Na jižní Moravě, odkud pochází, tráví Zbyněk Lukáš jen víkendy. Od pondělí do pátku křižuje Německo v kamionu. „Máme dlouhé a krátké týdny. Jsem zařazen jako noční řidič. Vyzvednu zboží, jedu s ním na druhý konec Německa a pak zase v noci vyrážím dál,“ popisuje z Augsburgu.  

V kamionu má vše, co potřebuje, místo na spaní, vařič i ledničku. „Pro šoféra je nejpohodlnější vozit si jídlo s sebou. V autě mám své pohodlí,“ říká. Německé restaurace, kde se teď chystá ještě nové zpřísnění opatření, příliš nenavštěvovával. Obchodní síť ale využívá velmi rád. „Ceny potravin a téměř všeho jsou buď nižší, nebo stejné jako u nás. Snažím se nakupovat v Německu, protože zboží má lepší kvalitu. Pokud máte štěstí na slevu, ceny jsou ve srovnání s českými poměry, směšné,“ popisuje. „Jen s cigaretami je to naopak. U nás jsou levnější,“ směje se.

Německo patří ke státům, kde platily od začátku epidemie přísnější restrikce než u nás. „Někteří jsou nadšení, jiní méně. Jsou národ, který poslouchá. Jsou poslušný národ, roušky mají téměř všude. Asi s tím většinou nemají takový problém, jako u nás,“ přemýšlí Lukáš.

Sám ale respirátor ani jinou ochranu dýchacích cest nepoužívá. „Já v roušce nechodím. Naštěstí najdete všude normální lidi,“ podotýká.

Na půl roku klid a co pak?

V době, kdy vešla v platnost covidová opatření, větší omezení nepociťoval. „Zatím mě omezení zásadně nepostihla,“ uvažuje. „Kontrolovali mě na hranicích s Rakouskem, na německé straně bylo kontrol méně. Podstupoval jsem testy. Nezaznamenal jsem výrazné problémy až do teď,“ říká s tím, že v Německu už se musí neočkovaní testovat častěji. „Větší sklady kontrolují certifikáty bezinfekčnosti. Kolega se musí testovat každý den,“ popisuje. 

Sám nějakou dobu ještě problém v zaměstnání nepředpokládá. „Prodělal jsem covid, tak mám na půl roku klid,“ říká. Jenže, co bude po půl roce? „Asi boj. Nevím. Naočkovat se nenechám, protože to nepotřebuji. Pak začne boj se systémem jak v Německu, tak u nás,“ předpokládá. Většina kolegů, se kterými v Německu pracuje, už očkování podstoupila. „Ve srovnání s Českou republikou jsou Němci důslednější. Policie dodržování hned řeší,“ podotýká.

Zbyněk Lukáš se netají tím, že je na tom zdravotně velmi dobře. „Jsem zdravý. Díky tomu, že pracuji, nepociťuji ani velké sociální problémy,“ předesílá. Ohrožení ale připouští. „Jakmile by mě dostihly restrikce, rychle o standard přijdu. Pokud řeknou, že můžu pracovat jen pod podmínkou, že budu naočkovaný, pravděpodobně bych musel s prací skončit,“ říká otevřeně. „Pak bych hledal zaměstnání podle toho, kde očkování nebudou chtít,“ uvažuje.

Dokud lidi nebudou úplně na dně…

Byl by rád, pokud by Evropa dokázala kritickým sociálním problémům předejít. „Dokud lidi nebudou úplně na dně, nepůjdou proti. Byl bych rád, kdyby se poměry nijak nevyhrotily,“ podotýká.

Obavy má i z toho, jak se jako občan České republiky bude domáhat svých práv v zahraničí. „Mám v České republice nějaké možnosti, mohu se bránit. Pro mě, jako pro Čecha, je to v Německu trochu složitější,“ přemýšlí.