Takovou spojnicí zde byl jako již tradičně šéf bavorských komunistů Gustav Ballin. Ten zajistil i setkání českých komunistů s organizátory protestů a občerstvení v komunitním sídle v Norimberku.

Všichni jako jeden muž

Letošních protestů se v Norimberku zúčastnila také početná kurdská mládež, zástupci Palestinců, Antify a řada dalších. Do centra mířilo několik tisícových pochodů, které se v odpoledních hodinách setkaly v centru města. Bavorští komunisté pro české hosty ještě zajistili krátký výlet k místu Norimberského protestu. Po poledni se pak masa protestujících za vydatné asistence policie hrnula do města, které, jak upozornil Ballin „…bylo na závěr války postiženo bombardováním spojeneckých sil tak silně, že zůstalo stát jen několik desítek domů“.

Takzvaní „spojenci“?

V minulých letech se protestovalo také před americkou vojenskou základnou v Ansbachu, a to pravidelně až do covidu. Další ročníky, jak nás informovali organizátoři protestů, se nemohly uskutečnit vzhledem k zákazu spolkové vlády. Jak upozornil na krátkém projevu předseda plzeňské krajské komunistické organizace Karel Kvit, „..i u nás došlo na konci druhé světové války k ničení infrastruktury spojenci, což už nijak nemohlo ovlivnit výsledek blížícího se konce konfliktu“. Kvit i další český komunista Miroslav Kavij upozorňovali na současnou napjatou situaci, která není nepodobná začátku války ve střední Evropě.

Češi byli jediní zahraniční účastníci velikonočních protestů, což Němci velmi oceňovali. „Nechceme žádné zbraně, války v 21. století,“ podtrhl ve své krátké řeči Kvit za velkého aplausu přítomných.

Komunista Kvit se svou zdravicí. (FOTO: Václav Fiala)

Nová doba?

V Německu se ještě do 1. května připravuje řada protestů proti zbrojení, za mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu a situaci v Gaze, proti obchodní blokádě Kuby – která je mimochodem v našich českých médiích zcela přehlížena, za mír pro všechny a celý svět.

Jak bylo vidno, iniciativu na protestech přebírají jiné skupiny, než to byla tradiční DKP nebo Linke. Mladí lidé společně s důchodci, kteří vyjadřují velkou nelibost v řešení německé vlády, která upřednostňuje jiné skupiny obyvatel a podnikatelů. O tom, že je německá společnost ve varu, svědčí i nepořádek v ulicích, který byl ještě před několika léty v Bavorsku prakticky neznámý. Nyní vidíte nejen v zákoutích, ale přímo na ulicích odpadky, staré hadry, obaly od levného alkoholu. A to všechno za situace, kdy do země proudí další tisíce lidí, uprchlíků z afrických a asijských zemí. Pravdou ale je, že do protestů se aktivně zapojují Syřané, Turci, Iráčané a také řada Afričanů, vesměs křesťanské víry.

Okrajová témata?

Prodávat a nabízet prospekty s Leninem by v Čechách vyvolalo bouřlivé reakce. V Německu na to nikdo nereaguje, protože jde prý o velmi okrajovou záležitost. AfD je u protestujících brána jako fašizující strana, která nemá ve velikonočních pochodech co pohledávat. Toto zjištění vyvolalo vášnivé diskuse i mezi českými účastníky. Hodně se diskutovalo o současném stavu hnutí PRO, kdy podle mnohých toto uskupení není dostatečně aktivní a neuspokojuje ani své skalní příznivce. Nakonec se několik účastníků pochodu shodlo na tom, že problémy se budou řešit po volbách, aby se „zabránilo dalšímu Fialovu vládnutí“.

Kdo má koho „nerad“

Také Němci by rádi ukončili expozé trav. Semaforu, vládnutí tří stran, z nichž Zelení jsou jednoznačně nejneoblíbenější. A také kancléře Scholze, který je podle nich „muž bez tváře s nulovým charismatem“. Na jednu stranu údajně tolerující izraelskou operaci v Gaze, na straně druhé stále taktizují v případě dodávek raket Taurus ukrajinské armádě.

Dalším nepopulárním objektem, který v Německu vyvolává odpor a opovržení, je francouzský prezident Macron a jeho vojenské iniciativy ve vztahu k Ukrajině. Dalším nepopulárním zahraničním politikem je vedle amerického establishmentu také izraelský premiér Netanjahu a turecký premiér Erdogan. Účastníci pochodů jednoznačně odmítají další existenci NATO.

Ostří jde na špičku nože

Návrat k diplomatickým jednáním požaduje podle protestujících stále více Němců, kteří se obávají blízké budoucnosti, kdy „válečné avantýry opravdu ostře eskalují. A přitom máme tolik problémů“, uvádí mladí protestující, které již nemůžeme přímo označit za levicové nebo středové.

Nervózní situaci dokreslovali všudypřítomní policisté, doprovázející protest, a také zásahové jednotky, které se podle mnohých protestujících „okázale ukazují, na rozdíl od dřívějších let, kdy byly roztroušeny po městě a téměř neviditelné“.

Apely na omilostnění a osvobození Asange ukázaly, jak diametrální rozdíly jsou mezi německými a českými protestujícími. I mainstreamová média v Německu přinášejí byť sporé informace o velikonočních protestech, které mají historii mnoho desítek let. Na rozdíl od nás, kdy v Česku byste takovouto informaci velmi těžce hledali…

(FOTO: Václav Fiala)