Úvodem Zeman prozradil, co by chtěl ve svém prezidentském úřadu ještě stihnout. „Požádal jsem Petra Fialu, abychom společně navštívili Izrael při příležitosti přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Samozřejmě, aby k této cestě došlo, musí se nejdříve ta ambasáda přesunout. Já české politiky na toto téma přemlouvám již delší dobu, ale protože Petr Fiala teď podepsal petici za přesun české ambasády, předpokládám, že to vláda konečně schválí,“ zmínil Zeman.

Objevují se také různé spekulace, že prezident chce ještě do konce svého funkčního období jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, přestože Pavlu Rychetskému končí mandát až v srpnu. „V současné době řeším návrh Senátu na ústavního soudce. S kandidátem se mám setkat zítra, předpokládám, že poté ho předložím Senátu. A co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ sdělil Zeman. Naznačovat, s kým se zítra sejde, nechtěl. A za jakých okolností by se rozhodl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu ještě během svého mandátu? „Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ sdělil Zeman.

„Ústava, jak velmi dobře víte, dává prezidentovi právo jmenovat předsedu Ústavního soudu a jediná omezující podmínka spočívá v tom, že to musí být někdo z členů Ústavního soudu. Žádné další omezující podmínky ústava nezná,“ podotkl také Zeman, že skutečně nemůže vyloučit to, že jmenuje předsedu Ústavního soudu ještě před tím, než odejde z prezidentské funkce – a to přesto, že Pavlu Rychetskému, současnému předsedovi Ústavního soudu, skončí mandát za půl roku.

Následně napomenul redaktora Tomáše Pancíře, že je asi začátečník, neboť deset minut z půlhodinového rozhovoru utratil na toto téma. „Chcete-li pokračovat tímto tempem, obávám se, že k tomu nejdůležitějšímu se nedostaneme,“ sdělil Zeman. „To tempo závisí nejenom na tom, kdo se ptá, ale i na tom, kdo odpovídá. A já zase proto, že nejsem začátečník, rád slyším odpovědi na své otázky," odvětil Pancíř.

Když před deseti lety končil ve funkci Václav Klaus, oznámil ve svém posledním novoročním projevu amnestii. A to oficiálně u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. „Amnestie nebude. Řekl jsem několikrát, že amnestie je plošná milost, že milosti mají být udělovány selektivně. A na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, já jsem jich až dosud, včetně manželů Kordysových v poslední době, udělil 27,“ řekl Zeman.

Řeč byla také o kampani před prezidentskými volbami. Podpoří hlava státu někoho? „Vycházím z toho, že ze tří favoritů prezidentské volby dva mají prakticky nulovou politickou zkušenost. Vycházím dále z toho, že prezident je hlava státu a tedy vrcholný politik, a podobně jako se nenecháte operovat chirurgem, který nevystudoval medicínu, tak asi nebudete chtít za prezidenta někoho s nulovými nebo s téměř nulovými zkušenostmi,“ sdělil Zeman. Když jej moderátor napomenul, že neodpověděl na otázku, zda někoho aktivně podpoří, odvětil. „Pane moderátore, tímto výrokem jsem právě ty vaše posluchače, kteří mají alespoň průměrnou inteligenci, jasně informoval minimálně o tom, koho podpořím,“ sdělil Zeman, jenž se dnes s kandidátem na prezidenta Andrejem Babišem na zámku v Lánech setkal. 

„Mluvili jsme jako s každým jiným kandidátem o jeho programu, o jeho volební kampani, byl u mě pan Středula, byl u mě pan Zima... Se zájmem, když se někdo přihlásí, tak vyslechnu představu kandidáta o programu, což je asi nejdůležitější, tak i samozřejmě o průběhu jeho volební kampaně,“ dodal Zeman. Na otázku, zda se sejde i se zbývajícími kandidáty, odpověděl: „Myslím si, že už to není zapotřebí,“ řekl. 

Když se měl prezident Zeman ohlédnout za uplynulými deseti lety a říct, co bylo jeho největším omylem, řekl toto: „Těch omylů bylo víc. Nechci se klukovsky vymlouvat, že se v Putinovi mýlili i jiní, je to sice pravda, ale každý odpovídá sám za sebe. Viděl jsem v Putinovi politika, kterého jsem si neidealizoval, ale o němž jsem se domníval, že jako každému politikovi mu jde o zájem jeho země. Agrese vůči Ukrajině byla proti zájmům Ruské federace. A pokud si to Vladimir Putin neuvědomoval, tím hůře pro něj.“ Vyjádřil se tak k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

A jak hlava státu hodnotí přístup české vlády k Ukrajině, pomoc a míru pomoci, kterou Česko Ukrajině poskytuje? „Já vycházím z toho, že i když preferuji ekonomické zájmy, tak jsou situace, kdy tyto zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. A to je přesně situace na Ukrajině. Není ohrožena pouze Ukrajina, je ohrožena bezpečnost České republiky. A právě proto jsem v první den ruské agrese podpořil naši pomoc Ukrajině,“ sdělil Zeman.

V České republice zažíváme energetickou krizi, zažíváme vysokou inflaci. „Od začátku jsem podporoval zastropování cen energií, a to nikoliv u obchodníků, ale u výrobců. Kromě toho kritizuji takzvaný Green Deal, tedy takzvanou zelenou politiku, která přispívá výrazně ke zvyšování cen energií. Jestliže například Německo odstavovalo nejenom uhelné, ale dokonce i jaderné elektrárny, muselo se to promítnout i v ceně elektrické energie,“ poznamenal k této otázce Zeman, jenž mimo jiné vystupuje jako zastánce těžby uhlí.