců, ale nevíme, jak je to bezpečné v řádu několika let,“ uzavřela Krátká.