Sám Macron včera dle Politico uvedl, že vítězství krajní pravice (jak nazývá Národní sdružení Marine Le Penové) či krajní levice (jak označuje koalici levicových stran) by Francii mohlo dovést až k občanské válce. Obě strany podle něho praktikují politiku, která lidi rozděluje. Národní sdružení prý lidi redukuje na jejich náboženství a původ a to samé dělá dle Macrona i levice, když se snaží lovit muslimské hlasy na odpor vůči Izraeli. „Když už toho máte dost, váš život je těžký, tak vás může přitahovat volit extrémisty s rychlým řešením. Ale odmítat druhé nikdy nebude řešení,“ prohlásil Macron.

Na stránkách Politico mu zdatně přizvukuje britský novinář John Lichfield, který ve Francii žije od roku 1997. Nadcházející parlamentní volby prý mohou být od války „ty nejničivější“. Nejen pro Francii, ale i pro Evropskou unii a „pro to, co zbývá z poválečného liberálního uspořádání“. Lichfield argumentuje tím, že Francie je vedoucí zemí EU, stálým členem Rady bezpečnosti OSN a má stále značnou vojenskou sílu, takže se tyto volby dají přirovnat k nadcházejícímu duelu Trump–Biden. Následuje očerňování Národního sdružení. Za to, že vzniklo z višistického režimu maršála Peténa a že je údajně napojeno na ideologicky a finančně na Putina.

Lichfield naopak brání Macrona jako muže, který se snažil posílit Evropskou unii, smířit Francouze s tržními silami a najít novou, udržitelnou rovnováhu mezi Evropou a Spojenými státy. „Tyto volby budou nejen porážkou macronismu, ale možná i jeho koncem,“ píše novinář a dodává, že dříve vládnoucí středové strany už byly zredukovány na hádající se „přicmrndávače“. Dominantní silou se naopak stávají a mohou jí být po mnoho let krajně pravicové a krajně levicové strany.