Tucker Carlson si na rozhovor pozval jednoho „z legendárních ruských oligarchů“, jak sám nazval Andreje Melničenka. Carlson k tomu dodal, že je to jeden z lidí, kterého zničila Bidenova administrativa. A chtěl od něj slyšet, v jakém stavu je dnešní Rusko.

Melničenko je jedním z lidí, kterým byl zablokován majetek v rámci protiruských sankcí. V rozhovoru s Carlsonem vyjádřil naději, že se mu jednoho dne majetek vrátí. „Je to politické rozhodnutí,“ podotkl. Melničenko vlastní jednu z největších světových společností na výrobu hnojiv. Jde o firmu, která dodala na trh asi sedm procent celosvětového obchodu s hnojivy. A podle svých slov nechápe, proč na něj byly uvaleny sankce. Kdyby obchodoval se zbraněmi, prý by tomu rozuměl, ale pakliže obchoduje s hnojivy, díky kterým má svět co jíst, nechápe, proč musí čelit sankcím.

Podnikat prý začal už v devatenácti letech, při studiu na moskevské univerzitě. „Vybudoval jsem několik společností, které se staly světovými lídry ve svém oboru,“ prohlásil. „Nikdy jsem nepracoval pro žádný stát, Rusko ani žádný jiný,“ dodal jedním dechem.

Když mu bylo 21 let, získal licenci na provozování bankovního domu, který později prodal. Privatizace si prý nevšímal, takže ani on, ani jeho banka na ní prý nezbohatli. Zdůraznil, že budoval čistě soukromé subjekty. „Bylo mi 23 nebo 24 a neměl jsem dost peněz, takže privatizace jako příležitost mi unikla,“ popsal svou pozici.

S invazí na Ukrajině podle vlastních slov nemá nic společného, přesto se ocitl na sankčním seznamu. A jeho majetek byl zmrazen. Může být i zabaven.

„V mém případě jsem nebyl potrestán proto, že jsem udělal něco špatného. Byl jsem sankcionován, pro to, kdo jsem, a jsem bohatý Rus. Bez procesu,“ zdůraznil. Přitom banku prodal v roce 2007 a finančním službám se řadu let nevěnuje.

„Pokud máte peníze na účtu, zablokují vám je na účtu. Pokud máte soukromý dům, v zásadě nemůžete jít do svého domu,“ popsal mechanismus sankcí. Touto cestou mu prý Američané zabavili pár miliard dolarů. V praxi to pak znamená, že jeho společnost vyprodukuje méně hnojiv, a to podle ruského podnikatele v konečném důsledku značí, že více lidí na celém světě bude trpět hladem. „Neúměrný účinek sankcí dopadl především na chudé země Afriky, některé země Latinské Ameriky, některé země Asie,“ vyložil svůj pohled na celou věc s tím, že když si zemědělci v Africe nemohli nakoupit jeho hnojiva, vyprodukovali méně domácích plodin. A to vedlo k růstu cen těch produktů, které na trhu dostupné byly.

Ale američtí zákonodárci prý velmi dobře vědí, co svými sankcemi po světě způsobili.

A Evropané prý stejně dobře věděli, co se stane, pokud se odstřihnou od levných ruských energií. Evropané museli podle ruského podnikatele vědět, že firmy začnou odcházet např. do USA za levnějšími energiemi.